Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 12/2026-23
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka a úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa-číslo, VS: var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .IV. Žalobkyně je povinna zaplatit , stát, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, -, číslo, , VS: , var. symbol, .
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku e-mail, na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, požádala o konkrétní úvěr a akceptovala text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na účet dne datum částku částka pod variabilním symbolem var. symbol. Žalovaná měla poskytnuté prostředky částka vrátit nejpozději dne datum, avšak neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaná pak byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud provedl dokazování listinami, kterých se dovolávala žalobkyně a z těchto učinil následující zjištění.
4. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne datum (a jejího dodatku ze stejného dne) soud zjistil, že jde o rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupních dohodly, že budou na žalobkyni postupovány úplatně a opakovaně soubory pohledávek, kdy konkrétní takto postupované pohledávky budou popsány v tzv. datové pásce. Jednotlivé dílčí smlouvy o postoupení pohledávek pak jsou uzavírány doručením každé takové datové pásky žalobkyni.
5. Z listiny označené jako „seznam“ soud zjistil, že jejím obsahem je soubor dat obsahující jména a příjmení, rodná čísla, variabilní symboly, čísla smluv a částky, kdy jde zjevně o výše uvedenou „datovou pásku“. Na této je uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo ve výši částka.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila dopisem adresovaným žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota ve výši částka na žalobkyni.
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že v této byla žalovaná vyzvána k úhradě částky částka a nákladů právní zastoupení na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy číslo uzavřené dne datum mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně.
8. Z potvrzení o podání doporučené zásilky vystaveného právnická osoba právnická osoba. soud zjistil, že jmenovaná společnost podala doporučenou zásilku k poštovní přepravě. Odesilatelem byla právní zástupkyně žalobkyně, adresátem byla žalovaná, dnem podání bylo datum.
9. Z výpisu z běžného účtu vedeného spol. právnická osoba., soud zjistil, že pod variabilním symbolem var. symbol byla odeslána částka částka na účet č. č. účtu dne datum. Z listiny nelze seznat, z jakého účtu tato částka byla odeslána, ani vlastník účtu, ze kterého byla tato částka odeslána či vlastník účtu na který byla částka odeslána.
10. Ze smlouvy o úvěru soud č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovanou prostředky komunikace na dálku dohodly na poskytnutí úvěru žalované ve výši částka, kdy tento byl poskytnut na dobu určitou v délce 12 měsíců, zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, RPSN bylo 660 %. Úvěr mohl být splacen buďto jednorázově, nebo v alespoň minimálních splátkách, jejichž výše byla sjednána. Dále se dohodly na vyplacení úvěru pod variabilním symbolem var. symbol na účet č. účtu. Dále strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den z prodlení, poplatky za každou písemnou upomínku a další sankce v neprospěch žalované.
11. Z výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v ní upozorňuje žalovanou na neuhrazení minimální splátky a na možnost zesplatnění. Opět je v této listině uvedeno číslo půjčky číslo. Odeslání této upomínky není prokázáno. Dle této listiny celková dlužná částka ke dni datum činí částka.
12. Z poslední možnosti dohody na úhradě ze dne datum soud zjistil, že touto žalobkyně zesplatnila ke dni datum úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru č. hodnota. V této listině je dlužná částka rozepsána jako částka jistiny (sic!), částka úroku, částka smluvní pokuty, částka za upomínky. Odeslání této listiny není prokázáno.
13. Ze sdělení spol. právnická osoba., č. l. číslo soud zjistil, že účet č. č. účtu byl veden na jméno žalované a dne datum bylo na tento účet připsáno pod variabilním symbolem var. symbol částka částka, identifikace protiúčtu č. č. účtu „právnická osoba“.
14. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovanou dohodly dne datum na opakovaném úplatném postupování souborů pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně za jejími dlužníky na žalobkyni coby postupníka. Jednou z takto postoupených pohledávek byla i pohledávka ze smlouvy o úvěru č. hodnota za žalovanou. V této smlouvě o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně dohodla se žalovanou dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku na poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka a na podmínkách jejich splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka na její účet. Stalo se tak sice pod nesprávně uvedeným variabilním symbolem, ale tento se od smluveného liší jen v jednom čísle a v kontextu dalších důkazů soud nemá pochyb o tom, že tato platba byla právě a pouze plněním právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. hodnota. Nebylo prokázáno, že by žalovaná čehokoli plnila právní předchůdkyni žalobkyně či následně žalobkyni. Z jedné upomínky se sice podává výše jistiny částka místo částka, avšak tato listina stojí osamoceně proti předžalobní výzvě a datové pásce, což jsou obě listiny pozdějšího data a obě shodně uvádí částku obsahující částka jistiny. Soud proto uzavřel, že výše jistiny v oné upomínce byla zřejmě uvedena chybně v důsledku písařské chyby. Žalovaná sama pak žádné své plnění na žalovaný dluh netvrdila, natož, aby jej prokázala. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Naopak neprokázané a ostatně rovněž netvrzené žalobkyní zůstává jakékoli, natož pak řádné a odborné zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Svou neúčastí na jednání soudu dne datum se pak žalobkyně připravila o možnost vyslechnout v tomto smyslu poučení podle § 118a o. s. ř. Soud dodává, že ani na výzvu soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, ve které byla žalobkyně k doplnění těchto tvrzení a důkazů k nim vyzvána, žalobkyně nereagovala.
15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně, žalobkyně je aktivně legitimována, neboť bylo prokázáno platné postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dále soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum) podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“).
16. Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet.
17. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. C-spisová značka)Anonymizováno
18. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Zde však narazil jednak na naprostou absenci tvrzení ze strany žalobkyně v tomto ohledu, a rovněž na to, že se takové zkoumání nepodává ani z přiložených důkazů. Jedinou výjimkou v tomto směru je zmínka ve smlouvě o úvěru v čl. VII o ověřování za využití externích databází. Samo jejich využití však není v případě žalované prokázáno. Ostatně samo takové prověření by nebylo s to dostát zákonnému požadavku na řádné zkoumání úvěruschopnosti. Zkoumání konkrétních příjmů a výdajů žalované, existence příp. exekucí žalované atd. nebylo tvrzeno, ani prokázáno. Důkazní břemeno zde stíhá žalobkyni, tato jej neunesla, o možnost poučení v tomto smyslu se sama připravila, a tedy soud uzavřel o této skutečnosti v její neprospěch tak, že úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí zkoumána nebyla. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála své povinnosti stanovené v § 86 spotř. z. a spotřebitelský úvěr ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost. Proto je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.
19. Soud se dále zabýval obsahem smluvních ujednání z hlediska jejich platnosti. Smluvní ujednání smlouvy o úvěru jsou již na první pohled v rozporu s dobrými mravy a zakládají nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka, smluvní úrok byl sjednán ve výši 279,83 % ročně, RPSN pak činilo 660 %. Takové podmínky považuje soud za naprosto nepřijatelné, neboť jimi právní předchůdkyně žalobkyně jednoznačně zneužila své postavení odborníka k vytvoření závislosti žalované jako slabší strany a neodůvodněné tím vytvořila nerovnováhu mezi stranami. Tyto podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že právní předchůdkyně žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla (vedle neplatnosti podle § 87 spotř. z.) absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
20. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku částka a nebylo zjištěno, že by čehokoli uhradila. Proto soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl stran všech nároků žalobkyně krom oněch částka, na jejichž vrácení má žalobkyně právo (a které tedy žalované soud výrokem I. uložil žalobkyni zaplatit), neboť právě o částka se žalovaná (vzhledem k absenci platné smlouvy) bezdůvodně obohatila.
21. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
22. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a ve věci úspěšnější žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši, v jaké její úspěch převýšil její neúspěch. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka soud vyhodnotil její náklady na soudní poplatek ve výši částka, dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem částka za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši částka za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem částka (částka za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem částka. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Úspěch žalobkyně pak je představován částkou částka, neúspěch částkou částka a výší uplatněných zákonných úroků z prodlení ve výši ke dni rozhodnutí soudu částka. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalovaného je tedy 63,48 % a soud tedy zavázal žalovanou k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně v částce částka.
23. Povinnost žalobkyně doplatit částku částka na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní částka podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale částka podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Základem soudního poplatku je předmět řízení bez příslušenství (tedy úroků a nákladů na uplatnění podle § 513 o. z.), zde tedy méně než částka. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku částka, zbývá jí doplatit právě částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat do výroků I. II. a III. odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Proti výroku IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Stejně tak se může domáhat Česká republika na žalobkyni zaplacení doplatku soudního poplatku, nezaplatí-li jej žalobkyně v uvedené lhůtě.