Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 172/2020-19

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci

žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno´Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši

7,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015

7,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016

7,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016

7,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017

7,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017

7,50 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018

8,00 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018

8,75 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019

9,00 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019

9,00 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2020 do 10. 6. 2020

a za dobu od 11. 6. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 11 700 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši

7,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015

7,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016

7,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016

7,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017

7,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017

7,50 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018

8,00 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018

8,75 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019

9,00 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019

9,00 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2020 do 10. 6. 2020

a za dobu od 11. 6. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 11 700 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

a s úrokem v částce 7 444 Kč, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši7,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 20157,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 20167,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 20167,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 20177,05 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 20177,50 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 20188,00 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 20188,75 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 20199,00 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 20199,00 % ročně z částky 11 700 Kč od 1. 1. 2020 do 10. 6. 2020a za dobu od 11. 6. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 11 700 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši7,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 20157,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 20167,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 20167,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 20177,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 20177,50 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 20188,00 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 20188,75 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 20199,00 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 20199,00 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2020 do 10. 6. 2020a za dobu od 11. 6. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 11 700 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,a s úrokem v částce 7 444 Kč, zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a společnost právnická osoba (dále jen „věřitel“), uzavřeli dne 17. 10. 2007 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 23 744 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 448 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, na svůj dluh v průběhu vztahu uhradil celkem toliko částku 2 300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi věřitelem a společností Anonymizováno S.á.r.l. (dále jen „předchůdce žalobce“) došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na tuto společnost. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Dne 24. 8. 2018 uzavřel předchůdce žalobce se žalobcem smlouvu, na základě které žalobce nabyl předmětnou pohledávku. To bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 9. 2018. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalovaného započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu.

2. Žalovaný se k žalobě, nevyjádřil.

3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (žalobce je subjektem cizího práva) a dospěl k závěru, že s ohledem na čl. 4 nařízení Brusel I. bis je mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout.

4. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek ( ), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

6. právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 17. 10. 2007 smlouvu, na základě které věřitel žalovanému poskytl částku ve výši 14 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč. Celková částka byla splatná v 53 pravidelných týdenních splátkách po 448 Kč. Žalovaný podpisem stvrdil, že hotovost v částce 14 000 Kč převzal. (prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 5 sjednaly, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na souhrnný poplatek a poté na vlastní půjčku. V čl. 8 smluvních podmínek si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenních splátky žalovaného (prokázáno: smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovaným postoupena na předchůdce žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 (prokázáno: smlouvou postoupení včetně přílohy - seznamu pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 adresované žalovanému) a dne 24. 8. 2018 byla pohledávka postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 9. 2018 (prokázáno: smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky (prokázáno: výzvou ze dne 9. 1. 2020 včetně podacího archu).

7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, neboť původní vztah byl vztahem bez zahraničního subjektu a postoupení pohledávky nemůže dojít ke změně práv a povinností stran, při aplikaci ust. tak, že uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s ust. a násl. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák. Podle obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroku plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti zpravidla téhož druhu. Dle obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

8. V souladu s § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Žalovaný měl při uzavření smlouvy postavení spotřebitele, neboť jednal jako fyzická osoba – nepodnikatel (§ 52 odst. 3 obč. zák.). Proti tomu právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a má tak postavení dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. zák.). Uzavřená smlouva tak je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.).

11. Zejména je třeba použít § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák., podle nichž se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Dohodnuté úroky je třeba odlišovat od úroků z prodlení, na něž má věřitel ze zákona právo, jestliže se dlužník dostal se splněním půjčky do prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a které představují sankci za porušení povinnosti dlužníka vrátit dluh (půjčku) řádně a včas.

13. a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

14. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ).

15. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši 14 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán tzv. „souhrnný poplatek“ ve výši 9 744 Kč. Tento pojem není ve smlouvě nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Z povahy věci tak nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý.

16. Uzavřená smlouva o půjčce je smlouvou spotřebitelskou a adhezní, žalovaný v pozici spotřebitele tedy nemá možnost při kontraktačním procesu jakkoli ovlivnit obsah smlouvy a nepodílí se tedy ani na formulaci pojmu „souhrnný poplatek“. Pokud žalobce, respektive jeho právní předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený souhrnný poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku.

17. Ujednání o „souhrnném poplatku“ však nemůže v uvedené spotřebitelské smlouvě obstát testem dobrých mravů nejen co do způsobu ujednání, ale zejména ohledně výše požadovaný úroků. Ze smlouvy vyplývá, že souhrnný poplatek (= úrok) s ohledem na výši poskytnuté půjčky a s přihlédnutím ke sjednané splatnosti, je nepřiměřeně vysoký (činí 69,6 % % z půjčené částky za 53 týdnů). Taková výše je nepochybně zcela nepřiměřeně vysoká, ujednání o úrocích je proto v rozporu s dobrými mravy a nepožívá právní ochrany. Jedná se tak o neplatný úkon podle § 39 obč. zák., neboť se příčí dobrým mravům (k tomu viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího sp. zn. nebo ).

18. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 2 300 Kč, kterou musel žalovaný s ohledem na obsah oznámení o postoupení pohledávky z věřitele na předchůdce žalobce před 1. 7. 2020. Tuto částku je pochopitelně nutno započíst na jistinu, neboť ujednání ve smlouvě týkající se souhrnného poplatku je z výše uvedených důvodů neplatné. Lze odkázat i na závěry Ústavního soudu, jenž ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. přijal a odůvodnil závěr, že ujednání spotřebitelské smlouvy zbavující spotřebitele práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen (neboť uhrazení jistiny znamená zastavení dalšího narůstání příslušenství a dalších sankcí), je takové ujednání neplatné pro rozpor s . Při neexistenci ustanovení o způsobu započítáváni v a neexistenci projevu vůle žalovaného, je třeba i v takovém případě aplikovat příslušné ustanovení obchodního zákoníku a započítávat platby nejprve na úroky (ty však platně sjednány nebyly) a poté na jistinu ( obch. zák.). Žalovanému tak zbývá uhradit částku ve výši rozdílu mezi vypůjčenou částkou a vrácenými prostředky.

19. K postoupení pohledávky na žalobce došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 a 24. 8. 2018, což bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 25. 6. 2015 a 18. 9. 2018. Žalovaný měl prostředky vrátit v 53 týdenních a poslední splátku měl vrátit dne 22. 10. 2008. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení se zaplacením jistiny.

20. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně ohledně dlužné části jistiny (výrok I.). V případě uplatněného nároku na úhradu souhrnného poplatku a zbytku jistiny žalobu soud jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobci též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení ve výši stanovené ke dni prodlení s tím, že soud přiznal žalobci úrok z prodlení ode dne 2. 7. 2015 s ohledem na to, že od tohoto data žalobce úrok z prodlení požaduje a jedná se o datum, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením svého dluhu ( obč. zák., ). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvody pro její prodloužení.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci měli oba účastníci přibližně stejný, proto žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.