Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 334/2025-39

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Janem Veselým ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 86 436 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 928Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% od 12. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 458Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 604,34Kč od 15. 4. 2025 do 7. 10. 2025, úrokem ve výši 12 % z částky 82 963Kč od 8. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 553,39Kč od 29. 4. 2025 do 7. 10. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12% z částky 85 493Kč od 8. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 928Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% od 12. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 458Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 604,34Kč od 15. 4. 2025 do 7. 10. 2025, úrokem ve výši 12 % z částky 82 963Kč od 8. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 553,39Kč od 29. 4. 2025 do 7. 10. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12% z částky 85 493Kč od 8. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 7. 10. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 86 436 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného dluhu z úvěru čerpaného ve výši 136 000 Kč na nákup zboží u prodejce podle smlouvy o úvěru č. SSU23/102321 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 5. 6. 2023.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků podle , kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele (prodejce) a žalovaný uzavřeli dne 5. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. Anonymizováno ve výši 136 000 Kč a žalovaný se je zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem (ve výši 21,88 % ročně) v celkové výši 186 444 Kč v pravidelných 36-ti měsíčních splátkách ve výši 5 179 Kč. RPSN bylo sjednáno ve výši 24,2 %. Žalovaný se zavázal v případě prodlení s úhradou měsíční splátky zaplatit žalobkyni jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč /viz smlouvu o úvěru na č. l. 13-14 spisu, formulář pro standardní informace o úvěru na č. l. 16-17 spisu, úvěrové podmínky na č. l. 9-10 spisu, splátkový kalendář na č. l. 8 spisu/. Žalovaný řádně a včas nehradil splátky úvěru, žalobkyně proto dopisem ze dne 14. 4. 2025 zůstatek úvěru k témuž dni zesplatnila. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem částku ve výši 94 022 Kč /viz saldokonto na č. l. 11 spisu, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 12 spisu, kalkulace finančního vyrovnání včetně výzvy k zaplacení ze dne 14. 4. 2025 na č. l. 15 spisu, poštovní podací arch na č. l. 18 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky také předžalobní výzvou ze dne 4. 9. 2025, podanou k poštovní přepravě dne 5. 9. 2025 /viz předžalobní výzva na č. l. 20 spisu a podací poštovní číslo na č. l. 19 spisu/. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala na účet prodejce zboží (právnická osoba.), jehož financování bylo účelem poskytnutého úvěru žalovanému, částku ve výši 136 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 136 000 Kč účelově vázaný na nákup zboží ve smlouvě specifikovaného, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle názoru soudu je však nutné na danou smlouvu nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před poskytnutím samotného spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice v obecné rovině tvrdila, když prohlásila, že si od žalovaného vyžádala informace ohledně rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů, případně, že nahlédla do relevantních databází, nicméně k prokázání svých tvrzení neoznačila a nepředložila soudu jediný důkaz. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-právnická osoba. proti GK).

15. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, které se konalo dne 18. 2. 2026, s tím, že svou účast omluvila. Soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu a 3 Soud proto uzavřel, že žalobkyně ve vztahu k prokázání splnění povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla důkazní břemeno. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné.

16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 136 000 Kč, žalovaný na svůj dluh žalobkyni zaplatil 94 022 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši 35 928 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Podle předžalobní výzvy ze dne 4. 9. 2025, odeslané dne 5. 9. 2026 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, měl žalovaný dluh uhradit do 11. 9. 2025, žalovaný je tak ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od 12. 9. 2025 (výrok I. tohoto rozsudku).

17. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když na uzavřenou smlouvu je třeba pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, žalobkyně tak nemá nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení, smluvních pokut a na jiné související poplatky (výrok II. tohoto rozsudku).

18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.