Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 413/2025-39
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 219 616,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení, a to konkrétně částku částka k rukám tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta se sídlem Jméno advokáta B/8, adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Do zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení, a to konkrétně částku , částka, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , Jméno advokáta B, /8, , adresa, .
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka (z toho nesplacené jistiny tvořily částka a částka, poplatky částka a částka) s příslušenstvím (kapitalizovanými smluvními úroky částka a částka, nekapitalizovanými smluvními úroky z nesplacené jistiny částka při úrokové sazbě 10,38 % ročně za období od datum do zaplacení a z nesplacené jistiny částka při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od datum do zaplacení, a dále kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení v částce částka a částka a nekapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení z nesplacené jistiny částka a poplatků částka při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od datum do zaplacení a z nesplacené jistiny částka a poplatků částka při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO: IČO, a žalovanou byly postupně uzavřeny dvě smlouvy o úvěru. Nejprve dne datum smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, a následně dne datum smlouva o úvěru – expres půjčka, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka. Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěry nesplácela řádně a včas, a proto právnická osoba. úvěry zesplatnila, první ke dni datum a druhý ke dni datum, následně pohledávky za žalovanou z obou smluv postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalované před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaná přesto svůj dluh neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednáním soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček soud zjistil, že společnost právnická osoba. a žalovaná podepsaly dne datum listin u s nadpisem „smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček“, na základě které se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka a žalovaná se ho zavázala splatit v 108 měsíčních splátkách po částka s tím, že výše poslední měsíční splátky byla částka. Kromě uvedeného byla žalovaná povinna platit sjednané pojistné, a to ve výši částka měsíčně. Ze smlouvy o úvěru – Anonymizováno půjčka soud zjistil, že společnost právnická osoba. a žalovaná podepsaly dne datum listin u s nadpisem „smlouva o úvěru – expres půjčka“, na základě které se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka a žalovaná se ho zavázala splatit v 24 měsíčních splátkách po částka s tím, že výše poslední měsíční splátky byla částka.
4. Z výpisů z úvěrových účtů a oznámení o zesplatnění úvěrů soud zjistil, že právnická osoba. oba sjednané úvěry zesplatnila, první z nich ke dni datum a druhý z nich ke dni datum, o tomto žalovanou informovala dopisy datovanými datum a datum. Z platební historie žalované a přehledu splátek soud zjistil, že právnická osoba. žalované dne datum v několika platbách bezhotovostně vyplatila částku částka a dne datum částku částka, žalovaná následně do datum zaplatila na první poskytnutou částku celkem pouze částka a do datum na druhou poskytnutou částku celkem pouze částka.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právnická osoba. a žalobkyně podepsaly dne datum, respektive datum smlouvu s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek“, ve které si ujednaly postoupení obou pohledávek za žalovanou, vyplývajících z výše uvedených smluv, žalobkyni. O tomto pak byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne datum. K postoupení pohledávek mělo dojít po zaplacení úplaty sjednané v dohodě o úplatě za postoupení, tato úplata byla podle potvrzení o úplatě zaplacena dne datum.
6. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla písemně vyzvána k úhradě dluhů ještě před podáním žaloby.
7. Z listin označených jako „Anonymizováno“ a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že právnická osoba. žalovanou před poskytnutím peněžních prostředků v obou případech lustrovala v insolvenčním rejstříku, a rovněž v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Následně spočítala prostřednictvím matematického modelu výpočtu úvěruschopnosti maximální možnou výši měsíční splátky ve výši částka v prvním případě a ve výši částka v druhém případě, přičemž do výpočtu zahrnula mj. čistý měsíční příjem žalované ve výši částka v prvním případě a ve výši částka v druhém případě, a rovněž i interní splátky žalované ve výši částka v prvním případě a ve výši částka v druhém případě. Žalovaná v obou případech deklarovala bydlení u rodičů. Ze žádosti o úvěr – konsolidace půjček soud zjistil, že žalovaná před poskytnutím peněžních prostředků v prvním případě deklarovala, že má náklady na bydlení (u rodičů) částka měsíčně, je zaměstnána na dobu neurčitou u právnická osoba., a že má aktuálně u společnosti právnická osoba. celkem hodnota nesplacených úvěrů v celkové nesplacené výši částka. Z druhé žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná před poskytnutím peněžních prostředků v druhém případě deklarovala nově náklady na bydlení (u rodičů) částka měsíčně a stejného zaměstnavatele, o jiných nesplacených úvěrech nešlo z této žádosti zjistit ničeho. Z výpisů z bankovního účtu soud zjistil, že před poskytnutím peněžních prostředků v prvním případě měla právnická osoba. k dispozici výpis z běžného účtu žalované za období od září Anonymizováno do (části) prosince Anonymizováno. Ve zmíněném období byly zřejmé na straně jedné pravidelné měsíční příchozí platby od Anonymizováno.s. vždy zhruba částka a občasné platby od osoby jméno FO v rozmezí částka až částka, zatímco na straně druhé byly zřejmé pravidelné splátky jiných úvěrů. Rozdíl mezi počátečním a konečným zůstatkem na bankovním účtu byl v měsíci září Anonymizováno +částka, v říjnu Anonymizováno -částka a v listopadu Anonymizováno +částka. Před poskytnutím prostředků v druhém případě měla právnická osoba. k dispozici výpis z běžného účtu žalované za období od června Anonymizováno do (části) září Anonymizováno. Ve zmíněném období byly zřejmé na straně jedné pravidelné měsíční příchozí platby od Anonymizováno. v rozmezí částek částka až částka, ačkoli na straně druhé byly zřejmé opět pravidelné splátky jiných úvěrů, jakož i čerpání nových úvěrů, příkladem dne datum v částce částka a dne datum v částce částka. Rozdíl mezi počátečním a konečným zůstatkem na bankovním účtu byl v měsíci červnu Anonymizováno -částka, v červenci Anonymizováno +částka a v srpnu Anonymizováno +částka.
8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření příslušné smlouvy. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba. jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely ve dnech datum a datum celkem dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikly tak mezi nimi dva závazky v podobě spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Obě tyto smlouvy jsou však absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před uzavřením žádné z nich nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované úvěr splatit. Žalobkyně, které byly od společnosti právnická osoba. podle § 1879 o. z. postoupeny pohledávky vyplývající ze zmíněných smluv o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně řádně zkoumala, ačkoli nepochybně určitou snahu měla. Právní předchůdkyně žalobkyně sice správně ověřila příjem žalované, výdaje už nikoli, byť měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalované za přiměřené období předcházející poskytnutí příslušného úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že výsledky měsíčního hospodaření s peněžními prostředky představovaly obvykle částky v řádech tisíců korun, přičemž je zřejmé, že k dosažení těchto výsledků napomáhalo poskytování dalších úvěrů, případně zasílání peněžních prostředků od osoby jméno FO, neboli bez nich by ani těchto kladných výsledků dosahováno nebylo, případně ne ve výši pro možnost řádného splácení sjednaných splátek ve výši několika tisíců korun. Kromě toho právní předchůdkyně žalobkyně věděla o předchozích (nesplacených) úvěrech žalované, ostatně první z úvěrů byl poskytován jako tzv. konsolidační, tato skutečnost tak pro ni měla být dostatečným impulzem, aby výdaje žalované prověřila o to důkladněji.
13. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě smlouvy o úvěru absolutně neplatnými, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnutých jistin spotřebitelských úvěrů žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu částka u prvního úvěru a částka u druhého úvěru. Jelikož žalovaná žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni uhradila na první úvěr celkem pouze částka a na druhý úvěr celkem pouze částka (dle platební historie), má povinnost vydat žalobkyni zbylé části jistin úvěrů, konkrétně částka u prvního úvěru a částka u druhého úvěru. Z opatrnosti lze uvést, že na poskytnutou jistinu prvního úvěru byly započteny veškeré platby ze strany žalované včetně plateb zaúčtovaných jako platby na pojistné. Závazek žalované v podobě sjednaného pojištění byl totiž založen absolutně neplatným právním jednáním, neboť toto navazovalo na absolutně neplatnou smlouvu o úvěru a zavazovalo tak k plnění od počátku nemožnému (případné pojistné plnění nemohlo být od počátku ze strany pojistitele poskytnuto, jelikož pojištění se vztahovalo výlučně k absolutně neplatné smlouvě o úvěru). Dále lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávek, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal dále zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částek částka a částka, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhů před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatných smlouvách.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku částka. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka částka, která by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši částka, dále z odměny advokáta ve výši částka za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba, účast na jednání soudu ve dnech datum a datum a písemná podání ve věci ze dne datum a datum) podle § 7 bod 6 ., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif “), přičemž odměna za jeden úkon by činila částka, dále z paušální náhrady hotových výdajů za těchto 7 úkonů po částka, tj. v celkové částce částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za DPH u odměny a paušální náhrady hotových výdajů (při sazbě 21 %), neboť zástupce (advokát) žalobkyně je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je její plátkyní (§ 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. ), a to v částce částka. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 46 % z částky částka, tj. částka částka, neboť byla úspěšná ohledně částky představující 73 % (částka) a neúspěšná ohledně částky představující 27 % (částka). Z opatrnosti lze uvést, že při výpočtu poměrné náhrady nákladů řízení soud vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného (ale soudem nepřiznaného) a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).