Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 200/2024-467

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobkyně: Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1) Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

2) Jméno advokáta C., IČO IČO

sídlem Adresa advokáta C

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

o 526 569,33 EUR s příslušenstvím a o 548 062 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalované 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2024, č. j. -449,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil žalované 2) pro nadepsané řízení procesního opatrovníka tituly před jménem Anonymizováno, advokáta, sídlem adresa.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že:

- žalobou podanou dne 8. října 2012 se žalobkyně domáhá, aby jí obě žalované společně a nerozdílně zaplatily částku 526 569,33 EUR s příslušenstvím, a aby jí žalovaná 2) zaplatila částku 548 062 EUR s příslušenstvím;

- podáním ze dne 29. února 2024 žalobkyně navrhla změnu žalobního petitu tak, že se nově domáhá toho, že žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny žalobkyni zaplatit částku 526 569,33 EUR s úrokem z prodlení příslušenstvím s tím, že plněním žalované 1) v rozsahu placení zaniká povinnost žalované 2), a že žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni částku 548 062 EUR s úrokem z prodlení; o tomto návrhu soud prvního stupně dosud nerozhodl;

- dne 29. února 2024 žalovaná 2) soudu prvního stupně sdělila, že žalobkyně zaplatila za žalovanou 2) částku 548 062 EUR. Toto vyjádření žalované 2) žalobkyně považovala za uznání nároku a navrhla vydání rozsudku pro uznání vůči žalované 2); žalovaná 2) s vydáním rozsudku pro uznání souhlasila;

- žalobkyně uvedla, že pokud by byl soudem vůči žalované 2) vydán rozsudek pro uznání, zvažovala by zpětvzetí žaloby vůči žalované 1); k tomu žalovaná 1) avizovala, že by pravděpodobně s takovým zpětvzetím nesouhlasila, a to v souvislosti s důvody na základě kterých žalovaná 1) namítá nedostatek právního zastoupení žalované 2);

- při ústním jednání konaném dne 14. března 2024 žalovaná 1) namítala nedostatek právního zastoupení žalované 2) pro konflikt zájmů; podstatou námitky je konflikt zájmů jednatele žalované 2), který právního zástupce žalované 2) zmocnil;

- žalovaná 1) uvedla, že od 8. února 2023 má žalovaná 2) pouze jednoho jednatele, kterým je Anonymizováno, narozený Anonymizováno, jenž je současně v představenstvu žalobkyně (jako CEO – výkonný ředitel); jednatel žalované 2) je tak v konfliktu zájmů, neboť z pozice člena vedení žalobkyně má zájem, aby žaloba byla proti žalované 2) úspěšná.

3. S odkazem na a 4, a 4 , (dále jen „“), soud prvního stupně dospěl k závěru, že u jednatele žalované 2) je dán rozpor se zájmem jím zastupované osoby, tj. žalované 2), neboť jednatel žalované 2) je současně ve vedení žalobkyně. Soud prvního stupně rovněž zohlednil i skutečnost, že žalovaná 2) se uplatňovanému nároku zcela bránila a nyní naopak žalovaný nárok zcela uznává. Proto podle a ustanovil žalované 2) procesního opatrovníka z řad advokátů ( ).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná 2) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil.

5. Má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném skutkovém i právním posouzení věci. Namítá, že soud prvního stupně řádně neodůvodnil, v čem je spatřován konflikt zájmů. Usnesení soudu prvního stupně považuje za nepřezkoumatelné. Zdůraznila, že její jednatel Anonymizováno se nenachází v konfliktu zájmů s jejími zájmy. Proto se domnívá, že jsou jeho dosavadní procesní úkony učiněné v řízení za odvolatelku účinné, a to včetně udělení procesní plné moci zvolené právní zástupkyni ve smyslu Důvod pro postup podle tak není dán.

6. Žalobkyně a žalovaná 1) se k podanému odvolání nevyjádřily.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Podle za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

9. Podle zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

10. Podle opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (), je-li tu nebezpečí z prodlení.

11. Podle opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

12. Žádná z osob uvedených v až 3 nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení ( ). Pokud v řízení vyjde najevo potřeba účastníkovi řízení procesního opatrovníka podle ustanovit, je soud povinen tak učinit i bez návrhu. Přičemž je třeba mít na zřeteli, že ustanovení procesního opatrovníka je citelným zásahem do vnitřních poměrů právnické osoby, k němuž lze přistoupit jen v případě, kdy není možné ochrany procesních zájmů účastníka řízení dosáhnout jiným řešením, méně invazivní povahy. Opatrovník může být účastníku řízení (zde právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, pakliže její zájmy nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Dlužno dodat, že byl-li však účastníku řízení ustanoven procesní opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v , a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, popř. s jiným jeho zástupcem, jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, a takové řízení je zatíženo zmatečnostní vadou ( ) /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 23. srpna 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní/.

13. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že žalovaná 2) vznikla dne 10. února 2003, má jednoho jednatele, jímž je Anonymizováno, jakož i to, že žalovaná 2) má jednoho společníka – žalobkyni ( ).

14. Ustanovení vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem toho (jež je jinak oprávněn za právnickou osobu jednat podle až 3 ), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (střet zájmů). Jinak řečeno, žádná z osob uvedených v až 3 nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení.

15. Z napadeného usnesení a z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně možnou existenci střetu zájmů žalované 2) a jejího jednatele blíže nezjišťoval. Při hodnocení možné existence rozporu mezi zájmy žalované 2) a jejího jednatele, vyšel pouze z postavení jednatele žalované 2), jenž je zároveň v představenstvu žalobkyně. Ke střetu zájmů však nedochází automaticky; obecné postavení jednatele žalované 2), jenž je zároveň v představenstvu žalobkyně, bez dalšího střet zájmů nezakládá. Z napadeného usnesení soudu prvního stupně se nepodávají žádné konkrétní skutečnosti nasvědčující závěru soudu prvního stupně, že jednatel žalované 2), jenž je současně v představenstvu žalobkyně, je ve střetu se zájmy samotné žalované 2) podle , resp. a není schopen za ni jednat. Nutno zdůraznit, že vždy je třeba zkoumat konkrétní skutečnosti k případnému postupu podle Tomuto požadavku soud prvního stupně nedostál, neboť se řádně nezabýval otázkou, zda osoba, jež je jediným jednatelem žalované 2), je současně i jediným členem představenstva žalobkyně. Doklad dokládající počet členů a aktuální složení představenstva žalobkyně se ve spise nenachází. Napadené usnesení tak zcela postrádá závěr soudu prvního stupně, že má tuto pro věc rozhodnou skutečnost postavenou najisto. Pouze na základě v podstatě ničím nepodloženého tvrzení o střetu zájmů jednatele, nelze učinit závěr, že je nutné v dané věci ustanovit žalované 2) procesního opatrovníka podle

16. Je třeba dodat, že soud může ustanovit právnické osobě opatrovníka podle jen tehdy, je-li tu nebezpečí z prodlení. Otázku nebezpečí z prodlení je nutno posuzovat nejen ve vztahu k dotčené právnické osobě, ale také z pohledu dalšího účastníka řízení. Není-li nebezpečí z prodlení, soud vyčká, až bude ustanovena osoba oprávněná za právnickou osobu před soudem jednat, až bude v tomto směru odstraněna spornost nebo až si právnická osoba platně zvolí zmocněnce s procesní plnou mocí, popřípadě řízení podle přeruší. Napadené usnesení zcela postrádá závěr soudu prvního stupně, že nejde o přechodný stav, který bude v dohledné době odstraněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. ). Bez toho pak nelze učinit závěr, zda jsou či nejsou v poměrech projednávané věci splněny zákonné podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka žalované 2) podle

17. Usnesení soudu prvního stupně je tudíž nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Zjištění existence obou důvodů pro ustanovení opatrovníka (absence jakékoli osoby oprávněné za právnickou osobu jednat nebo spornost v otázce, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat podle ), podmíněných nebezpečím z prodlení, si v poměrech projednávané věci vyžádá hlubšího a komplexnějšího posouzení.

18. Odvolací soud proto postupoval podle a , napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.