Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 Co 276/2025-77

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Vlacha a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a JUDr. Andrey Venclíkové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Orgán veřejné moci, IČO IČO orgánu veřejné moci

sídlem Adresa orgánu veřejné moci

jednající Orgán veřejné moci, IČO IČO orgánu veřejné moci

sídlem Adresa orgánu veřejné moci

o zaplacení 144 044 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. července 2025, č.j. -61,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně s e ve vyhovujícím výroku o věci samé (III.) p o t v r z u j e a ve výroku o nákladech řízení (V.) s e m ě n í tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 3 908 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně s e ve vyhovujícím výroku o věci samé (III.) p o t v r z u j e a ve výroku o nákladech řízení (V.) s e m ě n í tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 3 908 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok I.), rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč žalobci (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 41 261 Kč spolu s 12,75% úrokem z prodlení ročně od 10.12.2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), ohledně zbývajících 2 783 Kč s příslušenstvím a 12,75% úroku z prodlení ročně z částky 41 261 Kč od 29.11.2024 do 9.12.2014 žalobu zamítl (výrok IV.) a žalované uložil zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení 15 595 Kč rovněž do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. Takto rozhodl o žalobě došlé soudu dne 9.12.2024, jíž se žalobce domáhal po žalované jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč a dále náhrady škody představující vynaložené náklady obhajoby ve výši 44 044 Kč, způsobených mu nezákonným trestním stíháním.

3. Na základě nesporných tvrzení účastníků a skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal soud prvního stupně za prokázáno, že žalobce byl na základě usnesení Orgán veřejné moci, podezřelý výraz, pod č.j. spisová značka ze dne datum trestně stíhán pro podezřelý výraz podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c), e) tr. zákoníku, že Městský soud v Praze usnesením z datum, sp.zn. spisová značka, věc postoupil Orgán veřejné moci k projednání přestupku podle § 222 odst. 2 tr. zákoníku a trestní stíhání žalobce tak pravomocně skončilo datum. Dne datum žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované, která ve svém stanovisku z datum konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání), za což se žalobci omluvila a poněvadž žalobce na její výzvu z datum, aby doložil písemný přehled advokátem vykonaných úkonů právní služby, písemné vyúčtování právních služeb za jednotlivé úkony advokáta a doklad o zaplacení právních služeb nereagoval, nepřiznala mu na náhradě nákladů obhajoby ničeho.

4. Podáním z 11.2.2025 vzal žalobce svoji žalobu ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy zpět, proto soud prvního stupně řízení co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím zastavil a současně rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Stran nároku na náhradu škody nebylo mezi účastníky sporu o samotné obhajobě žalobce ani o rozsahu a účelnosti všech 14 advokátem vykonaných úkonů právní služby a soud prvního stupně s odkazem na 5 písm. a), , a shledal žalobu důvodnou co do částky 41 261 Kč (odměna advokáta za 12 úkonů právní služby à 2 300 Kč a za 2 úkony /stížnosti z datum a datum proti usnesení o zahájení trestního stíhání/ v poloviční výši 1 150 Kč, 14 paušálních náhrad po 300 Kč a 21% náhrada za daň z přidané hodnoty), proto jí v tomto rozsahu též s poukazem na usnesení Městského soudu v Praze č.j. spisová značka vyhověl včetně 12,75% úroku z prodlení ročně ( o. z. a nař. vlády č. ), a to až od 10.12.2024, tj. od následujícího dne po podání žaloby do zaplacení a ve zbývající části, tedy ohledně 2 783 Kč s příslušenstvím a 12,75% úroku z prodlení ročně z částky 41 261 Kč od 29.11.2024 do 9.12.2024, žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle a vycházeje z tarifní hodnoty 44 044 Kč, přiznal žalobci jejich náhradu v rozsahu 87,36 %.

5. Proti tomuto rozsudku, a to pouze do vyhovujícího výroku o věci samé (III.) a do výroku o nákladech řízení (V.), podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkala nesprávné právní posouzení věci. Poukázala na to, že již v návaznosti na výzvu soudu prvního stupně z datum sdělila, že žalobce soudu předložil kromě přehledu úkonů právní služby rovněž fakturu na 20 000 Kč + DPH vystavenou na společnost právnická osoba., v níž žalobce působí jako člen správní rady. Tato skutečnost naznačuje, že náklady právního zastoupení hradila tato třetí osoba, a nikoliv žalobce; ten zároveň nepředložil žádný doklad, který by prokazoval, že uvedenou částku sám uhradil anebo že by mu vznikla povinnost danou fakturu společnosti proplatit. Nadto soud prvního stupně upozorňovala na to, že vše nasvědčuje tomu, že zbývající část právní pomoci byla poskytnuta pro bono. Obhájce neučinil vůči žalobci žádný úkon (např. vyúčtování odměny), jímž by mu vznikla povinnost tyto služby zaplatit a žalobce nepředložil žádný doklad, který by prokazoval, že uvedenou částku sám uhradil anebo že by mu vznikla povinnost danou fakturu společnosti zaplatit. Dosud tedy nebylo prokázáno, že žalobci vznikl skutečný dluh za poskytnuté právní služby. Náklady právního zastoupení mohou být státem hrazeny jako škoda pouze tehdy, pokud žalobci reálně vznikly a byly jím uhrazeny (popř. je k jejich úhradě právně zavázán). Poukázala v této souvislosti na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. spisová značka a spisová značka, ve kterých bylo v obdobných věcech jejímu právnímu názoru přisvědčeno a dále na to, že se soud prvního stupně opomněl v nákladovém výroku vypořádat se skutečností, že byla úspěšná v části žaloby, kterou vzal žalobce zpět. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se žaloba zamítá.

6. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že námitka žalované, že závazkem k zaplacení obhajoby měla být faktura vystavená společnosti právnická osoba. na částku 20 000 Kč + DPH a takto že měla být podle ní placena obhajoba žalobce, je irelevantní, když jednak došlo ke koncentraci řízení a uvedená tvrzení nejsou žádnou novotou ve smyslu , a dále proto, že samotná faktura založená ve spisu jím byla zaslána omylem, neboť jeho právní zástupce zastupuje také uvedenou společnost; výše částky za obhajné nadto neodpovídá. Podle výzvy soudu prvního stupně byla z jeho strany zaslána právě pro forma faktura vystavená dne datum, jež právě představuje závazek k úhradě obhajného za vykonanou obhajobu žalobce. Lze se pak plně ztotožnit s právním názorem Orgán veřejné moci v totožné věci sp.zn. spisová značka. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí potvrzeno.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ( a ), v mezích podaného odvolání ( ) a odvolání shledal zčásti důvodným. Rozhodl přitom bez jednání ( ), neboť na výzvu soudu ze 4.9.2025, zda s takovým postupem souhlasí, žalobce nereagoval a odvolací soud tak vycházel z toho, že s tím souhlasí ( ). Žalovaná ve svém podání z datum s takovým postupem souhlasila výslovně.

8. Pokud se týká nároku na náhradu škody odpovídajícího nákladům obhajoby, nebylo mezi účastníky sporu jak o samotné obhajobě žalobce v trestním řízení advokátem tituly před jménem jméno FO, tak ani o rozsahu a účelnosti konkrétních provedených úkonů právní služby. Žalovaná však namítá, že náklady právního zastoupení mohou být státem hrazeny jako škoda pouze tehdy, pokud žalobci reálně vznikly a byly jím uhrazeny (popř. je k jejich úhradě právně zavázán) a že dosud nebylo prokázáno, že žalobci vznikl skutečný dluh za poskytnuté právní služby, přičemž vychází z právním zástupcem žalobce předložené faktury na 20 000 Kč + DPH vystavené na společnost právnická osoba., v níž žalobce působí jako člen správní rady. Tato její námitka však nebyla shledána důvodnou. Nejen, že soud prvního stupně při svém rozhodování ze zmíněné faktury nevycházel, ale, jak žalobce vysvětlil ve svém vyjádření k odvolání žalované, byla soudu předložena omylem. Naproti tomu žalobce na základě výzvy soudu prvního stupně předložil pro forma fakturu vystavenou dne datum žalobci na 48 400 Kč (40 000 Kč + 21% DPH 8 400 Kč) jakožto „odměnu za právní služby - obhajobu v trestním řízení vedeném u Orgán veřejné moci, podezřelý výraz, Č.j.: spisová značka“. Byť je pro forma faktura obecně předběžnou fakturou, sloužící k předběžnému stanovení ceny zboží/služby, je námitka žalované, že obhájce neučinil vůči žalobci žádný úkon (např. vyúčtování odměny), nepřípadná. Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu (§ 2952 věta druhá o. z.). Podmínkou takového zproštění dluhu není, aby na straně žalobce došlo ke snížení majetku. Odvolací soud neshledal důvod, aby se v této věci odkláněl od názoru vysloveného v rozsudku sp.zn. spisová značka, z něhož soud prvního stupně vycházel.

9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výrok o věci samé (III.) jako věcně správný podle potvrzen.

10. Pokud se týká výroku o nákladech řízení (V.), je namístě přisvědčit argumentaci žalované, že soud prvního stupně při rozhodování o jejich náhradě vycházel toliko z žalobcem uplatněného nároku na náhradu škody (nákladů obhajoby ve výši 44 044 Kč) a aplikoval , ovšem zcela pominul, že předmětem řízení byl také nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, ohledně kterého vzal žalobce žalobu zpět a zavinil tak, že řízení bylo v této části zastaveno ( věta první ). Žalobce podal žalobu dne datum, tj. v době, kdy tarifní hodnota věci v případě nároku na odškodnění nemajetkové újmy činila 50 000 Kč [ , advokátní tarif, ve znění účinném do 31.12.2024]. Za popsané situace praktické shody tarifních hodnot obou nároků je odpovídající, aby žádnému z účastníků nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, pokud každý uspěl jen v jednom z nich (žalobce v případě náhrady škody zcela převážně). Tomu odpovídajícím způsobem byl proto napadený rozsudek v nákladovém výroku změněn [za použití ].

11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a a žalobci, který měl v této fázi řízení ve věci samé úspěch, byla přiznána náhrada nákladů sestávající z odměny advokáta ve výši 2 780 Kč za jeden úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání) podle , bodu 5., a vyhl. č. ve znění účinném od 1.1.2025, vycházeje z tarifní hodnoty věci odpovídající výši částky, do níž bylo žalobě vyhověno v odvoláním dotčeném výroku o věci samé, z jedné paušální náhrady ve výši 450 Kč ( téže vyhlášky) a z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobce plátcem, v částce 678 Kč ( ), tj. celkem 3 908 Kč, které odvolací soud uložil žalované zaplatit k rukám žalobcova advokáta podle a a ve lhůtě k plnění podle a část věty před středníkem

12. Ve zbývajících, odvoláním nenapadených výrocích I., II. a IV. zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné [ ].

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu (nařízení exekuce).