Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

59 C 293/2025-22

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Matějem Černým, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 15 057,59 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 003,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 003,60 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 3 053,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 200,08 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 379,77 Kč, úrok ve výši 42,9 % ročně z částky 14 059,59 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 059,59 Kč od 15. 4. 2025 do 24. 6. 2025 a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 055,99 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 003,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 003,60 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 3 053,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 200,08 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 379,77 Kč, úrok ve výši 42,9 % ročně z částky 14 059,59 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 059,59 Kč od 15. 4. 2025 do 24. 6. 2025 a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 055,99 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 15 057,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 4. 4. 2024 uzavřené mezi žalovaným a Raiffiesenbank a.s (dále jen „banka“) na základě, které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl žalovanému poskytnut po posouzení úvěruschopnosti žalované bankou. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a banka úvěr zesplatnila. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 14 059,59 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 200,08 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 379,77 Kč a dlužné poplatky ve výši 998 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právnická osoba. na I-XON a.s. a dále z I-XON a.s. na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení dluhu naposledy předžalobní výzvou, avšak žalovaný doposud ničeho na svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v souladu s , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:

- z y označené Návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 4. 4. 2024 a z akceptace návrhu z téhož dne, že banka se zavázala půjčit žalovanému 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po 942 Kč (celkem měl žalovaný zaplatit 22 588,20 Kč), roční úrok byl sjednán ve výši 42,90 % ročně. Návrh na uzavření smlouvy byl podepsán žalovaným elektronicky,

-z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, že se jedná o záznam schvalovacího procesu půjčky žalovaného, obecný popis, co banka ověřuje a dále konkrétní údaje týkající se žalovaného, že byl negativního záznamu v registru BRKI/NRKI, SOLUS, byl vyhodnocen s vysokou mírou pravděpodobnosti splácení úvěru. Deklarovaný příjem 34 000 Kč banka ověřila pomocí komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy podle osobních parametrů klienta. Z důvodu obezřetnosti banka navýšila deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti. Zohlednila celkové výdaje 32 976 Kč, Podle vyhodnocení banky klientovi zbývalo 1 024 Kč na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje, a byl tedy schopen půjčku splácet,

- z výpisu minutové půjčky, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, a že v období od 4. 5. 2024 do 1. 2. 2025 žalovaný splatil částku v celkové výši 2 996,40 Kč,

- z výpisu z účtu č. č. účtu, že na tento účet byla dne 4. 4. 2024 připsána částka ve výši 15 000 Kč, a že k účtu měl dispoziční oprávnění žalovaný,

- z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 13. 10. 2021 mezi právnická osoba. (právní předchůdkyně právnická osoba.), že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní banky smlouvu o poskytování bankovních služeb a byl mu založen běžný účet,

- z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2023 vč. Dodatku z 15. 2. 2024, ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 22. 4. 2025 vč. Přílohy 1 (seznam postoupených pohledávek), že pohledávka byla postoupena z právnická osoba. na I-XON a.s. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 7. 5. 2025 vč. Přílohy (seznam postoupených pohledávek) pak soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla z obchodní společnosti z I-XON a.s. postoupen na žalobkyni. Z dopisů o oznámení postoupení pohledávky vč. Potvrzení o odeslání ze dne 22. 5. 2025 (přehled podacích čísel) soud zjistil, že banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na I-XON a.s., a dále že obchodní společnost I-XON a.s. oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

- z předžalobní výzvy ze dne 10. 6. 2025 vč. potvrzení o jejím podání ze dne 12. 6. 2025, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 25045,83 Kč do tří dnů, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného.

5. Pokud soud provedl další důkazy (zejména čtením listin – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, všeobecné obchodní podmínky, fotografie občanského průkazu žalovaného, výpis z běžného účtu, produktové podmínky pro osobní úvěry, prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovacího závazku a výzva k uhrazení dluhu), přehled podacích čísel ze dne 5.5. 2025), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Banka, jakožto právní předchůdkyně žalobkyně, se dne 4. 4. 2024 dohodla s žalovaným, že mu poskytne částku 15 000 Kč, která byla převedena bezhotovostně na účet žalovaného, kterou měl následně žalovaný žalobkyni s dalšími poplatky vrátit. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 2 996,40 Kč. Pohledávka byla následně platně převedena na žalobkyni a postoupení bylo řádně oznámeno žalovanému. Žalovaný byl proto dne 10. 6. 2025 prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do sedmi dnů s tím, že výzva byla dne 12. 6. 2025 zaslána na adresu žalovaného.

7. Dle , 2 , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi žalovaným a bankou byla dne 4. 4. 2024 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Banka, jakožto právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl v postavení spotřebitele, proto je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména a upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.

14. Banka své povinnosti zkoumat úvěruschopnost nedostála, když sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy náležitě tuto zkoumala, avšak ze žádných listin jí předložených takové zkoumání nevyplývá, neboť z nich nelze zjistit (potažmo ověřit) relevantní informace o pravidelném hospodaření žalovaného za delší časové období. Žalobkyní předložené y „Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta“, a „výpis z běžného účtu za měsíc březen 2024“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalovaného prokázat. Soud byl v souvislosti s uvedeným připraven žalobkyni poučit dle , avšak žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 25. 3. 2026 připravila o možnost tohoto poučení. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem ( a , o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).

15. Bylo však zjištěno, že banka poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 15 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož je majitelem. Z provedených důkazů vyplývá, že žalovaný uhradil částku v celkové výši 2 996,40 Kč. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku ze Smlouvy, a to ve výši 12 003,60 Kč. Žalovaný pak netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku žalobkyni uhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 12 003,60 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě výzvou ze dne 10. 6. 2025, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 17. 6. 2025. S ohledem na uvedenou sedmi denní lhůtu byl pak povinen plnit do 24. 6. 2025. Lze tedy shrnout, že od 25. 6. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s s tím, že jeho výše činila (v první polovině roku 2025) 12 %.

17. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 25 912,06 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 13 084,91 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 50,5 % a neúspěch 49,5 %. Náhradu nákladů řízení tak soud nepřiznal žádnému z účastníků, neboť podíl úspěchu žalobkyně i žalovaného je takřka totožný.

19. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.