Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 59/2022-178

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň JUDr. Evy Hodanové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného A, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A, soukromý svěřenský fond, IČO IČO žalovaného B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o určení neúčinnosti právního jednání, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2021, č. j. -111

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2021, č. j. -111 se zrušuje a řízení se zastavuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 21 050 Kč.

Odůvodnění:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2021, č. j. -111 se zrušuje a řízení se zastavuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 21 050 Kč.

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně vyhověl žalobě o určení neúčinnosti právního jednání adresa, narozeného dne Anonymizováno, bytem adresa, na základě kterého převedl Anonymizováno ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 200 000 Kč ve společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa do svěřenského fondu Svěřenský fond k řádné správě společnosti právnická osoba., soukromý svěřenský fond, IČO IČO žalovaného B a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 872,50 Kč.

2. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním.

3. Podáním ze dne 20. 5. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu zpět s odůvodněním, že její pohledávky vůči ručiteli Anonymizováno byly uspokojeny v exekuci vedené soudním exekutorem Anonymizováno pod spisovými značkami 219 EX 00239/21 a 219 EX 00126/22 a předmět řízení proto odpadl. Navrhla proto, aby bylo řízení zastaveno a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 26 050,50 Kč, neboť žaloba byla podána důvodně, což vyplývá i z rozsudku soudu prvního stupně, a žalobkyně nezavinila zastavení řízení.

4. Žalovaný vyjádřil se zpětvzetím žaloby souhlas. Ohledně rozhodnutí o nákladech řízení navrhl, aby jejich náhrada byla přiznána jemu, neboť ke zpětvzetí žaloby nevedlo chování žalovaného ani jiného účastníka řízení. Odkázal přitom na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. . Dále zdůraznil, že podaná žaloba nebyla důvodná, když je evidentní, že nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro přiznání žalovaného nároku. Existoval-li majetek, z něhož se mohla žalobkyně uspokojit, jak v průběhu řízení tvrdil a prokazoval žalovaný, pak nebyly naplněny základní předpoklady relativní neúčinnosti, a tedy nebyla žaloba důvodná. Není dále pravdivé tvrzení, že by právnická osoba jako ručitel uhradil její pohledávky dobrovolně po podání žaloby, neboť k úhradě došlo zpeněžením majetku v rámci exekuce.

5. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby postupoval odvolací soud podle ustanovení , odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.

6. Podle ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení

a) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného;

b) bylo zastaveno.

7. Podle ust. , jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

8. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 23. 6. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 23. 10 2014, sp. zn. ) se podává, že rozhodování o náhradě nákladů řízení obecně ovládá zásada úspěchu ve věci, která je doplněna zásadou zavinění. Zásada zavinění se uplatní zejména v případě, kdy je řízení zastaveno ( ). Zastavuje-li soud řízení, zabývá se ve smyslu při rozhodování o nákladech řízení nejprve otázkou, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Tam, kde účastník zavinil zastavení řízení, soud přizná ostatním účastníkům náhradu nákladů řízení. Zavinění může spočívat i v tom, že žalobce vzal žalobu zpět. V tom případě zavinil zastavení řízení a je povinen nahradit druhé straně náklady řízení, které v řízení účelně vynaložila na uplatňování nebo bránění svého práva ( věta první ). Vzal-li však žalobce zpět žalobu, která byla podána důvodně, pro chování žalovaného, zastavení řízení nezavinil žalobce, ale žalovaný a ten je pak povinen uhradit žalobci náklady řízení ( věta druhá ). Na skutečnost, zda šlo o důvodně podanou žalobu, lze usuzovat z toho, zda se žalobce domohl žalobou uplatněného nároku či nikoliv. Ke zpětvzetí žaloby pro chování žalovaného zpravidla dojde tehdy, jestliže žalovaný po podání žaloby poskytl žalobci plnění, jež po něm žalobce v žalobním petitu požadoval. Zavinění ve smyslu , včetně splnění výše uvedených podmínek, je nutno posuzovat z procesního hlediska, tedy z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 26. 2. 1982, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. , nebo nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. ). Nárok uplatněný žalobou však nelze z procesního hlediska chápat ryze formálně jen jako to, co bylo uplatněno žalobním petitem; žalobu je třeba chápat jako celek; nejen petit, ale i žalobní tvrzení (důvody žaloby) vyjadřují, proč se žalobce domáhá žalovaného plnění. Použití věty druhé proto přichází v úvahu pouze tehdy, je-li příčinou zpětvzetí výlučně (jen) chování žalovaného. Bylo-li touto příčinou chování osoby odlišné (žalobcův nárok uspokojil někdo jiný) nebo chování obou (více) stran v řízení (např. proto, že došlo k dohodě o sporných nárocích), použití uvedeného pravidla nepřichází v úvahu; o nákladech řízení bude rozhodnuto podle věty první (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 990-991).

9. V posuzované věci se žalobkyně domáhala vyslovení relativní neúčinnosti právního jednání ručitele Anonymizováno, jímž převedl svůj majetek (cenné papíry specifikované v žalobě) na žalovaného a zkrátil tak uspokojení pohledávek žalobkyně, které jí byly přiznány rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 9. 2019, č. j. -112, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, č. j. -189 a dále rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 11. 2020, č. j. -135. Jak vyplývá z oznámení soudního exekutora Anonymizováno ze dne 15. 4. 2022, č. j. 219 EX 00126/22-068 o skončení exekuce a z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 4. 2022, č. j. 219 EX 00126/22-067, v exekučním řízení došlo k vymožení celé platební povinnosti Anonymizováno vůči žalobkyni vyplývající z rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 11. 2020, č. j. -135 a Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, č. j. -219 ve výši 2 064 378,56 Kč i nákladů exekuce ve výši 187 344 Kč. Podle oznámení téhož soudního exekutora ze dne 15. 4. 2022, č. j. 219 EX 00239/21-344 o skončení exekuce a dalšího příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 4. 2022, č. j. 219 EX 00239/21-343 byla v exekučním řízení zcela vymožena rovněž pohledávka žalobkyně vůči Anonymizováno, přiznaná jí rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 9. 2019, č. j. -112 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, č. j. -189 ve výši 1 429 368,40 Kč, jakož i náklady exekuce ve výši 263 671 Kč.

10. Výše uvedená zjištění neumožňují přijmout závěr o splnění žádného z obou předpokladů, vyžadovaných ustanovením věty druhé pro uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení žalovanému, neboť ručitel zjevně disponoval rozsáhlým majetkem (podle oznámení o skončení exekucí se jednalo o nemovitosti, movité věci, příjmy, obchodní podíly, prostředky na účtech a pohledávky) postačujícím k uspokojení pohledávek žalobkyně v exekučním řízení. Nelze proto uzavřít, že odpůrčí žaloba byla podána důvodně. Důvod jejího zpětvzetí mimo to nespočíval v chování žalovaného správce svěřenského fondu Anonymizováno, který průběh a výsledek exekuce nemohl nijak ovlivnit. Nejsou proto dány podmínky aplikace ustanovení věty druhé , v důsledku čehož je třeba pro rozhodnutí o nákladech řízení použít ustanovení věty první , neboť zpětvzetím žaloby žalobce z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno.

11. Žalovanému byla proto přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 21 050 Kč, která sestává z odměny za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná vyjádření ze dne, 21. 4. 2021, 19. 7. 2021, 1. 10. 2021, 23. 5. 2022 a 30. 5. 2022, účast na jednáních dne 3. 8. 2021, 5. 10. 2021, 23. 11. 2021, odvolání proti rozsudku) po 1 500 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) g) a k) AT (určeno z tarifní hodnoty 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 AT), z odměny ve výši jedné poloviny, tedy ve výši 750 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 písm. f) AT za účast při jednání dne 30. 11. 2021, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku, dále z 11 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT a z náhrady soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti bodu II. výroku tohoto usnesení není dovolání přípustné ( ), nebude-li dovoláním napaden i bod I. výroku tohoto usnesení.