Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 449/2025-40
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 12 405,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 139,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti zaplatit částku 3 266,41 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 659,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 954,92 Kč, zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 10 581,57 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 9 681,57 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 685,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 139,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti zaplatit částku 3 266,41 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 659,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 954,92 Kč, zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 10 581,57 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 9 681,57 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 685,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovaná povinna jí zaplatit částku 12 405,96 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 659,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 954,92 Kč, zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 10 581,57 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 9 681,57 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne 1. 6. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále též jako smlouva), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované čerpat opakovaně bezúčelový úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se ujednáním smlouvy zesplatněn ke dni 3. 11. 2024. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalované, která, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.
4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.
5. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 28. 4. 2025 se společnost právnická osoba, IČO: IČO, sídlem adresa, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli (čl. I. smlouvy), že postupitel postupuje postupníkovi za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovanou (označeným jménem, příjmením) uvedením čísla smlouvy. V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 28. 4. 2025, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán dne 22. 5. 2025, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na nového věřitele, žalobkyni, a současně ji vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že ve smlouvě je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako zákazník žalovaná, ve smlouvě je sjednáno, že věřitel poskytne zákazníkovi bezúčelový, spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru, 10 000 Kč, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, bankovní účet zákazníka č. č. účtu, je sjednán způsob splácení a zápůjční úroková sazba. Žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalované, z čehož má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy ověřovala totožnost žalované. Ze sdělení banka.s. a z výpisu z účtu soud zjistil, že učet č. č. účtu, uvedený ve smlouvě, je účet žalované, a z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že dne 1. 6. 2024 byla na tento připsána platba 10 000 Kč, což ve spojení se zjištěními, z přehledu plateb a čerpání k půjčce č. hodnota, soud vyhodnotil tak, že žalovaná na základě smlouvy čerpala částku 10 000 Kč. Z přehledu plateb a čerpání k půjčce č. hodnota soud dále zjistil, že žalovaná uhradila 860,45 Kč. Z dopisu ze dne 29. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývá v tomto dopise žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude uhrazena, bude úvěrová smlouva zesplatněna. Žalobkyně, prostřednictvím advokáta, vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu, jak bylo zjištěno z výzvy ze dne 29.7. 2025 a připojeného podacího lístku, nejpozději do 13. 8. 2025.
7. Z výplatního lístku žalované, které předložila žalobkyně, má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, měla při vyhodnocení úvěruschopnosti žalované tyto výplatní lístky k dispozici.
8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.
9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., přičemž na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), neboť žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ . Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb. , zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.
10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.
12. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Z předložených důkazů vyplývá, že byl zjišťován a ověřován pouze příjem žalované, nikterak nebyly ověřovány a zjišťovány skutečné výdaje žalované, zejména výdaje na bydlení a další splátkové zatížení žalované, přičemž zjištění nahlédnutím do příslušných registrů spotřebitelských úvěrů ke zjištění těchto údajů, považuje soud nerozporně za součást odborné péče poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. K soud přihlíží i bez návrhu.
13. Je-li smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ , a to pro porušení povinnosti řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, je žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu, jiné povinnosti žalované z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba žalobě lze vyhovět co do částky 9 139,55 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovanou zavázal k úhradě této částky. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , s ohledem na to, že mezi žalovanou a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovanou tvrzeno, že by nebylo v jejích možnostech vrátit jistinu v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní upomínkou, a došel proto k závěru, že po žalované lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnila ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a uložil proto žalované splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaná se dosud nedostala do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (poplatky, úroky), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaná povinna dle § 87 odst. 1 ZoSÚ . Současně však soud reflektoval, že v případě, že žalovaná neuhradí povinnost uloženou jí tímto rozsudkem řádně a včas, dostane se ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení, s čímž je spojeno právo žalobkyně jako věřitele na zaplacení úroku z prodlení, proto současně s uložením povinnosti k zaplacení zůstatku na jistině rozhodl o povinnosti žalované v případě, že se dostane do prodlení se splněním uložené povinnosti, tedy dluh řádně a včas nesplní, zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci. Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil příslušenství pohledávek stabilizované ke dni vydání rozhodnutí. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do 56,50 % nároku, po odečtení neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má vůči žalované právo na úhradu 13 % svých účelně vynaložených nákladů řízení, z celkových 5 271,30 Kč, tj. 685,30 Kč. Jedná se o tyto účelně v řízení vynaložené náklady: a/ soudní poplatek 800 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem podle § 14b odst. 1 (bod 2.) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni poskytnutí úkonu právní služby, (dále jen „vyhláška “), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 400 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a 400 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu), a dále podle § 7 , § 8 odst. 1 vyhlášky ve výši 1 540 Kč za účast u jednání dne 25. 2. 2026; c/ náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a náhrada hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby v paušální částce 450 Kč na jeden úkon podle § 13 odst. 4 vyhlášky; d/ 100 Kč jako 1/3 náhrady za promeškaný čas advokáta podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za čas strávený cestou z Havířova do Karviné a zpět k jednání dne 25. 2. 2026 v rozsahu 2 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky; e/ 105,36 Kč jako 1/3 náhrady cestovních výdajů advokáta ve výši podle § 13 odst. 5 vyhlášky za cestu z Havířova do Karviné a zpět k jednání dne 25. 2. 2026, osobním automobilem zn. Toyota, RZ SPZ (ujeto celkem 33 km, průměrná spotřeba benzinu automobilového 95 oktanů 10,6 l na 100 km, průměrná cena benzinu za 1 litr a sazba základní náhrady za 1 km podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. ); f/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za úkony právní služby - podání ze dne 21. 1. 2026, když tímto podáním žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce reagovala na výzvu soudu k odstranění vad a nedostatků žaloby, přičemž od žalobce zastoupeného advokátem lze oprávněně požadovat, aby žaloba netrpěla vadami. V případě, že tomu tak není a žalobce musí žalobu opravovat či doplňovat, nelze náklady s tím spojené považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nichž má procesně úspěšný účastník právo.
15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně (platební místo). O lhůtě k zaplacení náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 , část věty před středníkem, o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.