Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 34/2026-28
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 21 204,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba. a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Sjednaný úvěr v podobě možnosti opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše částka byla žalovaná povinna splácet spolu s úrokem při úrokové sazbě 19,48 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách při minimální platbě částka. Žalovaná porušila svou povinnost splácet úvěr. Jelikož právnická osoba. odstoupila od smlouvy, došlo ke dni datum k zesplatnění pohledávky. Žalobkyně nabyla pohledávkou za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu písemně vyzvána.
2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Na výzvu soudu žalobkyně při jednání doplnila, že žalovaná celkem načerpala částku částka, a to ve třech platbách. První při podpisu smlouvy částka, následně pak částka a v poslední řadě pak částka. Na svůj dluh pak zaplatila celkem částku částka v několika splátkách, které přišly především v roce Anonymizováno.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaná a právnická osoba., IČO IČO, dne datum podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Anonymizováno“ a číselným označením Anonymizováno, na základě které mohla žalovaná od právnická osoba. opakovaně obdržet peněžní prostředky, v tomto případě žalovaná čerpala nejprve částku částka jako účelový úvěr (na nákup notebooku a tabletu) a následně ještě částku částka a částka. Obdržené prostředky měla žalovaná vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 19,48 % ročně v 11 pravidelných měsíčních splátkách po částka. Zároveň si ujednaly, že žalovaná přistoupí k pojistné smlouvě (v rámci které vystupuje právnická osoba. jako pojistník, a která je blíže konkretizovaná právě ve zmíněné listině), za což bude právnická osoba. platit pojistné částka měsíčně. Podrobnosti o pojištění byly uvedeny v části označené „Anonymizováno“. Z rozkladu splátek soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částka.
5. Z odstoupení od smlouvy o úvěru včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že právnická osoba. dopisem ze dne datum vyzvala žalovanou k úhradě částky částka, neboť měla být v prodlení s úhradou splátky či více splátek po dobu delší než 3 měsíce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právnická osoba. a žalobkyně takto označenou listinu podepsaly dne datum, v příloze této listiny byla identifikována žalovaná a její příslušný dluh vůči právnická osoba., tedy co do titulu a výše. V oznámení o postoupení právnická osoba. informovala žalovanou, aby plnění na dlužnou částku nově poukazovala žalobkyni. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě částky částka byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne datum.
6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že právnická osoba. před poskytnutím peněžních prostředků žalované pracovala s informacemi, že žalovaná má příjem částka měsíčně a výdaje na splátky úvěrů částka měsíčně (jiné výdajové položky byly označeny částkou částka měsíčně).
7. Ze seznamu věcí zapsaných u Okresního soudu v Benešově vedených proti žalované soud zjistil, že proti žalované byla za poslední dva roky vedena další řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a dále jsou proti ní vedena exekuční řízení v souvislosti s neplněním uložených povinností
8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba., jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla postoupena společností právnická osoba. podle § 1879 o. z. pohledávka za žalovanou vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení řádné zkoumání úvěruschopnosti neprokázala. Byť se právní předchůdkyně žalobkyně snažila úvěruschopnost žalované zkoumat, prostřednictvím vyžádání si informací od žalované a jejich porovnáním s údaji z příslušných registrů, šlo o nedostatečný způsob, neboť již tvrzené výdaje žalované zjevně neodpovídaly realitě. Žalovaná totiž deklarovala výdaje částka na půjčky jakožto jediné své měsíční výdaje. Kromě toho ani deklarovaný příjem žalované žalobkyně ničím nedoložila.
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu částka, a jelikož žalovaná žalobkyni uhradila pouze částka, má povinnost vydat žalobkyni částku částka. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnila, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 15 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne datum, neboť dne datum bylo žalované odesláno odstoupení od smlouvy výzva k okamžitému zaplacení dluhu, když splatnost musela nastat nejpozději dne datum, do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení v zásadě stejný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.