Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 39/2026-17

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

trvale bytem a dříve též sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení 13 991,05 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Uvedla, že žalovaný s ní dne datum uzavřel prostřednictvím webových stránek www.Anonymizováno.cz smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel částku ve výši částka, za což se zavázal uhradit poplatek ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit také částku částka za doplňkovou službu „Anonymizováno“. Ve smlouvě byl také sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, který činí částka. Žalovaný však své povinnosti plynoucí z této smlouvy nesplnil, na úvěr ničeho neuhradil. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, přestože byl soudem řádně a včas předvolán.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištěníAnonymizováno

4. Z dokumentu s názvem „Anonymizováno“ ze dne datum, z všeobecných obchodních podmínek a ceníku soud zjistil, že žalobkyně označila jako klienta a úvěrovaného žalovaného (u nějž je uvedeno IČO a sídlo podnikání), přičemž na základě této smlouvy měl žalovaný obdržet částku částka převodem na bankovní účet, za což se zavázal zaplatit poplatek ve výši 35 % z jistiny; smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, následně pak 0,1 % denně z dlužné částky; poplatek za službu „expresní projednání žádosti“ ve výši částka. Splatnost úvěru byla stanovena na 30 dní od poskytnutí jistiny. Z posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že tvrzený příjem měl činit částka měsíčně, za poslední tři měsíce však činil pouze částka. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný měl za měsíc červen Anonymizováno čistou mzdu částka, za měsíc červenec Anonymizováno měl čistou mzdu částka a za měsíc srpen měl čistou mzdu částka. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne datum zaslána žalovanému platba ve výši částka. K ověření identity žalovaného žalobkyně dále disponovala fotokopií jeho občanského průkazu. Z předžalobní upomínky a podacího lístku z datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu.

5. Podle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle věty první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud v posuzovaném případě dospěl k závěru, že byť formálně byla smlouva mezi stranami nazvána jako smlouva o podnikatelském úvěru a že dlužník (žalovaný) je označený jako podnikatel svým identifikačním číslem a sídlem, nelze bez dalšího uzavřít, že se jedná o úvěr poskytnutý v souvislosti s podnikatelskou činností žalovaného, tj. že se daný úvěr „dostal“ z rozsahu regulace . Soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, v němž soud dospěl k závěru, že ze strany poskytovatele úvěru (žalobkyně) musí být řádně zkoumán účel poskytovaného úvěru, který musí prokázat, že skutečně zkoumal a zjišťoval skutečný účel úvěru. Zdejší soud podotýká, že v opačném případě (při pouhé formální akceptaci faktu, že ve smlouvě je uvedeno IČO) by bylo s přihlédnutím k množství osob, které často pouze formálně disponují živnostenským oprávněním (a mají tudíž IČO), umožněno obcházení regulace poskytování úvěrů spotřebitelům, což nelze připustit. Použití formálního kritéria v podobě předpřipraveného formuláře pro závěr o tom, že určitá fyzická osoba nevystupuje v pozici spotřebitele rovněž v minulosti odmítla i judikatura – viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. I. Anonymizováno. Důraz na zkoumání fakticity podnikání rovněž konstatoval Nejvyšší soud právě v případě posuzování poskytování úvěrů osob formálně označených za spotřebitele – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka-II.

13. Dále soud konstatuje, že Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uzavřel, že pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva obsahuje blíže neurčené označení "podnikatelské účely“. Nejvyšší soud již v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. rozsudky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka) zdůraznil, že pro závěr o tom, zda vztah mezi dvěma osobami je vztahem mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, je určující podstata společenského vztahu, v němž vystupovaly. Stejně tak Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka řešil, co je rozhodující pro posouzení, zda se jedná o podnikatelský či spotřebitelský úvěr.

14. V návaznosti na shora uvedené tedy lze uzavřít, že v posuzované věci bylo povinností žalobkyně, aby zkoumala, zda žalovaný při uzavírání předmětné smlouvy vystupoval v pozici podnikatele či spotřebitele. Pokud se v tomto směru spoléhala na formální odkaz obsažený v jí předpřipravené smlouvě o úvěru, nepostupovala správně. Kromě toho si žalobkyně od žalovaného vyžádala výplatní pásky žalovaného, které jí byly poskytnuty. Z výplatních pásek je zřejmé, že je žalovaný zaměstnaný na plný úvazek, žalobkyně tak měla o to pečlivěji zkoumat, zda žalovaný vůbec skutečně podniká a zda žádá o úvěr jako podnikatel pro podnikatelské účely. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k ústnímu jednání nedostavila, zbavila se svého práva obdržet od soudu odpovídající poučení ohledně toho, zda a jakým způsobem zkoumala materiální kritéria podnikatelského úvěru, tj. zda a za jakým podnikatelským účelem byl úvěr žalované poskytnut. Soud proto v projednávané věci dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva obchází zákon a je tudíž neplatná ve smyslu § 588 o. z.

15. Pro úplnost soud podotýká, že platnost smlouvy by neobstála ani z pohledu , jelikož žalobkyně před jejím uzavřením nezkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu dotčeného zákona (resp. tuto skutečnost netvrdila a neprokázala a k jednání se nedostavila), přičemž soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu ve smyslu .

16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. z důvodu obcházení zákona (a smlouva by byla neplatná též z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného), rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žalobních tvrzení i z doložených důkazů vyplývá, že žalovaný od žalobkyně obdržel částku částka, na kterou doposud nezaplatil ničeho. Soud tak uložil žalovanému vydat žalobkyni částku částka jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k plnění před tímto datem. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož poměr úspěchu a neúspěchu je téměř shodný.

Poučení:

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).