Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 21/2026-21
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit další částku částka a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa-číslo, VS: var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit další částku , částka, a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit , stát, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, -, číslo, , VS: , var. symbol, .
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku e-mail pomocí klientského profilu a dvoufaktorového ověření, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše částka s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného, včetně pravidelných měsíčních příjmů a výdajů, přičemž příjmy ověřila. Rovněž žalobkyně prověřovala žalovaného v registrech, konkrétně centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob a výpisu katastrálního rejstříku, dále sankčních seznamů a interních registrů. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla e-mailem ze dne datum a žalovaný se tak do prodlení dostal dne datum s úhradou celého úvěru. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu částka, poplatek vyplacení tranší úvěru částka (poplatek 1,99 % z vyplacené tranše úvěru), poplatek za službu „Presto“ ve výši částka, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši částka, kapitalizovaný smluvní úrok částka (smluvní úrok 0,98 % denně z nesplacené části úvěru v neuvedené výši a za neuvedenou dobu), smluvní pokutu částka (smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení v neuvedené výši za dobu od datum do datum) a dále úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu.
3. Z listiny označené jako Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne datum soud zjistil, že v bodě 5.14 je popsáno pořadí, v jakém se z provedených splátek umořují jednotlivé složky dlužné částky tak, že nejprve se umoří úroky, následně splatné poplatky, pak jistina. Z bodu 1.30 soud zjistil, že splatnost dané denní splátky nastává 29. dne po jejím výpočtu.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že jejími stranami jsou žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím splatit v pravidelných denních splátkách, které je možno hradit kdykoli od jejich výpočtu do jejich splatnosti (29. den po výpočtu). Sjednán byl pak dále úrok v denní výši 0,983 %, splatnost první splátky datum, poplatek za vyplacení tranše 1,99 % z čerpané částky, a dále celá řada sankcí pro případ prodlení žalovaného. Soud rovněž zjistil, že účet č. IBAN je účtem žalovaného. Ze smlouvy také soud zjistil, že poplatek za službu „název“ činí částka za každou tranši, při jejíž výplatě je služba aktivována. Poplatek za službu „název“ činí částka.
5. Z listiny označené BankID výpis soud zjistil, že jde o listinu vyhotovenou žalobkyní, dle které je účet č. IBAN účtem žalovaného. Dále zde eviduje jméno, email, telefon a adresu, jakožto i další údaje žalovaného.
6. Z listiny nazvané Výpis o posouzení úvěruschopnosti se podává, že žalobkyně počítala s výší ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši částka. Dále pak s měsíčními výdaji na půjčky (částka), na bydlení (částka) a pak dalšími výdaji, které dělí na nezbytné (částka) a zbytné (částka). V téže listině pak uvádí tzv. vypočítané minimální výdaje částka (z listiny se nepodává, jak byly tyto vypočítány). Disponibilní příjem je určen částka a posouzení úvěruschopnosti je označeno jako „úspěšné“.
7. Z listiny nazvané Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím bankovního výpisu identifikovala příjmové transakce na účtu č. IBAN za leden rok a IBAN za období od datum až datum. Z těchto určila výši ověřeného čistého měsíčního příjmu částka. U těchto plateb není uvedeno, z jakého důvodu a z jakého účtu byly žalovanému zaslány. Co se výdajů týče, ty se z výpisu nepodávají, rovněž se nepodává zůstatek účtu.
8. Z listiny nazvané Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla vyplacena dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka.
9. Z listiny nazvané Předpis denních splátek soud zjistil, že v této je uvedena výše úroků, poplatků a celková výše jednotlivých denních splátek od datum do datum. Zejména soud zjistil, že od datum je počítán jak úrok, tak poplatek ve výši částka denně.
10. Z listiny nazvané Údaje o Poskytovateli úvěru soud zjistil, že tato shrnuje informace již výše zjištěné ze smlouvy o úvěru, coby poskytnutá částka je zde uvedeno částka, u které je uvedeno, že tato částka odpovídá výši kreditního rámce.
11. Z listiny nadepsané Prodlení v délce 91 dní soud zjistil, že touto byla dne datum s okamžitou platností vypovězena smlouva o půjčce s odůvodněním, že nejstarší neuhrazená splátka je k dnešnímu dni 91 dní po splatnosti. Celková dlužná částka byla vyčíslena částkou částka.
12. Z listiny nazvané Výzva k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně v ní vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši částka a nákladů právního zastoupení, do tří dnů. Výzva je z datum.
13. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně podala dne datum zásilku adresovanou žalovanému.
14. Z listin nazvaných Informace pro spotřebitele a Souhlas se zpracováním osobních údajů soud neučinil pro věc rozhodných zjištění. Z listiny nadepsané Obecné principy a posuzování a filozofie Společnosti soud zjistil obecná prohlášení žalobkyně o jejích postupech coby řádného poskytovatele úvěrů, který řádně posuzuje úvěruschopnost.
15. Ze sdělení spol. právnická osoba. ze dne datum (č. l. 15) soud zjistil, že dne datum bylo z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu vyplaceno částka, dne datum pak částka a dne datum dalších částka.
16. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný od žalobkyně na základě dohody označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota obdržel žalovaný převodem na účet peněžní prostředky v celkové výši částka a zavázal se je vrátit v denních splátkách, ujednán byl denní úrok 0, 983 %, a celá řada poplatků v neprospěch žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně před uzavřením dohody a před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému zjišťovala majetkové poměry žalovaného z vyplněného dotazníku a z výpisu z účtu. Žalobkyně nikterak nezkoumala důvod či původ jednotlivých příjmů žalovaného (z výpisu nelze seznat, zda jde o mzdu, výhry z hazardu nebo jiné čerpané úvěry). Žalobkyně dále nijak neověřovala výdaje žalovaného a tyto určila dvěma na sobě nezávislými metodami. V první dospěla k výdajům částka (půjčky, bydlení a nezbytné výdaje) + částka zbytných výdajů, v druhé bez dalšího uvedla částku částka jako minimální výdaje.
17. Sama žalobkyně uvedla, že dne datum splatil žalovaný na jistinu částku částka, žalovaný tedy dne datum musel splatit všechny t. č. již vypočtené splátky (ať již splatné, či nesplatné) minimálně co do výše vypočtených úroků a poplatků. Podle bodu 5.14 VOP totiž splátky budou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalovaný čerpal prvních částka dne datum. Úrok z této částky tak činil částka ke dni datum. Dále žalovaný čerpal částka dne datum. Úrok z této částky tak činil částka ke dni datum. Konečně žalovaný čerpal dne datum částku částka. Úrok z této částky pak činil částka ke dni datum. Celkem tedy jen na úrocích zaplatil žalovaný částka (jinak by nemohlo dojít k započtení na jistinu, jak uvádí žalobkyně). Soud dále uzavřel, že poplatek za službu název“ byl účtován od první denní splátky po částka denně. Ke dni datum tedy činil částka. Tento musel být plně uhrazen, aby mohlo dojít k započtení na jistinu. Konečně dlužný poplatek za službu „název“ činí dle žalobkyně částka. Dle smlouvy však je jeden tento poplatek částka. Tři poplatky (platí se jeden za každou aktivaci při výplatě tranše, byly vyplaceny tři tranše) pak částka. Z toho se podává, že na tento poplatek muselo být žalovaným uhrazeno částka. Celkem tedy žalovaný uhradil na úrocích a poplatcích minimálně částka a na jistině, dle tvrzení žalobkyně dalších částka. Celkem tedy soud vzal za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni částka, vycházeje z tvrzení samotné žalobkyně ve spojení s prokázaným způsobem započítávání splátek na jednotlivé sjednané závazky (úroky, poplatky, jistina).
18. Výše popsaný skutkový stav následně soud posoudil takto. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a to prostředky komunikace na dálku. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
19. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána na základě žalovaným uvedených informací a lustrací v databázích, k tomu žalobkyně doložila listinu obsahující informace o žalovaném a výpis z jeho účtu. Soud proto musí uzavřít, že už z předložených listin je naprosto zřejmé, že žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně měla v dotazníku poznačeny příjmy žalovaného jako čisté ověřené příjmy, ale z výpisu z účtu ve formě, jaký měla k dispozici se nijak nepodává, které z přijatých plateb tvoří skutečně příjem žalovaného a které jsou např. čerpaným úvěrem. Není tedy vůbec zřejmé, na základě jakého ověření dospěla žalobkyně k číslu příjmů, se kterým dále pracovala. Z výpisů z účtu, které měla žalobkyně k dispozici, se rovněž podává, že tyto obsahují toliko příjmy žalovaného. Soudu není vůbec zřejmé, proč žalobkyně, když měla k dispozici údaje z účtu žalovaného, se nezabývala rovněž výdaji, zůstatkem a povahou a s tím spojenou pravidelností a udržitelností příjmů žalovaného. Bez těchto informací a vycházeje toliko z příjmů účtu, nelze např. rozlišit úspěšného drobného podnikatele od chorobně závislého gamblera či spotřebitele v dluhové pasti (ačkoli jejich úvěruschopnost se zcela zjevně liší). O naprosté absenci odborné péče při posuzování výdajové stránky žalovaného ze strany žalobkyně pak svědčí bez dalšího to, že počítala s částka výdajů na půjčky, částka na bydlení a toliko částka na nezbytné výdaje. Tato částka je násobně nižší, než i jen existenční minimum, a i laikovi je naprosto zřejmé, že jde o částku nepřiměřeně nízkou. Žalobkyně přitom je profesionálem na poli finančních služeb a vyhodnocování úvěruschopnosti patří k její každodenní činnosti. Žalobkyně tedy ověření a posouzení úvěruschopnosti žalovaného sice tvrdila, ale rozhodně ho řádně neučinila, o čemž soud po provedeném dokazování nemá žádných pochyb. S ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
20. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřené ceny peněz, která je vyjádřena úrokem 0,983 %, ke kterému se přidávají v neprospěch žalované sjednané poplatky a smluvní pokuty. Úroky takto vysoké (stovky procent ročně) jsou mimo vší pochybnost ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
21. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku částka. Jak popsáno výše, ze samotných tvrzení žalobkyně spolu s provedenými důkazy bylo zjištěno že žalovaná uhradila žalobkyni částku částka. Z toho se podává, že žalovaný se na žalobkyni bezdůvodně obohatil v rozsahu rozdílu těchto částek, tedy částka. Soud jej tedy výrokem I povinoval k zaplacení právě této částky žalobkyni.
22. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba v adresa, pobočka v město ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
23. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.
24. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a procesně neúspěšnější žalobkyně právo na náhradu nákladů nemá.
25. Povinnost žalobkyně doplatit částku částka na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní 4 % z předmětu řízení podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale 5 % podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku částka, zbývá jí doplatit právě částka.
Poučení:
Proti výrokům I., II. a III. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Proti výroku IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.