Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 265/2024-157
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 29 974,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 952 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 952 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 022,59 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 356,47 Kč, úrokem ve výši 22,90 % ročně z částky 27 657,59 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 697,74 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 974,59 Kč od 21. 9. 2023 do 1. 5. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 022,59 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 24 952 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 952 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 952 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 022,59 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 356,47 Kč, úrokem ve výši 22,90 % ročně z částky 27 657,59 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 697,74 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 974,59 Kč od 21. 9. 2023 do 1. 5. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 022,59 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 24 952 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 29 974,59 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splatit 12 pravidelnými měsíčními splátkami po 3 762 Kč spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 22,90 % ročně. Žalovaná se současně zavázala hradit poplatky za související služby právní předchůdkyně žalobkyně sjednané v ceníku, který byl nedílnou součástí smlouvy. Protože žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ze smlouvy o půjčce zesplatnila ke dni 9. 8. 2023. Žalovaná ke dni zesplatnění uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 15 048 Kč. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2024 pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to s účinností k 5. 2. 2024. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny 27 657,59 Kč, poplatků 2 317 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 9. 8. 2023 ve výši 2 356,47 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 9. 8. 2023 ve výši 1 697,74 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou se žalobkyně dále domáhala zaplacení úroku ve výši 22,90 % ročně z částky 27 657,59 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 974,59 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení.
2. Podáním ze dne 29. 1. 2025 žalobkyně opravila žalobní petit tak, že po žalované požaduje úhradu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 974,59 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 22,90 % ročně z částky 27 657,59 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení s tím, že k zesplatnění pohledávky ze smlouvy o půjčce došlo dne 20. 9. 2023, nikoli dne 9. 8. 2023, jak bylo z důvodu administrativní chyby uvedeno v žalobě. Ve zbývajícím rozsahu zůstal žalobní petit nezměněn. Soud v návaznosti na toto podání žalobkyně řízení v části, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 974,59 Kč od 10. 8. 2023 do 20. 9. 2023 a úroku ve výši 22,90 % ročně z částky 27 657,59 Kč od 10. 8. 2023 do 20. 9. 2023 usnesením vydaným pod č. j. spisová značka částečně zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 11. 9. 2025.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím zřízeného internetového bankovnictví o poskytnutí půjčky ve výši 40 000 Kč, s tím, že tuto půjčku bude splácet po dobu 12 měsíců splátkami ve výši 3 762 Kč při zápůjční úrokové sazbě 22,90 % ročně (Návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota). Žalovaná v návrhu uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, je zaměstnaná u zaměstnavatele IČO: IČO s měsíčním příjmem ve výši 19 500 Kč, její výdaje na živobytí činí 3 000 Kč. Žalovaná jako svou doručovací adresu uvedla adresa. Žalovaná návrh elektronicky podepsala v internetovém bankovnictví právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím certifikačního kódu zaslaného SMS zprávou, který následně vložila do internetového formuláře. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh na uzavření smlouvy bezvýhradně akceptovala dopisem „Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota“, v rámci něhož shrnula podstatné náležitosti uzavřené smlouvy, kdy se jedná o nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr na částku 40 000 Kč, který je žalovaná povinna splatit 12 měsíčními splátkami po 3 762 Kč při úrokové sazbě 22,90 % ročně s tím, že první splátka je splatná dne 10. 11. 2022. Dle článku 6.3. akceptovaného návrhu na uzavření smlouvy mohla banka v případě prodlení žalované s plněním platebních povinností učinit celou půjčku okamžitě splatnou. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby.
5. Částka 40 000 Kč byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta dne 10. 10. 2022 na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná na pohledávku ze smlouvy o půjčce uhradila celkem částku 15 048 Kč odpovídající čtyřem měsíčním splátkám po 3 762 Kč uhrazenými v měsících listopadu 2022 až únoru 2023 s tím, že veškeré tyto splátky byly uhrazeny v plné výši až po datu splatnosti. V měsících březnu 2023 až srpnu 2023 byly žalované účtovány sankční úroky ve výši celkem 1 668,29 Kč (výpisy z účtu žalované č. č. účtu za měsíce říjen 2022 až září 2023, výpisy z úvěru za měsíce říjen 2022 až leden 2024, transakční historie).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně využila při posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru interní a externí datové zdroje (SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, databáze neplatných dokladů, interní Black list, ukazatele DTI/DSTI), kdy z registru BRKI nebyla k osobě žalované nalezena žádná negativní informace (přípis „Věc: CBL“). Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované započetla příjem žalované ve výši 18 049 Kč, žádné splátkové zatížení, výdaje na bydlení ve výši 8 320 Kč, životní náklady ve výši 4 250 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně současně provedla celkový skóring žalované a zjistila, že žalovaná je úvěruschopná (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta)
7. Z výpisů z běžného účtu žalované č. č. účtu z období měsíců září 2021 až září 2022 soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalované ze zaměstnání v uvedeném období zasílaný společnosti právnická osoba, IČO: IČO, činil 15 451 Kč. Z výpisů z účtu je dále zřejmé, že žalovaná tento nevyužívala k úhradě svých nezbytných, pravidelných výdajů, když mzda žalované byla téměř v plné výši po jejím obdržení z účtu vybrána v hotovosti (kdy například v měsíci září 2021 žalovaná obdržela mzdu ve výši 7 621,50 Kč, z účtu následně provedla výběr hotovosti ve výši 7 000 Kč, dále například v měsíci lednu 2022 žalovaná obdržela mzdu ve výši 18 660 Kč a následně provedla několik výběrů hotovosti v celkové výši 18 500 Kč, v měsíci červnu 2022 žalovaná obdržela mzdu ve výši 16 155 Kč a následně provedla výběr hotovosti ve výši 16 000 Kč a tak dále). Naprostá většina plateb žalované prováděných prostřednictvím tohoto bankovního účtu pak byla odepisována ve prospěch společnosti právnická osoba., a to v drobných částkách v rozmezí od 14 Kč do 40 Kč (zřejmě za občerstvení či nápoje v automatech), dále žalovaná své peněžní prostředky vynakládala na drobné sázky na internetových stránkách Anonymizováno, kdy každý měsíc učinila několik sázek po 100 Kč, v měsíci březnu 2022 například celkem 9. Od měsíce července 2022 nadále žalovaná prostřednictvím plateb z tohoto účtu hradila cenu za streamovací platformu Anonymizováno, jiné pravidelné výdaje žalované nejsou z výpisů z účtu za uvedené období zřejmé. Vyjímaje výše uvedeného žalovaná prostřednictvím tohoto účtu hradila pouze pár jiných, drobných nákupů.
8. Z důvodu nesplácení splátek úvěru žalovanou řádně a včas byl úvěr právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn ke dni 20. 9. 2023, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne, odeslaným na sdělenou korespondenční adresu žalované téhož dne. Tímto dopisem byla žalovaná současně vyzvána k okamžité úhradě dluhu (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu, přehled podacích čísel)
9. Pohledávka za žalovanou byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2024 postoupena na žalobkyni, a to za úplatu (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, potvrzení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 2. 2024, odeslaným na sdělenou korespondenční adresu žalované téhož dne (vyrozumění o postoupení pohledávky, přehled podacích čísel).
10. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 5. 2024 vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2024, odeslanou na sdělenou korespondenční adresu žalované téhož dne (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, podací lístek).
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. ke dni 10. 10. 2022 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by ji podepsala z pozice podnikatele a žalobkyně toto ostatně ani netvrdila. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy zkoumal tzv. bonitu spotřebitele (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009 , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C 76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k zákonu č. 257/2016 Sb. ). Tato povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Uvedená povinnost přitom dopadá na všechny zamýšlené žádosti o úvěr, které spadají do působnosti daného zákona a poskytovatel se jí nemůže zprostit jen tím, že výše spotřebitelského úvěru není dle jeho názoru vysoká nebo smluvní vztah nepokládá za rizikový. Bez dostatečného posouzení bonity klienta nelze podle soudu učinit závěr o nerizikovosti smluvního vztahu v tom směru, že bude celý závazek bez problémů splacen. Stejně tak ani nelze paušálně tvrdit, že úvěry s nižší částkou jistiny nebo kratší dobou splatnosti jsou z hlediska jejich „návratnosti“ méně rizikové.
18. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a alespoň pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dále pak na dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces posouzení dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.
19. Soud vzal za prokázané, že započtené příjmy žalované ve výši 18 049 Kč měsíčně nebyly dále ověřeny např. pracovní smlouvou, výplatní páskou nebo jiným adekvátním způsobem. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně započetla příjem žalované v této výši, zřejmě vycházela z údajů z bankovního účtu žalované za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru, avšak žádným způsobem neověřila pravidelnost tohoto příjmu žalované do budoucna, a to i s ohledem na velmi nízké příjmy, kterých žalovaná dosahovala například v měsících říjnu 2021 (7 621,50 Kč), listopadu 2021 (8 093 Kč), květnu 2022 (13 468 Kč). Co se týče výdajové stránky žalované, soudu nebyly doloženy listin y osvědčující, že by právní předchůdkyně žalobkyně výši výdajů žalované dostatečně a řádně ověřovala. Pokud se jedná o výpisy z běžného účtu žalované za období měsíců září 2021 až září 2022 (předcházející uzavření smlouvy o úvěru), z těchto nebylo možno učinit kvalifikovaný závěr o výši a pravidelnosti mandatorních výdajů žalované, zejména pak nákladů na bydlení, které zpravidla tvoří významnou výdajovou položku každé osoby a nelze je v případě potřeby ihned snížit. Jejich ověření přitom není spojeno s nepřiměřenými překážkami, kdy náklady na bydlení žalované, která v žádosti o úvěr uvedla, že bydlí v nájmu, mohly a měly být ověřeny prostřednictvím nájemní smlouvy. Pokud byla žalované na její bankovní účet připsána mzda ze zaměstnání, tato byla zpravidla ještě v tomtéž měsíci vybrána v hotovosti, kdy na tomto bankovním účtu byly prováděny pouze drobné transakce zejména za občerstvení v automatech, drobné sázky. Pokud se jedná o vynakládání peněžních prostředků žalované na sázky, soudu nebylo osvědčeno, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost, která jí musela být z předložených výpisů z účtu zřejmá, reflektovala, byť se nejedná o sázky v nijak závratné výši. Pokud žalobkyně soudu předložila výpis z databáze BRKI, dle něhož nebyla k osobě žalované nalezena negativní informace, tento nemůže izolovaně svědčit o řádném posouzení úvěruschopnsoti žalované, když tato musí být posuzována takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr splatit, aniž by u ní docházelo k prohloubení míry jejího zadlužení. Poskytovatel úvěru je proto povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale tyto tvrzené skutečnosti také prověřuje.
20. Žalobkyně tudíž nedoložila, že by její právní předchůdkyně dostatečně zkoumala a ověřovala příjmovou a výdajovou stránku žalované. Nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit její úvěruschopnost tak, aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších případných závazků zbude taková částka, aby mohla splácet po sjednanou dobu dohodnuté splátky.
21. Posuzovanou smlouvu je proto třeba považovat za absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena, má vůči žalované právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení, neboť tato byla žalované poskytnuta bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka 40 000 Kč, přičemž na svůj dluh zaplatila 15 048 Kč a zbývá jí tak uhradit (vydat) 24 952 Kč. Soud současně vyhověl žalobě co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslanou předžalobní upomínku, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu – vydání bezdůvodného obohacení do 1. 5. 2024. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 2. 5. 2024 do zaplacení (výrok I.).
22. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je žaloba ve zbytku nedůvodná (tedy co do požadavku jdoucího nad rámec neuhrazené jistiny, co do jednotlivých poplatků, smluvních úroků a úroku z prodlení po dobu, po kterou žalovaná nebyla v prodlení a z částky, s níž nebyla v prodlení) a soud ji zamítl v rozsahu vymezeném ve výroku II.
23. Vzhledem k tomu, že úspěch ve věci každého z účastníků je téměř shodný (když soud výši požadovaných úroků, úroků z prodlení kapitalizoval ke dni vyhlášení tohoto rozsudku), právo na náhradu nákladů řízení nebylo v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. přiznáno žádnému z nich (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.