Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 17/2026-35

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

zastoupena obecným zmocněncem Jméno zmocněnce,

bytem Adresa zmocněnce

o 26 277,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 515 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 515 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení

- částky 15 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 212 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení,

- částky 1 100 Kč,

- částky 1 500 Kč,

- částky 264 Kč,

- částky 1 686,20 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 515 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 515 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení- částky 15 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 212 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení,- částky 1 100 Kč,- částky 1 500 Kč,- částky 264 Kč,- částky 1 686,20 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 1. 2026 doplněnou podáním ze dne 4. 2. 2026 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 26 277,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 727 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba., IČO IČO s žalovanou dne 3. 9. 2019 uzavřel smlouvu o spotřebitelském č. hodnota. Smlouvou o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí byl Sazebník. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,8 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 671 Kč. První splátka byla splatná 30. den ode dne čerpání úvěru, každá další splátka byla splatná vždy ve stejný den každého následujícího měsíce. Při prodlení s placením nejméně dvou splátek v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce byl právní předchůdce oprávněn od úvěrové smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité splacení úvěru. Na předmětný úvěr nebylo plněno a právní předchůdce žalobce s účinností ke dni 31. 8. 2023 od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovaná částka představuje Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 21 727 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 100 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, pojistné ve výši 264 Kč a smluvní úrok ve výši 1 686,20 Kč. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobce uvedl, že ji právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí na základě informací získaných z databází, z vlastních systémů a s vynaložením maximálního úsilí.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 1. 2026, č.j. -8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobce v podání doručeném dne 4. 2. 2026 doplnil, že právní předchůdce ověřil totožnost žalované z občanského průkazu, provedl interní analýzu, lustraci v registrech a databázích. Od žalované získal informaci, že její čistý příjem činí 20 000 Kč, náklady na bydlení představují částku 5 500 Kč, když bydlí ve vlastním bytě spláceném hypotékou od roku 2012, další splátky úvěrů a půjček tvoří částku 1 500 Kč měsíčně, je svobodná a nemá vyživovací povinnost. Z prověření pohybů na běžném účtu žalované č. č. účtu právní předchůdce žalobce zjistil za měsíc červenec 2019 čistý příjem žalované od společnosti právnická osoba Žalobce dále uvedl, že žalovaná uhradila ve splátkách částku 23 485 Kč.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den 31. 3. 2026, ke kterému se dostavili oba účastníci. Žalobce setrval na svém stanovisku, žalovaná prostřednictvím svého zmocněnce uvedla, že právní předchůdce žalobce vůbec nezjišťoval její možnosti splácet úvěr. Nebyly ověřeny vůbec další splátky žalované, se kterými již byla žalovaná v době uzavírání úvěrové smlouvy v mínusu. Žalovaná měla celkem tři úvěry, dále hypotéku a její mzda byla okolo 20 000 Kč. Úvěr byl splácen z firemních peněz, neboť žalovaná na splácení neměla. Žalovaná má finanční problémy, které chce řešit insolvencí. Žalovaná požadovala přiznat pouze zbylou dlužnou částku. Žalobce se bránil, že v rámci posouzení úvěruschopnosti byla zohledněna splátka hypotéky ve výši 6 000 Kč a dále splátka úvěru ve výši 4 000 Kč.

6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru se zavázal poskytnout žalované jako klientovi spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 52 675 Kč v 84 měsíčních splátkách ve výši 671 Kč, když do splátky úvěru ve výši 671 Kč byla započítána i splátka pojistného ve výši 44 Kč měsíčně za sjednané pojištění. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,80 % a RPSN ve výši 19,33 %. Datum první splátky bylo sjednáno na 30. den ode dne čerpání úvěru (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota Cofiklasik a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce ověřil totožnost žalované z občanského průkazu (z Fotokopie občanského průkazu). Žalovaná uhradila poslední splátku dne 13. 2. 2023, celkem na splátkách uhradila částku 23 485 Kč (z Rozkladu splátek). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěrových splátek, ani přes výzvu, kde jí byla poskytnuta lhůta 30 dnů dluh neuhradila, proto právní předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, která byla ke dni 1. 8. 2023 vyčíslena na 26 277,20 Kč (z Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 8. 2023). Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 3. 8. 2023 (z Podacího archu). Právní předchůdce žalobce právnická osoba. postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze ne 23. 6. 2025 (z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2025). Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 33 186,35 Kč do 20. 10. 2025 (z Předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2025). Předžalobní upomínka byla doručena žalované dne 15. 10. 2025 (ze Sledování zásilek). Právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru ověřil totožnost žalované z občanského průkazu a provedl lustraci v dostupných databázích např. SOLUS, CEE, CRIF … Zjistil, že žalovaná hradí měsíčně splátku hypotéky ve výši 6 218 Kč a splátky úvěrů ve výši 4 263 Kč a její čistý měsíční příjem je 20 136 Kč. Uvedené informace právní předchůdce žalobce zjistil z výpisu z běžného účtu žalované. Rozdíl příjmů a výdajů tak u žalované činil 9 655 Kč (ze Zprávy o posouzení úvěruschopnosti). Právní předchůdce žalobce měl k dispozici výpis z běžného účtu žalované č. č. účtu za červenec 2019. Na účtu byl počáteční zůstatek mínus 5 824,22 Kč a konečný zůstatek mínus 2 807,38 Kč. Dne 19. 7. 2019 je identifikována příchozí platba od úvěrové společnosti (právnická osoba.) ve výši 22 795 Kč, dále příjem tvořila částka 20 136 Kč od zaměstnavatele ve výši 20 136 Kč (z Výpisu z běžného účtu č. č. účtu).

7. Soud shrnuje skutkový stav takto: Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru umožnil žalované čerpat úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že se zavázala uhradit celkovou částku 52 675 Kč v 84 měsíčních splátkách ve výši 671 Kč včetně poplatku za sjednané pojištění. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,80 % a RPSN ve výši 19,33 %. Žalovaná splatila částku 23 485 Kč. Žalovaná neplnila závazky ze sjednané úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce ke dni 31. 8. 2023 úvěr zesplatnil, vyzval žalovanou k úhradě a následující den se žalovaná dostala do prodlení s placením celého úvěru. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalované. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce.

8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud smlouvu o úvěru jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení a násl. , (dále jen o.z.), ale i , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle , (dále jen o. z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

19. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, ).

20. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. ).

21. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. ).

22. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

23. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

24. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, ).

25. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. ).

26. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdce žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované jejích osobních a majetkových poměrů, vyšel při uzavírání úvěrové smlouvy z údajů sdělených žalovanou a dále z výpisu běžného účtu za jedno měsíční období (červenec 2019), přitom úvěr byl poskytnut až v září 2019. Z předloženého výpisu z účtu není možné dovodit, že žalovaná je úvěruschopná, když sice je zde identifikován její příjem od zaměstnavatele, ale je třeba vzít v potaz a přihlédnout k tomu, že účet vykazoval mínusový počáteční i konečný zůstatek, navíc po započtení příchozí platby od úvěrové společnosti ve výši 22 795 Kč. Za této situace nelze mít zkoumání příjmů a výdajů pouze z jednoho výpisu z účtu za dostatečné. Právní předchůdce žalobce si měl vyžádat výpisy z účtu alespoň za tři bezprostředně předcházející měsíční období před poskytnutím úvěru a dále měl důkladně ověřit i další výdaje žalované (např. z nájemní smlouvy atd.). Pokud právní předchůdce žalobce postavil svůj závěr zejména na sdělených údajích od žalované a jednom výpisu z účtu, který navíc vykazuje alarmující hodnoty, může tento postup vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, ). Z údajů, které měl žalobce v době uzavírání úvěrové smlouvy k dispozici, nemohl být učiněn závěr o neexistenci důvodných pochybností o schopnost žalované splácet úvěr (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27. 9. 2023).

27. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaná uhradila částku 23 485 Kč. Žalovaná se tudíž bezdůvodně obohatila o 6 515 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně zbylé jistiny ve výši 15 212 Kč s příslušenství, dále ohledně samostatného nároku představujícího poplatky ve výši 1 100 Kč, samostatného nároku představující smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, samostatného nároku představující pojistné ve výši 264 Kč a úroků ve výši 1 686,20 Kč zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 6 515 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 9. 2023 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od 1. 9. 2023 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

28. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalované zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky ve výši 26 277,20 Kč s příslušenstvím, neměl ve věci převážný úspěch (přiznána mu byla částka 6 515 Kč s příslušenstvím). Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, náležela by jí proto poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. Žalovaná však na náhradě nákladů nepožadovala ničeho, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti výroku I. tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.

Proti výroku II. tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních. Ohledně nároku ve výši 1 100 Kč (poplatky), nároku ve výši 1 500 Kč (smluvní pokuta) a nároku ve výši 264 Kč (pojistné) není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.