Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 14/2026-49
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Josefem Břeněm sídlem Božkova 927/69, 702 00 Ostrava
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného
o 29 701,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a s úroky z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úroky z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně ve své žalobě (původně podané k Obvodnímu soudu pro adresa) uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla částku částka a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve lhůtě do datum. Společně s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 % z jistiny, jehož kapitalizovaná výše činí částka, poplatek za volitelnou službu „Expresní pojednání žádosti“ ve výši částka, poplatek za volitelnou službu „SMS servis“ ve výši částka a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, jehož kapitalizovaná výše činí částka. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.uveracek.cz. Totožnost žalovaného byla ověřena z poskytnuté fotokopie občanského průkazu, lustrací dokladu v databázi Ministerstva vnitra a ověřením údajů prostřednictvím bankovního účtu žalovaného, který za účelem ověření poskytl žalobkyni výpisy ze svého účtu. Žalovaný úvěr čerpal dne datum, avšak ve lhůtě splatnosti jej žalobkyni nesplatil. Žalovanou částku částka s příslušenstvím představuje jistina ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatky za volitelné služby ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení. I přes výzvu žalobkyně žalovaný doposud ničeho neuhradil.
2. Žalovaný k výzvě soudu sdělil, že žádá o splátkový kalendář po částka měsíčně, jelikož je ve špatné finanční situaci, přítelkyně mu onemocněla, stará se sám o syna a nemůže proto chodit často do práce. Veškeré náklady hradí sám. K jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Žalobkyně se k výzvě soudu ohledně souhlasu se splátkami nijak nevyjádřila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný je podnikající fyzickou osobou vedenou v živnostenském rejstříku pod identifikačním číslem hodnota se sídlem na adrese Adresa žalovaného, s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona /viz výpis ŽR na č. l. 47 spisu/. Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní „smlouvu o úvěru“, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částka výlučně na rozvoj podnikání žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 35% měsíčně z výše jistiny, s poplatkem za službu „expresní projednání žádosti“, poplatkem za službu „SMS servis“ ve výši částka, a to ve lhůtě do 30 dnů od poskytnutí jistiny/viz smlouva o úvěru na č. l. 11-12 spisu, kopie OP na č. l. 30 spisu/. Žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného č. č. účtu dne datum částku ve výši částka /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 14 spisu/. Žalovaný ničeho neuhradil a následně byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která byla odeslána dne datum, se stanovením třídenní lhůty k dobrovolnému plnění /viz výzva k úhradě na č. l. 36 spisu, podací lístek na č. l. 37 spisu/. Žalovaný v řízení netvrdil a ani jinak to nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Žalobkyně v řízení netvrdila, že by před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Soudu sice byla doložena listin listina „posouzení úvěryschopnosti č. hodnota“, ve kterém jsou příjmy odhadnuty na částku částka, za poslední 3 měsíce je však konstatováno, že příjem byl částka, částka a částka, běžné výdaje jsou pak stanoveny na částku částka, ubytování na částka a splátky úvěru na částka /viz posouzení úvěryschopnosti na č. l. 13 spisu/ Tyto údaje však nejsou souladné s výpisy z účtu žalovaného. Z výpisu není možné zjistit výdaje na bydlení, běžné náklady žalovaného převyšují zmíněných částka a rovněž je z nich patrno, že již před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru měl žalovaný jiné závazky (právnická osoba., právnická osoba., Kamali). Na konci měsíce ledna 2024 byl zůstatek na účtu žalovaného částka, na konci měsíce února částka, na konci měsíce března částka. Již z těchto výpisu je zřejmé, že žalovaný neměl žádné další prostředky, ze kterých by byl schopen jakékoliv nové závazky plnit /viz výpisy z účtu žalované na č. l. 23-29 a dále č. l. 31-35 spisu/.
6. Žalobkyně se z ústního jednání soudu řádně a včas omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle odst. 2 má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.
9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
16. Přestože žalobkyně označila listin u, kterou se měl žalovaný zavázat ke splacení úvěru společně s poplatky a úroky za jeho poskytnutí jako smlouvu o podnikatelském úvěru, nelze přisvědčit tomu, že by žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy v pozici podnikatele. Žalovaný je veden v živnostenském rejstříku jako podnikající fyzická osoba provozující volnou živnost, to však neznamená, že veškerá právní jednání žalovaný činí jako podnikatel. Žalovaný jedná jako podnikatel, jedná-li v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně sama uvedla, že jejím předmětem činnosti je mimo jiné poskytování úvěrů, je tedy znalá poměrů a povinností vyplývající z poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je vždy povinna ověřovat údaje uvedené žadatelem o poskytnutí úvěru, stejně jako posoudit, zda žadatel o úvěr vystupuje v pozici podnikatele nebo spotřebitele a případně mu poskytnout spotřebitelskou ochranu. V případě žalovaného jediným údajem, který hovoří o poskytnutí podnikatelského úvěru je uvedení IČ a účel úvěru, avšak z těchto údajů nelze dovodit, že žalovaný jednal v rámci své podnikatelské činnosti. Pouhé uvedení identifikačního čísla podnikající fyzické osoby (IČ) na úvěrové smlouvě neznamená, že osoba ji uzavírající jedná v pozici podnikatele, neboť pokud by tomu tak bylo, šlo by o návod na obcházení ochrany spotřebitele tím způsobem, že by věřitel „donutil“ žadatele o úvěr požádat o živnostenské oprávnění, aby se vyhnul svým povinnostem vyplývajícím ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. V tomto kontextu je třeba poznamenat, že pouhá skutečnost, že předmět plnění je hodnotný a že tato osoba má i určité podnikatelské zkušenosti a znalosti, neznamená, že nejedná jako spotřebitel (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Nezbývá než konstatovat, že žalovaný nevystupoval při uzavírání smlouvy v pozici podnikatele, neboť žalobkyně k této skutečnosti neměla žádných jiných tvrzení ani důkazů. Z výpisu účtu, které žalovaný žalobkyni zaslal je patrno, že účet, na který byly prostředky poukázány, je účtem, ze kterého žalovaný uspokojuje běžné spotřeby. Nejedná se o účet, ze kterého by byly hrazeny jeho podnikatelské aktivity. Žalovaný by vystupoval v pozici podnikatele pouze pokud by se žalobkyni podařilo prokázat, že jednal v rámci své podnikatelské činnosti, avšak v tomto ohledu žalobkyně ničeho netvrdila, natož aby prokázala.
17. V kontextu předmětné úvěrové smlouvy se uvedení IČ, bez jakékoliv další specifikace žalovaného jako podnikatele, jeví jako účelové jednání, kterým mělo dojít k derogaci poměrně přísné úpravy ochrany spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Takové jednání je třeba posoudit podle jeho pravé povahy v souladu s § 555 odst. 2 o. z., tedy jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy jako spotřebitel, resp. nebyl prokázán opak, na nějž se vztahují ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, včetně stanovené povinnosti poskytovateli spotřebitelského úvěru, žalobkyni, zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 86 ZoSÚ . Žalobkyně však k této skutečnosti ničeho netvrdila ani nedoložila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ .
18. Žalobkyně tak poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku částka bez právního titulu (s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy) a došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, který je povinen jej vrátit. Soud proto přiznal žalobkyni částku částka odpovídající poskytnuté jistině včetně úroku z prodlení z této částky. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění byla žalobkyní prokazatelně odeslána dne datum. S ohledem na tří denní lhůtu, v níž žalobkyně žalovaného k úhradě vyzvala, se tak žalovaný dostal do prodlení dnem datum. Soud proto přiznal žalobkyni podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
19. Ohledně požadavku na zaplacení částky částka, představující smluvní úrok v kapitalizované výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatky za volitelné služby ve výši částka, soud žalobu zamítl, neboť úvěrová smlouva, o kterou by bylo možné uplatněné nároky opřít, je absolutně neplatná. Stejně postupoval ohledně uplatněného nároku na úroky z prodlení z této částky a předcházející datu prodlení žalovaného s úhradou bezdůvodného obohacení, včetně úroku přesahující zákonem stanovenou výši (výrok II).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalovaného nepatrně předčil úspěch žalobkyně, avšak žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.