Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 429/2025-29

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 53 875,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá co do částky 3 875,55 Kč, úroků ve výši 21,99 % ročně z částky 51 240,45 Kč od 10.6.2025 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 6134,7 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 138,97 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 50 000 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 460,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá co do částky 3 875,55 Kč, úroků ve výši 21,99 % ročně z částky 51 240,45 Kč od 10.6.2025 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 6134,7 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 138,97 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 50 000 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 460,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 53 875,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 6. 12. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. hodnota, kterou se zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě ve výši až 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými poplatky a s úrokem ve výši 21,99 % p. a. prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 % vyčerpané jistiny splatných vždy 25. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila a svoji pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 9. 4. 2025 zesplatnila v celém rozsahu. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného, z výpisu z účtu žalovaného, z veřejných rejstříků a úvěrových registrů, a zjistila, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru ženatý, měl jedno dítě mladší 10 let a dvě děti starší 10 let, bydlel v nájemním bydlení, měl další dva dluhy vyplývající ze smlouvy o úvěru a nebylo vůči němu zahájeno insolvenční ani exekuční řízení. Žalobkyně zjistila, že příjem žalovaného činil 55 000 Kč čistého měsíčně, což si ověřila výpisem z běžného účtu žalovaného. Výši pravidelných výdajů žalovaného, kterou žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, žalobkyně konfrontovala se statistickými údaji a dospěla k závěru, že výdaje domácnosti žalovaného činily celkem 59 705 Kč, přičemž 17 755 Kč činily náklady na bydlení, 15 000 Kč ostatní výdaje a náklady na pojištění, 14 135 Kč částka představující životní minimum, 8 315 Kč výdaje žalovaného spojené s úhradou závazků u žalobkyně a 4 500 Kč výdaje spojené se splátkami závazků u jiných poskytovatelů úvěrů. Na základě těchto informací dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný byl schopen úvěr řádně a včas splácet. Žalovaná částka sestává z vyčerpané jistiny úvěru a z poplatků ve výši 2 635,10 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 134,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 138,97 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 51 240,45 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě reg. č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 6. 12. 2023 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kreditní kartu a současně mu poskytnout úvěr k této kreditní kartě ve výši až 50 000 Kč s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal splácet úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru.

4. Z historického výpisu kreditní karty soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím kreditní karty průběžně čerpal peněžní prostředky a svůj dluh hradil prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Následně se však dostal s úhradou těchto splátek do prodlení. Ke dni zesplatnění úvěru žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši úvěrového limitu v částce 50 000 Kč.

5. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobní kreditní karty reg. č. hodnota soud zjistil, že žalovaný žalobkyni před uzavřením smlouvy sdělil, že je ženatý, žije v nájemním bydlení, má vyživovací povinnost ke třem dětem a dosáhl základního vzdělání. Žalovaný dále uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 55 000 Kč, ostatní měsíční příjmy domácnosti činily 35 000 Kč, výdaje domácnosti na bydlení činily 8 000 Kč a ostatní výdaje činily 15 000 Kč.

6. Z výpisu z úvěrových registrů soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy čerpal úvěry ke dvěma dalším splátkovým kreditním kartám, přičemž u jednoho činil úvěrový rámec 30 000 Kč, nesplacená jistina 29 370 Kč a měsíční splátka 993 Kč a u druhého činil úvěrový rámec 60 000 Kč, nesplacená jistina 58 896 Kč a měsíční splátka 2 326 Kč.

7. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku za žalovaným ke dni 9. 4. 2025. K tomuto dni činila částka čerpaná žalovaným spolu s poplatky za vedení kreditní karty celkem 53 875,55 Kč.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, kterou se zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě ve výši až 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, svůj dluh však řádně a včas nesplácel, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila a svůj dluh za žalovaným zesplatnila v celém rozsahu ke dni 9. 4. 2025. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila některé dílčí informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, z veřejných rejstříků a úvěrových registrů, a zjistila, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru ženatý, měl jedno dítě mladší 10 let a dvě děti starší 10 let, bydlel v nájemním bydlení, měl další dva dluhy vyplývající ze smlouvy o úvěru a nebylo vůči němu zahájeno insolvenční ani exekuční řízení. Příjem žalovaného ve výši 55 000 Kč čistého měsíčně žalobkyně ověřila z výpisů z účtu žalovaného za sedm měsíců. Výdaje domácnosti žalovaného žalobkyně stanovila s přihlédnutím ke statistickým údajům na částku 59 705 Kč, přičemž 17 755 Kč měly činit náklady na bydlení, 15 000 Kč ostatní výdaje a náklady na pojištění, 14 135 Kč částka představující životní minimum, 8 315 Kč výdaje spojené s úhradou závazků u žalobkyně a 4 500 Kč výdaje spojené se splátkami závazků u jiných poskytovatelů úvěrů.

9. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako smlouvu o úvěru podle , (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

10. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Žalobkyně především nepostupovala správně, když výdaje domácnosti žalovaného stanovila dle statistických údajů, neboť takto stanovené výdaje nedokážou zohlednit individuální potřeby konkrétní osoby. Jestliže měla žalobkyně k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného, který je u žalobkyně veden a kterým žalobkyně ověřila měsíční příjmy žalovaného, měla při zjišťování výdajů žalovaného vycházet z těchto výpisů, nikoliv jen stanovovat dle statistických údajů. Žalobkyně však na zjišťování skutečných výdajů žalovaného zcela rezignovala. Dále, jestliže žalobkyně dospěla k závěru, že příjmy žalovaného činí 55 000 Kč čistého měsíčně a jsou tedy nižší než částka 59 705 Kč představující pravidelné měsíční výdaje žalovaného, měla ve svých tvrzeních uvést, proč i přes tuto skutečnost dospěla k odbornému závěru, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet, když výše jeho příjmů nepostačuje k pokrytí pravidelných výdajů. Na hlubší zjištění struktury výdajů žalovaného pak žalobkyně zcela rezignovala. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost a neposoudila důkladně úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu soud posoudil smlouvu o osobní kreditní kartě jako absolutně neplatnou a žalobu částečně zamítl (výrok I.).

11. Žalovaný však na základě této smlouvy čerpal finanční prostředky, a tudíž je povinen vrátit dlužnou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 50 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Současně vzhledem k tomu, že byl žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni dle o. z. i úrok z prodlení ve výši stanovené (výrok II.).

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že přiznal žalobkyni, která měla v řízení neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 460,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 156 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 875,55 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t., náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin dle a. t. po 150 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 740 Kč ve výši 3 305,40 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada cestovních výdajů podle a odst. 5 a. t. a za cestu z adresa a zpět v délce 234 km (34,70 Kč za litr paliva dle při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) včetně DPH v celkové výši 2 259 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.