Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 197/2025-53
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení částky 57 954 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 57 954 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 954 Kč od 13. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba o zaplacení úroků z prodlení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 16 946 Kč k rukám zástupce žalobce tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 57 954 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 954 Kč od 13. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba o zaplacení úroků z prodlení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 16 946 Kč k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou soudu dne 22. 9. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném celkem zaplacení částky 57 954 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 16. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 52 000 Kč a dne 1. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalobce jako právní nástupce původního věřitele požaduje po žalovaném úhradu pouze bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi poskytnutou jistinou a částkou uhrazenou žalovaným, která v případě první smlouvy činila 8 400 Kč a v případě druhé smlouvy částku 10 646 Kč. Žalobce tedy požadoval úhradu dlužné jistiny ve výši 43 600 Kč a 14 354 Kč, oboje spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, a to v prvním případě od 17. 2. 2025 do zaplacení, v druhém případě od 2. 12. 2024 do zaplacení. Žalobce se stal věřitelem těchto pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 uzavřené s původním věřitelem.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř. , a soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin.
3. Z předložených smluv o spotřebitelském úvěru citovaných výše má soud za zjištěné, že původní věřitel, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 1. 3. 2023 a 16. 5. 2023 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a č. hodnota, na základě kterých poskytl původní věřitel žalovanému částky 25 000 Kč a 52 000 Kč. S ohledem na excesivně sjednaný úrok a RPSN v daných smlouvách (úrok 86 % RPSN, 139,47 %, popřípadě 134,23 %) lze tyto smlouvy hodnotit jako absolutně neplatné ve smyslu § 580 občanského zákoníku z důvodu jejich rozporu s dobrými mravy, a to i s přihlédnutím k dalším sankčním smluvním ujednáním sjednaným výlučně ve prospěch dlužníka jako spotřebitelem, a soud proto vycházel z toho, že mezi původními smluvními stranami nedošlo platnému k uzavření daných úvěrových smluv ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebě spotřebitelském úvěru. Plnění poskytnuté na základě uzavřených smluv je proto nutno hodnotit, jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného dle § 2991 a následující občanského zákoníku , které je žalovaný povinen věřiteli vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokazoval žádné další plnění na tyto dluhy ve větším rozsahu, než který uvedl žalobce v podané žalobě, vycházel soud z toho, že žalovaný dosud uhradil na předmětné smlouvy částky 8 400 Kč a 10 646 Kč a celkem tak nadále dluží částku ve výši 57 954 Kč. Dluh za žalovaným byl původním věřitelem postoupen žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměl oznámením o postoupení pohledávky učiněným původním věřitelem dopisem ze dne 28. 4. 2025, ve kterém byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu. Dluh z bezdůvodného obohacení je splatný až na základě výzvy věřitele a soudu nebyla doložena žádná dřívější výzva k plnění učiněná věřitelem vůči žalovanému než dopis ze dne 28. 4. 2025. Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z žalované částky až v návaznosti na tuto výzvu k plnění, a to dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Za předchozí období soud žalobu ohledně požadovaného úroku z prodlení jako bezdůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
4. Žalobce byl v tomto řízení převážně úspěšný, a soud mu proto přiznal podle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. plnou náhradu nákladů tohoto řízení představující odměnu za tři úkony právní služby po 3 420 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/199 Sb. (advokátní tarif), tři režijní paušály po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, 21 % DPH z těchto položek a zaplacený soudní poplatek ve výši 2.898 Kč. I zde byla stanovena stejná lhůta k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon o rozhodnutí nebo exekuční návrh.