Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 39/2026-24

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 77 702,41 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 872 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 872 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 26 830,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 830,41 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, se částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 306,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 872 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 872 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 26 830,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 830,41 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, se částečně zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 306,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 77 702,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 5. 2024 uzavřela společnost právnická osoba., (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 78,07 % p. a. prostřednictvím 48 pravidelných měsíčních splátek, přičemž poslední splátku měl uhradit dne 22. 5. 2028. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky vyplatila v den uzavření smlouvy. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neplnil a na svůj dluh uhradil celkem pouze 13 128 Kč. Z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku za žalovaným v celém rozsahu ke dni 26. 11. 2024 a následně ji dne 12. 2. 2025 postoupila na žalobkyni. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací získaných od žalovaného, z výplatních pásek a z úvěrových registrů, a dospěla k závěru, že žalovaný byl schopen úvěr řádně splácet. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 64 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 78,08 % p. a. za období od 14. 5. 2024 do 26. 11. 2024 v celkové výši 26 830,41 Kč, přičemž od těchto částek byla odečtena dílčí plnění žalovaného v celkové výši 13 128 Kč.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota vyplynulo, že dne 14. 5. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 78,07 % p. a. prostřednictvím 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 376 Kč.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 15. 5. 2024 byla zaúčtována platba ve výši 64 000 Kč, která byla odeslaná z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného.

6. Zy označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je svobodný, žije v nájemním bydlení a od 1. 5. 2023 je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr. Dále uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 16 200 Kč a výdaje na bydlení činí 4 621 Kč. Ostatní výdaje žalovaného byly stanoveny v částce životního minima ve výši 4 860 Kč.

7. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy čerpal úvěry v celkové výši 396 075 Kč. Nebyly u něj evidovány žádné neuhrazené platby po splatnosti.

8. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalovaného prostřednictvím výplatních pásek. V únoru 2024 činil jeho čistý příjem ze zaměstnání 16 185 Kč a v dubnu 2024 17 015 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu, kterou se zavázala postupovat na žalobkyni své pohledávky. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla s účinností ke dni 19. 2. 2025 postoupena na žalobkyni.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 78,07 % p. a. prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 4 376 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil 13 128 Kč, následně se však dostal do prodlení s úhradou splátek, pročež právní předchůdkyně svoji pohledávku za žalovaným zesplatnila a následně ji postoupila na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjistila některé dílčí informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z výplatních pásek žalovaného, a zjistila, že je žalovaný svobodný, žije v nájemním bydlení, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr a jeho čistý měsíční příjem činí 16 200 Kč. Výši příjmů žalovaného žalobkyně ověřila z výplatních pásek. Pravidelné výdaje žalovaného stanovila právní předchůdkyně žalobkyně na částku 9 481 Kč, z čehož 4 621 Kč činí náklady na bydlení a 4 860 Kč představuje částku životního minima. Z výpisu z NRKI vyplynulo, že žalovaný před uzavřením smlouvy čerpal úvěry v celkové výši 396 075 Kč.

11. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru podle , (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

12. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Měsíční výdaje tvrzené žalovaným jsou zcela zjevně podhodnocené. Je jen obtížně představitelné, že měsíční výdaje žalovaného činily pouhých 9 481 Kč, obzvláště když žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení. Částka 4 621 Kč, kterou žalovaný uvedl jako své měsíční výdaje na bydlení, neodpovídá současným cenám nájmů a energií. Ostatní výdaje žalovaného stanovila právní předchůdkyně žalobkyně částkou životního minima ve výši 4 860 Kč. Takto stanovené výdaje však nedokáží zohlednit individuální potřeby konkrétní osoby. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování skutečných výdajů žalovaného, které mohla zjistil např. výpisem z jeho bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žádným způsobem nezohlednila skutečnost, že žalovaný v době před uzavřením smlouvy čerpal úvěry v celkové výši 396 075 Kč. Z této skutečnosti je zřejmé, že žalovaný musel mít rovněž pravidelné výdaje související s úhradou těchto úvěrů. S těmi však právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepočítala. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost a neposoudila důkladně úvěruschopnost žalovaného. Proto soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a žalobu částečně zamítl (výrok II.).

13. Žalovaný však na základě této smlouvy čerpal peněžní prostředky, a tudíž je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 872 Kč představující jistinu úvěru po odečtení již uhrazených splátek, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle o. z. ve výši určené (výrok I.).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v částce 5 306,89 Kč, která představuje 31 % z jejich celkové výše, neboť v tomto rozsahu byla úspěšnější než žalovaný (úspěch žalobkyně v rozsahu 65,5 % a úspěch žalovaného v rozsahu 34,5 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 109 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 702,41 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. (tj. celkem 17 119 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.