Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 11/2026-16
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 25 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 550 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 086,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 890,47 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 8,50 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 550 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 086,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 890,47 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 8,50 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 650 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO IČO, později vedená pod obchodní firmou právnická osoba (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela dne 2. 3. 2017 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku 26 100 Kč, tvořenou poskytnutým úvěrem, úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 12. 4. 2018. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž na pohledávku uhradil pouze částku 450 Kč, z toho 346,55 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a 103,45 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek, a poslední platba měla být ze strany žalovaného uhrazena dne 13. 3. 2017. Žalobkyně proto požadovala zaplacení částek odpovídajících neuhrazené jistině 15 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 753,45 Kč, odměně za administrativní činnost 3 000 Kč a odměně za hotovostní inkaso splátek 5 896,55 Kč, celkem tedy 25 650 Kč, a dále shora uvedené příslušenství. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka jí byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, a před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Soud provedl dokazování ze žalobkyní navrhovaných důkazů, neboť tyto samotné bez dalšího postačovaly k řádnému zjištění skutkového stavu.
4. O skutkovém stavu věci soud ze žalobkyní navrhovaných důkazů (tj. ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 2. 3. 2017, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o úhradě ze dne 29. 11. 2019, dále z předžalobní výzvy a z podacích lístků) zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 2. 3. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku 26 100 Kč, sestávající z jistiny 15 000 Kč, z úroku ve výši 2 100 Kč, z administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč a z odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, při smluvně sjednané úrokové sazbě 23,72 % ročně a RPSN 195,94 %. Splácení bylo sjednáno v 58 týdenních splátkách po 450 Kč.
právnická osoba posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila listiny obsahující konkrétní údaje o příjmech, výdajích či závazcích žalovaného v době uzavření smlouvy. Ze samotné smlouvy soud zjistil pouze to, že žalovaný v ní prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr a že věřitel tuto schopnost s odbornou péčí posoudil i na základě informací obsažených v kartě zákazníka – žádosti o zápůjčku, žalovaný dále potvrdil, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Z žádné z provedených listin přitom nevyplývají konkrétní skutkové údaje, z nichž by bylo možno zjistit skutečné příjmové a výdajové poměry žalovaného v době uzavření smlouvy.
6. Soud dále zjistil, že mezi společností právnická osoba jako postupitelem a společností Jméno žalobce. jako postupníkem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, v níž bylo ujednáno, že pohledávky jsou postupovány jednorázově s účinností ke dni uzavření smlouvy, přičemž nedojde-li k úhradě úplaty, k postoupení nedojde. Z potvrzení o úhradě soud zjistil, že úplata byla uhrazena dne 29. 11. 2019.
7. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemností ze dne 29. 11. 2019, v níž bylo uvedeno, že výše pohledávky k datu postoupení činí 25 650 Kč bez příslušenství, tato zásilka byla podle podacího lístku podána dne 13. 12. 2019 na adresu adresa. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne 27. 11. 2020, v níž byla dlužná částka vyčíslena na 38 513,21 Kč a stanovena lhůta k úhradě do 12. 12. 2020, přičemž podání zásilky dne 30. 11. 2020 dokládá podací lístek.
8. Žaloba je částečně důvodná.
9. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 2. 3. 2017 vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., přičemž právní předchůdce žalobkyně byl před poskytnutím peněžních prostředků povinen ve smyslu § 84 až § 89 ZoSÚ s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet poskytnuté peněžní prostředky.
10. ZoSÚ, jímž se řídí právní vztah účastníků, vychází z ochrany spotřebitele jako slabší strany vůči podnikateli a faktickou nerovnost stran vyvažuje zejména tím, že věřiteli ukládá povinnost před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, typicky o příjmech a výdajích spotřebitele, případně i z databází či jiných zdrojů. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 zdůraznil, že prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet je podstatnou povinností poskytovatele úvěru a že obecné soudy se touto otázkou musí zabývat, jinak může dojít k zásahu do práva spotřebitele na soudní ochranu. Podle rozsudku SDEU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 je vnitrostátní soud povinen porušení předsmluvní povinnosti posoudit úvěruschopnost zkoumat i bez návrhu a vyvodit z něj důsledky podle vnitrostátního práva.
11. V projednávané věci žalobkyně k otázce úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádné konkrétní podklady o jeho příjmech, výdajích, rodinných poměrech či existujících závazcích. Ačkoli v žalobě tvrdila, že tyto údaje byly zachyceny v kartě zákazníka a ověřeny dalšími doklady, k důkazu předložila pouze samotnou smlouvu, z níž plyne jen standardizované prohlášení žalovaného, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr a že věřitel jeho schopnost s odbornou péčí posoudil i na základě informací obsažených v kartě zákazníka. Takové smluvní prohlášení samo o sobě neprokazuje, že právní předchůdce žalobkyně skutečně disponoval nezbytnými, spolehlivými, dostatečnými a přiměřenými informacemi o ekonomické situaci žalovaného a že je také odborně vyhodnotil. Nebyly předloženy žádné listiny, z nichž by bylo možno zjistit konkrétní příjmové a výdajové poměry žalovaného v době uzavření smlouvy, ani výstupy z databází či jiných zdrojů. Soud tak má za prokázané pouze formální deklarace obsažené ve smlouvě, nikoli reálné splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.
12. Vedle toho soud posuzoval i přiměřenost sjednané ceny úvěru. Žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč, avšak podle smlouvy měl během 58 týdnů uhradit celkem 26 100 Kč, tedy o 11 100 Kč více, než obdržel. Smluvní úroková sazba činila 23,72 % ročně, RPSN 195,94 % a ekonomický přepočet skutečné ceny úvěru odpovídá přibližně 109,34 % p. a. Již z těchto údajů je patrné, že žalovaný měl za poskytnutí relativně nízké jistiny nést mimořádně vysokou cenu úvěru. Ačkoli byla tato cena smluvně rozložena mezi úrok, administrativní poplatek a odměnu za hotovostní inkaso splátek, materiálně jde o úplatu za poskytnutí úvěru. Takto nastavená cena úvěru zjevně přesahuje přiměřenou odměnu věřitele za poskytnutí peněžních prostředků a v poměrech spotřebitelského vztahu představuje nepřiměřené a nemravné zatížení spotřebitele. Soud proto uzavírá, že ujednání o této ceně úvěru je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.
13. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného posouzena s odbornou péčí ve smyslu § 84 až § 89 ZoSÚ, a současně byla mezi stranami sjednána nepřiměřená a nemravná cena úvěru, soud uzavírá, že předmětná smlouva nemůže obstát a soud ji proto posoudil jako absolutně neplatnou. Neplatnost se v takovém případě uplatní ex tunc, neboť povinnost řádně posoudit úvěruschopnost představuje základní ochranný mechanismus spotřebitelského práva a současně nelze poskytnout soudní ochranu právům odvozeným z právního jednání, jehož obsah je v části úplaty za úvěr v rozporu s dobrými mravy.
14. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, věty třetí, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný přijal z titulu ex tunc neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně sama současně tvrdila, že žalovaný na uvedený smluvní vztah uhradil celkem 450 Kč, přičemž žalovaný toto tvrzení nijak nezpochybnil. Práva a povinnosti mezi účastníky soud posoudil podle zásad vypořádání bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z., neboť se žalovanému dostalo plnění z neplatného právního jednání, přičemž při tomto vypořádání je rozhodné, v jakém rozsahu již došlo k vrácení poskytnutého plnění. Za tohoto stavu soud uzavřel, že žalovaný dosud plnění odpovídající poskytnuté jistině nevydal v plném rozsahu, neboť od poskytnuté částky 15 000 Kč je třeba odečíst již uhrazenou částku 450 Kč, a žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 550 Kč. Současně soud podle § 87 odst. 1 ZoSÚ posoudil, že přiměřenou dobou k vrácení jistiny odpovídající možnostem žalovaného je v poměrech projednávané věci lhůta tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny žádné konkrétní okolnosti odůvodňující stanovení lhůty delší. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl (výrok I.).
17. V celém zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 11 100 Kč a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 086,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 890,47 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 8,50 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, soud žalobu zamítl, neboť v tomto rozsahu žalobkyně uplatnila nároky odvozené z ex tunc neplatné smlouvy, konkrétně z ujednání o úroku, administrativním poplatku, odměně za hotovostní inkaso splátek a z navazujícího příslušenství smluvního dluhu. Proto soud žalobu v uvedeném rozsahu zamítl (výrok II.).
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně v poměru 43 % ku úspěchu žalovaného, který činil přibližně 57 %, žalovanému však v průběhu řízení, i s ohledem na jeho nečinnost, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.