Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 65/2026-23
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou, ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně
doručovací adresou Azylový dům pro matky s dětmi,
adresa
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zrušení vyživovací povinnosti
takto:
I. Povinnost žalobkyně platit na výživu žalovaného částku částka měsíčně, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, se zrušuje s účinností od datum.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Povinnost žalobkyně platit na výživu žalovaného částku , částka, měsíčně, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se zrušuje s účinností od , datum, .II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v adresa dne datum ve znění doplnění ze dne datum domáhala zrušení své povinnosti platit ve prospěch žalovaného (jejího syna) výživné, které bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, tak, že soud schválil dohodu rodičů, podle které mj. byla tato povinna přispívat na výživu žalovaného částka měsíčně. Toto odůvodnila tím, že žalovaný začal podnikat od datum v oboru vodoinstalatérství a je tedy výdělečně činný.
2. Žalovaný se vyjádřil tak, že od datum začal oficiálně podnikat. Tím pádem matce dnem datum skončila povinnost platit výživné ze zákona a od tohoto data výživné po matce nepožadoval. Požaduje pouze dluh, který matce vznikl na výživném a který nebyl dosud splacen.
3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum za přítomnosti obou účastníků. Při něm účastníci shodně uvedli, že dluh na výživném je splacen.
4. Soud k důkazu provedl historická rozhodnutí zdejšího soudu ve věci povinnosti žalobkyně platit výživné žalovaného a zjistil z nich následující.
5. Povinnost žalobkyně měsíčně přispívat na výživu tehdy ještě nezletilého žalovaného částkou ve výši částka měsíčně, byla založena rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým byla schválena dohoda rodičů žalovaného (soud uvedené zjistil z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka). V době nezletilosti žalovaného pak následovaly další dvě rozhodnutí, kterými se otec snažil dosíci zvýšení výživného na žalovaného a matka současně jeho snížení. Oba byli se svými snahami neúspěšní (jak se podává z rozsudků Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka a ze dne datum, č. j. spisová značka). Následně se již dospělý žalovaný sám domáhal zvýšení výživného, avšak opět neúspěšně (jak se podává z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka).
6. Soud tak o skutkovém stavu uzavřel, že žalobkyni byla rozhodnutím soudu založena v roce rok povinnost přispívat na výživu žalovaného částkou částka měsíčně a tato povinnost nebyla dosud ani zvýšena, ani snížena a ani zrušena. Mezi stranami je pak nesporné, že žalovaný nejpozději k datum začal podnikat. Žalovaný sám uvedl, že od tohoto data výživné po žalobkyni nepožadoval.
7. Na tento závěr o skutkovém stavu soud navázal právním posouzením, kdy podstatné je ustanovení § 911 z. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“) podle kterého výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný je schopen sám se živit a to od datum. Právě od tohoto data žalobkyně navrhuje zrušit svou vyživovací povinnost. Žalovaný je pak toho názoru, že tato povinnost zanikla ze zákona (což však není pravda, povinnost přispívat na výživu založená rozhodnutím soudu zaniká opět rozhodnutím soudu). Jelikož od datum byl žalovaný schopen sám se živit, jsou splněny podmínky pro zrušení povinnosti žalobkyně přispívat na jeho výživu od tohoto data. Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl.
8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení podle § 150 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přestože byla žalobkyně zcela procesně úspěšná, tak z vyjádření žalovaného soud dospěl k názoru, že účastníci jsou zcela ve shodě stran zániku (resp. vůle k zániku) vyživovací povinnosti. Soud proto považoval za spravedlivé nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení žádnému účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.