Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 286/2020-168

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení dlužní částky ve výši 145 324,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 145 324,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 20. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 47 039,65 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 145 324,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 20. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 47 039,65 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 10. 11. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 145 324,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci, a to pozemkové parcely č. p. Anonymizováno, na které stojí stavba č. p. Anonymizováno v obci adresa, katastrální území adresa, zapsané na LV Anonymizováno. Podíl žalobkyně na nemovité věci je o velikosti 1/10 vzhledem k celku. Podíl žalované na nemovité věci je o velikosti 1/10 vzhledem k celku. Dům stojící na nemovité věci je administrativní budova v několika podlažích: suterén (1.PP), přízemí (1.NP), 1. - 8 patro (2. NP - 9. NP), celková podlahová plocha budovy je 7 046 m². Žalobkyně reálně po celou dobu svého spoluvlastnictví nemovité věci a domu reálně užívá poslední 8. patro (9. NP), které má celkovou výměru 428 m², když z této plochy činí 64,1 m² společné prostory, prostory ve výlučném užívání žalobkyně jsou o velikosti 363,9 m². Žalovaná výlučně užívá 7. patro (8. NP), toto patro je od celkové výměře a ploše 738 m², z této celkové plochy tvoří společné prostory na patře plochu 53 m², kdy těmito prostory jsou haly před výtahy, schodiště a výtah. Celková plocha, kterou žalovaná užívá výlučně, je 685 m². Pokud by všichni spoluvlastníci měli užívat z podlahové plochy v poměru stejnou plochu, jakým dílem na domě a nemovitosti disponují spoluvlastnickým podílem, znamenalo by to, že každý ze spoluvlastníků by měl mít k výlučnému užívání, mimo žalované, která vlastní 2/10 nemovitosti a tím i domu, 704,6 m2, v případě žalované by se jednalo o plochu 1409,2 m2. Podlahová plocha domu, která je ve výlučném užívání spoluvlastníků, tedy podlahová plocha ponížená o plochu společných prostor domu činí 6197 m² (7046 m² celková plocha domu - 849 m² plocha společných prostor domu = 6097 m²). Žalovaná reálně a zcela výlučně užívá podlahovou plochu dvou pater od celkové výměře 685 m². S ohledem k podlahových plochách jednotlivých podlaží domu je zřejmé, že uživatelé suterénu, přízemí a osmého patra (žalobkyně) jsou s ohledem k rovnoměrnému rozdělení spoluvlastnických podílů na společné věci a užívání společné věci spoluvlastníky po patrech kráceni. Lze říci, že 7 spoluvlastníků se užíváním pater o větší podlahové ploše bezdůvodně obohacuje na úkor tří spoluvlastníků, kteří užívají patra s menší podlahovou plochou k výlučnému užívání, kdy tento poměr je dán spoluvlastnickým podílem spoluvlastníků na společné věci. Spravedlivě a správně by každý spoluvlastník dle výše svého spoluvlastnického podílu 1/10 měl výlučně užívat podlahovou plochu o výměře 619,7 m2. Žalobkyně výlučně užívá plochu pouze o výměře 363,9 m2. Celkově tedy uživatelé tří pater (suterén, přízemí a osmého patra) výlučně užívají plochu o velikosti 455,1 m2 méně, než která by měla dle jejich spoluvlastnického podílu náležet. Pokud se určí podíl žalobkyně mezi dalšími subjekty, kteří jsou ve výlučné podlahové ploše kráceni, činí podíl žalobkyně 56,20 %. Žalobkyně tak má právo na finanční vyrovnání vůči dalším spoluvlastníkům nemovitosti a domu, kteří užívají nemovitost dům ve větší míře a rozsahu, než které jim náleží dle jejich spoluvlastnického podílu na společné věci co do rozsahu 56,20 % (zbylých 43,8 % náleží uživatelům v suterénu a v přízemí na jejich krácení). Žalobkyně přesvědčena, že jí svědčí právní nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči spoluvlastníkům a uživatelům, kteří užívají společnou věc nad rámec jejich spoluvlastnického podílu. Žalovaná by měla dle jejího spoluvlastnické podílu reálně výlučně užívat pouze podlahovou plochu domu o výměře 619,7 m², žalovaná reálně výlučně užívá podlahovou plochu o výměře 685 m², tedy o 65,3 m2 více. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za období od 10. 11. 2017 do 10. 11. 2020, tedy za poslední 3 roky. Běžné tržní nájemné v daném místě a čase lze určit znaleckým posudkem, který žalobkyně tímto navrhuje ke zpracování jako důkaz, když žalobkyně svůj nárok opírá o inzerci volných prostorů pronájmu nemovitosti, který je zveřejněný na stránkách sreality za cenu 130 Kč za 1 m², kdy po žalované požaduje částku 110 Kč za 1 m2, částku 110 Kč vnímá žalobkyně jako tržní a částku 130 Kč pouze jako částku inzertní, tedy měsíčně částku ve výši 4 036,80 Kč. Po celou dobu celková částka činí 145 324,80 Kč.

2. Podáním došlým soudu dne 16. 2. 2021 žalobkyně žalobu doplnila tak že skutečná rozloha 8. patra je dle plánu 428 m², z těchto prostor žalobkyně užívá pouze plochou o výměře 363,9 m² a zbylých 64,1 m² jsou společné prostory. Žalovaná je vlastníkem podílu na nemovitosti o velikosti 1/10 a pokud žalobkyně v žalobě uvedla velikost 2/10, jedná se o chybu. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení i po dalších spoluvlastnících nemovité věci kteří ji užívají nad rámec jejich spoluvlastnického podílu, činí tak v žalobách uplatňovaným u jiných soudů. Žalobkyně tímto podáním upravila žalobní petit, vzala žalobu co do zákonného úroku z prodlení za období od 10. 11. 2017 do 20. 10. 2020 zpět a nadále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 145 324,80 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení.

3. Usnesením ze dne 9. 4. 2021 Kč č.j. -40 byla změna žaloby připuštěna a řízení bylo částečně zastaveno, právní moc 14. 4. 2021 a 30. 4. 2021. Žalobkyně se nadále domáhá po žalované zaplacení částky 145 324,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 10. 2020 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

4. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobu neuznává, a to ani zčásti. Žalobkyně ve své žalobě zcela opomíjí to, že dne 4. 4. 2008 byla mezi spoluvlastníky budovy č.p. 633 v katastrálním území adresa uzavřena smlouva o užívání společné věci, na základě které bylo rozděleno, kdo bude mít jaké patro v užívání. Budova zahrnuje 10 pater (9 nadzemních a 1 podzemní), spoluvlastníci mají odpovídající počtu desetin podílu nemovitosti. Bylo dohodnuto, že žalobkyně jakožto vlastník id. 1/10 budovy, je oprávněná využívat 9. nadzemní podlaží. Obdobně bylo dohodnuto užívání ostatních pater dalšími spoluvlastníky s tím, že každému spoluvlastníkovi náleží výlučné užívání pro něj vydělené části, ze které má rovněž právo brát užitky, ale zároveň se o něj starat a hradit náklady. V článku V. odst. 3 smlouvy je sjednáno, že při řešení sporů vzniklých ze smlouvy se bude plně vycházet z obsahu a smyslu smlouvy. Důvodem uzavření smlouvy bylo právě předejití podobným sporům, kdy každý ze spoluvlastníků spravuje výlučně „svá“ patra, které si takto v roce 2008 rozdělili užívání. Žalobkyně ostatně měla zájem na nejvyšším patře, i za cenu toho, že má menší užitnou plochu, ale má zase jiné benefity. Smlouva byla uzavřena mezi tehdejšími spoluvlastníky, kdy jedním z nich byla žalobkyně, je tedy s podivem, že ji zcela přehlíží. Žalovaná se stala vlastníkem následně, kdy koupila podíl id. 1/10 nemovitosti od právnická osoba., která svůj podíl nabyla od právnická osoba. a užívá 6. NP, nikoli 8. NP, jak tvrdí žalobkyně. I po změně vlastnictví smlouva spoluvlastníky zavazuje. Žalovaná se nijak bezdůvodně neobohacuje, pouze užívá "své" patro, jak bylo smluvně dohodnuto. Nad rámec však sporuje i cenu nájmu za 1 m², kterou uvádí žalobkyně a také to, že žalobkyně se mylně domnívá, že potenciální nájem = bezdůvodné, tak tomu tak není. Jde o starou administrativní budovu, se kterou jsou spojeny rovněž velké náklady a zisk opravdu není ve výši nájmu. Není ani pravdou, že by žalobkyně užívala pouze prostory o rozloze 363,9 m2, žalobkyně užívá prostory větší, neboť používá střechu jako terasu a používá výlučně halu schodiště a chodbu k rozmnožovně. Ostatně její patro není průchozí, na rozdíl od ostatních. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

5. Žalobkyně v replice na to uvedla, že nepomíjí smlouvu o společném užívání věci ze 4. 4. 2008, nicméně má zásadní pochybnosti o její platnosti a účinnosti. Nikdy nepodepsala smlouvu o společném užívání nemovité věci ze 4. 4. 2008, která je nyní prezentována ze strany dalších spoluvlastníků, kdy originály, se kterými se žalobkyně setkala, nebyly přilepeny tak, aby bylo zamezeno možnosti výměny stránek ve smlouvě a dále se setkala s různými verzemi smlouvy s tím, že mnohé verze nebyly ani podepsány ze strany všech spoluvlastníků nemovité věci. Dále má žalobkyně podezření, že smlouva byla ze strany některých spoluvlastníků podepisována mnohem později a je otázkou, odkdy by měla smlouva platit a zda vůbec. Smlouva však z pohledu a vzneseného nároku žalobkyně není až tak důležitá, neboť nárok žalobkyně se opírá o oblast, kterou smlouva nereguluje, neupravuje a nárok žalobkyně odvozuje, a zákonného nároku určeného zákonem, resp. u a d. Smlouva nikterak neřeší kompenzaci za to, že žalobkyně bude mimo svůj spoluvlastnický podíl užívat menší plochu (patro), než ostatní spoluvlastníci. Schodiště je volně přístupné pro všechny spoluvlastníky nemovitostí, původní chodby ve všech podlažích byly otevřené a veřejně přístupné, jednotliví uživatelé si chodby uzavřeli pro vlastní užívání, ačkoli v plánech domu jsou počítány jako společné a veřejné. Žalobkyně žádnou takovouto úpravu o uzavření neudělala. Střešní terasu žalobkyně neužívá, střešní krytina neumožňuje užívání terasy. Případný znalecký posudek by měl zohledňovat nejenom velikost užívaných prostorů, ale i jejich funkčnost, tedy srovnávat možnosti pronájmu tělocvičny a možnost za finanční ohodnocení pronájmu kanceláří. Žalobkyně navrhla vypracování znaleckého posudku na ocenění a určení výše nájemného za prostory užívané žalobkyní a prostory užívané žalovaným, a to co do podlahové plochy, ale i co do využitelnosti k podnikání. Žalobkyně vede soudní spory ve věci bezdůvodného obohacení proti spoluvlastníkům tituly před jménem právnická osoba u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, právnická osoba. u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, tituly před jménem jméno FO u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, jméno FO u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, právnická osoba. u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka. Co se týká smlouvy o užívání věci, žalobkyně byla účastna jednání o smlouvě, nicméně dle jejího přesvědčení a jak si věc pamatuje, z jednání v roce 2008 žádná smlouva nevznikla, nebyla uzavřena. Žalobkyni byly předloženy asi dva různé návrhy smlouvy, kdy tyto návrhy nebyly sešity, kdy žalobkyně připojila podpis na jeden samostatný list papíru ke kolonce jeho jména. Tento list nebyl pevně spojen s žádnými dalšími konkrétními listy papíru. Na ě nebyly žádné další podpisy dalších smluvních stran. Z toho důvodu má žalobkyně za to, že žádnou smlouvu o užívání společné věci neuzavřela. Ze strany žalované byla nejspíš předložena smlouva o užívání společné věci datovaná 4. 4. 2008. Všechny verze této smlouvy, se kterými žalobkyně přišla do kontaktu, jsou po obsahové stránce stejné, rozdíly vykazují poslední strany smluv.

6. Žalovaná v replice uvedla, že u Okresního soudu v Anonymizováno probíhalo totožné řízení, kde je žalobkyní rovněž Jméno žalobkyně a žalovaným je tituly před jménem právnická osoba, vlastník id. 1/10 stejných nemovitostí, stejně jako žalovaná v tomto případě a předmět sporu je shodný jako v tomto řízení, kdy v obou sporech žalobkyně tvrdí, že žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl na její úkor, domáhá se zaplacení částky za toto nadužívání, která je zcela shodná. Žalovaná navrhla připojení spisu OS adresa sp. zn. spisová značka, zejména pak protokolů z jednání.

7. V replice na to žalobkyně uvedla, že v předmětné věci činí sporným uzavření smlouvy o užívání společné věci datované 4. 4. 2008, kdy v řízení vedeném u Okresního soudu v Anonymizováno učinila pro zjednodušení sporu nespornou existenci této smlouvy o užívání věci. Žalobkyně sporuje obranu žalované, že byla platně uzavřena smlouva o užívání společné věci datovaná 4. 4. 2008 a požadovala, aby žalovaná předložila originál smlouvy.

8. Soud z níže uvedených listinných důkazů zjistil tento skutkový stav. Z výpis z katastru nemovitostí k 10. 11. 2020 (shodně i k datu 21.6.2021), LV Anonymizováno, k.ú. adresa, obec adresa bylo zjištěno, že jako jeden ze spoluvlastníků nemovitosti, budovy č.p. Anonymizováno stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. je žalobkyně s podílem 1/10, žalovaná s podílem 1/10. Z uvedeného výpisu je zřejmé, že každý ze spoluvlastníků má spoluvlastnický podíl o velikosti 1/10, tedy i tituly před jménem právnická osoba, vyjma společnosti právnická osoba., která má podíl o velikosti 2/10.

9. Z plánků jednotlivých pater budovy, konkrétně z plánku 8. patra (9.NP) bylo zjištěno, že v tomto podlaží, které užívá žalobkyně, se nachází i sál, střešní terasa.

10. Předžalobní výzvou z 20. 10. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 80 379,50 Kč jako bezdůvodného obohacení za období od října 2017 do října 2020.

11. Ze smlouva o užívání společné věci uzavřené mezi právnická osoba., právnická osoba. žalobkyní a právnická osoba dne 4. 4. 2008 bylo zjištěno, že v uvedené době byla žalobkyně vlastníkem podílu 1/10 uvedené nemovitosti s tím, že je oprávněna užívat výlučně 8. poschodí (9.NP) o celkové výměře 390 m2 (čl. II. bod C smlouvy) a brát užitky z takového užívání (bod 1. čl. II). V čl. III bod 6. bylo ujednáno, že každá ze stran je oprávněna provést stavební úpravy, rekonstrukce, části budovy v jejím výlučném užívání. Smlouva byla podepsána všemi smluvními stranami, opatřena razítkem právnická osoba (žalobkyně) a byla přiložena plná moc od společnosti právnická osoba tituly před jménem jméno FO ze dne 27.3.2008.

12. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobkyně Jméno žalobkyně podala dne 10. 11. 2020 žalobu proti žalovanému tituly před jménem právnická osoba, v níž požaduje zaplacení částky 145 324,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to pozemkové parcely č. p. 313/2, na které stojí stavba č. p. Anonymizováno v obci adresa, k. ú. adresa, zapsané na LV č. hodnota. Podíl žalobkyně na nemovité věci je o velikosti 1/10 vzhledem k celku, podíl žalovaného je o velikosti 1/10 vzhledem k celku. Žalobkyně i žalovaný jsou spoluvlastníky po dobu delší než tří let od data podání žaloby. Žalobkyně reálně po dobu svého spoluvlastnictví nemovité věci užívá poslední 8. patro, (9. NP), s celkovou výměrou 428 m2, kdy z této plochy činí 64,1 m2 společné prostory, prostory ve výlučném užívání žalobkyně jsou o velikosti 363,9 m2. Mezi společné prostory v 8. patře (9. NP) jsou řazeny hala u schodiště, schodiště, strojovna výtahu a chodba v rozmnožovně. Žalovaný užívá výlučně 6. patro (7. NP) domu o celkové výměře a ploše 738 m2. Z této celkové plochy tvoří společné prostory na patře plochu 53 m2, těmito prostory jsou hala před výtahy, schodiště a výtahy. Celková plocha, kterou žalovaný užívá výlučně, je 685 m2. Podlahová plocha domu, která je ve výlučném užívání spoluvlastníků, ponížená o plochu společných prostor domu, činí 6 197 m2. Žalovaný reálně a zcela výlučně užívá podlahovou plochu dvou pater o celkové výměře 685 m2. Sedm spoluvlastníků se užíváním pater o větší podlahové ploše bezdůvodně obohacuje na úkor tří spoluvlastníků, kteří užívají patra s menší plochou k výlučnému užívání, kdy tento poměr je dán spoluvlastnickým podílem spoluvlastníků na společné věci. Celkově uživatelé tří pater (suterén, přízemí a 8. patro) užívají výlučně plochu o velikosti 455,1 m2 mně, než která by jim měla dle jejich spoluvlastnického podílu náležet (spoluvlastnického podílu 1/10 z celku). V případě žalobkyně 8. patra (9. NP) reálně výlučná plocha užívaná v 8. patře = 255,8 m2. Podíl žalobkyně mezi dalšími subjekty, které jsou ve výlučné podlahové ploše krácení, činí podíl žalobkyně 56,20 %. Žalobkyně tak má právo na finanční vyrovnání vůči dalším spoluvlastníkům nemovitosti, kteří užívají nemovitost ve větší míře a rozsahu, než který jim náleží dle jejich spoluvlastnického podílu na společné věci co do rozsahu 56,20 %. Žalobkyni svědčí nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči spoluvlastníkům užívajícím společnou věc nad rámec jejich spoluvlastnického podílu. Žalovaný by měl dle jeho spoluvlastnického podílu 1/10 reálně výlučně užívat pouze podlahovou plochu domu o výměře 619,7 m2, reálně však užívá podlahovou plochu o výměře 685 m2, tedy o 65,3 m2 více. Žalovaný by měl žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení určené finančním vyrovnáním ve výši 56,20 % tržního nájemného v čase a místě obvyklém v lokalitě nemovitosti ze 65,3 m2. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za období od 10. 11. 2017 do 10. 11. 2020, tedy za poslední tři roky. Podle inzerce volných prostorů k pronájmu v nemovitosti zveřejněné na stránkách s-reality za cenu 130 Kč za 1 m2, tedy po žalovaném požaduje částku 110 Kč za 1 m2, kterou vnímá jako tržní a částku 130 Kč pouze jako inzertní, tedy měsíčně částku 4 036,80 Kč (65,3 m2 x 110 Kč x 0,562 %) po celou dobu, kdy celková částka činí 145 324,80 Kč. Žalobkyně uvedla, že sporuje existenci dohody ze 4. 4. 2008, je pravdou, že v té době se jednalo mezi spoluvlastníky o možné úpravě spoluvlastnictví co do úpravy užívání nemovitosti, ale je přesvědčena, že žádná dohoda nebyla reálně uzavřena a požadovala, aby žalovaný předložil originál y a navrhla vypracování znaleckého posudku na určení obvyklé ceny nájemného v daném místě za období od roku 2017 do roku 2020 za 1 m2. V uvedené věci se žalovaný vyjádřil tak, že žalobu neuznává, připomněl, že 4. 4. 2008 byla mezi spoluvlastníky budovy č. p. Anonymizováno v k. ú. adresa uzavřena smlouva o užívání společné věci, na základě které bylo rozděleno, kdo bude mít jaké patro v užívání. Budova zahrnuje 10 pater, spoluvlastníci mají odpovídající počtu desetin podílu nemovitosti. Bylo dohodnuto, že žalobkyně jako vlastník id. 1/10 budovy je oprávněna využívat 9. nadzemní podlaží, obdobně bylo dohodnuto užívání ostatních pater dalšími spoluvlastníky, s tím, že každému spoluvlastníkovi náleží výlučné užívání pro něj vydělené části, ze které má rovněž právo brát si užitky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a nikdy nebyla z žádné strany ukončena. V čl. V. odst. 3 smlouvy je pak ujednáno, že při řešení vztahů vzniklých ze smlouvy se bude plně vycházet z obsahu a smyslu smlouvy. Důvodem bylo předejití obdobným sporům, kdy každý ze spoluvlastníků spravuje výlučně svá patra. Žalobkyně měla zájem na nejvyšším patře i za cenu toho, že má menší užitnou plochu, ale zase má jiné benefity. Smlouva byla uzavřena mezi tehdejšími spoluvlastníky, kdy jedním z nich byla i žalobkyně. Je s podivem, že ji zcela přehlíží. Žalovaný se stal následně vlastníkem, kdy koupil podíl id. 1/10 nemovitosti od právnická osoba., která svůj podíl nabyla od právnická osoba a užívá 7. nadzemní podlaží. I po změně vlastnictví smlouva zavazuje spoluvlastníky. Žalovaný se nijak neobohacuje, pouze užívá své patro, jak bylo smluvně dohodnuto. I kdyby nebylo uvedené smlouvy v písemné podobě, tak platila minimálně ústní a konkludentní dohoda stejného znění, a to minimálně od 4. 4. 2008. Žalobkyně sama rozdělení pater vždy respektovala, stejně jako ostatní spoluvlastníci respektovali, že si vybrala 9. nadzemní podlaží. Nad rámec žalovaný uvedl, že sporuje i cenu nájmu za 1 m2, který uvádí žalobkyně a má za to, že žalobkyně se mylně domnívá, že potenciální nájem = bezdůvodné obohacení a připomněl, že jde o starou administrativní budovu, se kterou jsou spojeny rovněž velké náklady a zisk není ve výši nájmu. Není pravdou, že by se žalovaný bezdůvodně obohacoval na úkor žalobkyně. Pokud chtěla žalovat, měla žalovat poměrně jednotlivé spoluvlastníky užívající větší plochu. Žalovaný dále uvedl, že předmětnou smlouvu o užívání společné věci uzavírali tehdejší spoluvlastníci, a to právnická osoba., právnická osoba., právnická osoba a žalobkyně. Bylo dohodnuto mimo jiné, že po rozdělení užívání jednotlivých pater budovy si nebudou navzájem nic hradit, každý si bude investovat do jím užívaného patra a budou z něj brát i užitky. To bylo dohodnuto nejenom ústně, ale bylo i mnoho let praktikováno. Ač žalobkyně vznesla nárok uplatněný žalobou, do té doby žádný ze spoluvlastníků nic takového nepožadoval. Žalobkyně užívá nad rámec písemné dohody i prostory haly nad schodištěm a chodbu k rozmnožovně a střešní terasu. Na terase má žalobkyně umístěné stolky, židle, houpačku, slunečníky, vytvořila si tam terasu z palet, užívá to i pro své cvičící zákazníky. Žalobkyně zřejmě neužívá jednu desetinu podlahové plochy v budově, nicméně nejde jen o rozlohu, když každé patro má jinou kvalitu. Žalobkyně si vybrala nejvyšší patro, protože tam zejména má k dispozici velký sál, který používá pro svou podnikatelskou činnost – fitness studio. Ostatní patra tak velkou místnost nemají. Jiná patra nemají ani venkovní prostory, kdežto z nejvyššího patra je přístup na střešní terasu. Není tedy možno hodnotit pouze podlahovou plochu, ale užívání prostor celkově. Ostatní spoluvlastníci dohodu plně respektují. Co se týká sporování podpisů na dohodě ze 4. 4. 2008, žalovanému není známo, které podpisy žalobkyně sporuje.

13. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem 9. 3. 2023 bylo zjištěno, že byl vyslechnut svědek jméno FO, který uvedl, že žalobkyně koupila část předmětné nemovitosti, někdy asi v roce 2005 se tam začala objevovat, užívá 8. patro, kde je sál, bar, tiskárna, terasa, cvičí se tam. Svědek byl předsedou představenstva společnosti právnická osoba, která vlastní 2. patro. Dohoda o užívání nemovitosti mezi spoluvlastníky tam byla vždycky, byla tam před i poté, co se tam objevila paní jméno FO a soudu předložil originál smlouvy o užívání ze 4. 4. 2008, který uvedl, že u podpisu smlouvy byl, asi měsíc před tím byla schůzka spoluvlastníků, na které byl pan jméno FO i paní jméno FO, sekretářka od pana jméno FO ze společnosti právnická osoba, za společnost právnická osoba pan jméno FO, pan jméno FO, pan jméno FO. Předtím se sešli na předběžné schůzce, na které se dohodli o tom, že se sepíše smlouva. Všichni tam byli spokojeni. Bylo dohodnuto, že nikdo si nebude nic platit, žádné investice, žádný užitek z těch jednotlivých společných pater a tak, jak to každý užívá, bude i nadále užívat a všichni s tím byli spokojeni. Žádný požadavek na to, že by mělo být vyrovnáno neužívání celého spoluvlastnického podílu jednoho ze spoluvlastníků, nebyl. Takto to fungovalo 8 – 10 let, až někdy v roce 2018 nebo 2017 se paní jméno FO přestalo dařit a začala pronášet různě podobně, že by chtěla něco zaplatit. Byl zde pokus o rozdělení na jednotky a v rámci nějakých jednání paní jméno FO chtěla kompenzaci za to, že má menší podíl a s rozdělením tak, jak se to potom navrhovalo, nesouhlasila. To bylo někdy v roce 2015. Původně byla dohoda písemná někdy v roce 1993 na jaře mezi společností právnická osoba a právnická osoba, takhle to tam fungovalo do roku 2008, jiná písemná dohoda nebyla a důvodem podepsání smlouvy v roce 2008 bylo to, že společnost právnická osoba koupila část vlastnického práva od společnosti právnická osoba a byl tam pan jméno FO za společnost právnická osoba, která chtěla něco prodat a došlo tam k velké změně vlastníků a nebyla úplná jistota, když se tam objevili neznámí vlastníci, aby to fungovalo tak, jak to fungovalo doposud. Tak z důvodu této jistoty se to podepisovalo. Svědek se domnívá, že v roce 2008 žalobkyně užívala celé 8. patro, nic navíc neužívala. Koupila jedno patro stejně jako oni. Za společnost právnická osoba v rámci vypořádání spoluvlastnictví přítomen nebyl na jednání, byl tam jeho syn. Výstup byl takový, že paní jméno FO nesouhlasila s určitou kompenzací, to bylo předloni. Smlouva o užívání vyjadřovala jejich vůli, sepisoval to jejich právník. Všichni to tak brali, nikdo nepožadoval žádné navýšení svých požadavků. Tak, jak to každý užívá, tak je to v pořádku a takto s tím jsou spokojeni, s tím, že si už nikdo nikomu nebude ničeho hradit, a to bylo navázáno i na investice, protože každý chtěl do svého patra investovat. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že tento pracuje pro společnost právnická osoba. jako správce, resp. údržba nemovitosti. Žalobkyně užívala své zastřešené prostory i část terasy. Žádné informace o věci nemá. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že tento je v nemovitosti zainteresován jako jednatel společnosti právnická osoba., mají tam 1/10. Situace v roce 2008 byla taková, že s panem jméno FO měli v úmyslu koupit od společnosti právnická osoba patro, byla tam schůzka se spoluvlastníky. Rámcově si řekli, jakým způsobem funguje užívání nemovitosti, pochopil, že takto to fungovalo vždy, pak se sešli při podpisu smlouvy. Na první schůzce byla žalobkyně s manželem, svědek pan adresa, pan jméno FO, pan jméno FO, sekretářka od majoritního vlastníka společnosti právnická osoba, za měsíc byly podpisy. Smlouvu podepisoval na základě plné moci od společnosti právnická osoba i za společnost právnická osoba. Při podpisu smlouvy byl manžel žalobkyně, který smlouvu odnesl, ona ji podepsala, pak ji předložil. Dohoda o případné kompenzaci podužívání nebo neužívání části spoluvlastnického podílu, tak žádné takové požadavky žádného ze spoluvlastníků nebyly, všichni byli s tím, co mají, tak, jak mají patra, spokojeni a bylo řečeno, že tehdy si už nikdo ničeho nebude platit. Svědek by to nekoupil a neinvestoval do něčeho, co by pak v budoucnu mělo nějaké požadavky nebo by se muselo ještě něco doplácet. Nebyla řeč o kompenzacích spoluvlastníkům, kteří měli za to, že mají menší spoluvlastnický podíl. Žádné požadavky nezaregistroval. Žalobkyně má nahoře své patro. Neví o tom, že by užívala nějakou jinou část jiného patra. Požadavky od žalobkyně na kompenzaci za užívání nebo podužívání spoluvlastnického podílu zaregistroval, když s nimi žalobkyně vedla soud, je to asi 8 let, jednalo se o předkupní právo na odkup podílu. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že tento pracuje s panem jméno FO pro společnost právnická osoba. Chtěli koupit část nemovitosti, bylo jasné, že tam bude velká rekonstrukce a velké investice. Chtěli zjistit, jaké jsou tam vztahy. Proběhly dvě schůzky. Jedna byla předběžná a pak byla schůzka, na které se podepisovala smlouva o užívání věci. 1/10 koupili od společnosti právnická osoba. Na původní schůzce se dohodly podmínky o tom, jak se bude nemovitost užívat. Na schůzce byla žalobkyně i její manžel. Tam se dohodli kdo, co a jak bude užívat, taky se dohodli, že nikdo nic už kompenzovat nebude. Každý si bude investovat do svého patra a nebude nic chtít po jiném, stejně tak to bude i se zisky z těchto pater. Za měsíc se podepisovala smlouva. Byl tam manžel žalobkyně, odnesl smlouvu žalobkyni k podpisu, přinesl ji zpět. Ohledně případné nerovnosti spoluvlastnického podílu to bylo řešeno v tom směru, že každý byl spokojený s tím, co užívá, co mu náleží, už žádné kompenzace nebudou. Takto to bylo od roku 1993. I oni užívají přízemí, které neodpovídá tomu, že by bylo užíváno celé a žádné kompenzace je nenapadly. Stejně tak je to v suterénu. Svědek neví o tom, že by žalobkyně svůj požadavek na určité kompenzace vyjevila, ale byl u soudu v adresa i v Příbrami a tam se asi toto řeší. O těch kompenzacích se dozvěděl u soudu. Každý byl spokojen s tím, že užívá to svoje patro a nic víc nežádá, to platilo i pro žalobkyni. Má patro s tělocvičnou a s terasou kvůli cvičení. Oni jí nabízeli směnu za jejich patro pod ní, ale ona to směnit nechtěla. V té době někdy od roku 2010, 2011, vlastnili 4/10. Z výpovědi svědka adresa se podává, že tento byl zaměstnán jako správa budovy, byl jednatelem firmy právnická osoba, což byla správcovská firma. Pohybuje se tam od roku 2008. Ví, že žalobkyně užívala vždy poslední patro. Nemovitost má 10 podílů. Každé patro odpovídá jednomu podílu, tedy 1/10. Historicky to tam takto bylo, byla tam nějaká ústní jednání, kdy se domluvilo, že by se měla podepsat smlouva o užívání nemovitosti, někdy v roce 2008 a takto to fungovalo až do loňského roku, kdy jí vypověděl insolvenční správce společnosti TPS, která vlastní suterén nemovitosti, která se dostala do insolvence a insolvenční správce poté, co mu sdělili informace k nemovitosti, tuto smlouvu vypověděl. Co se týká užívání nemovitosti, byl svědek u předběžného jednání, u podpisu smlouvy nebyl. U předběžného jednání byla přítomna žalobkyně i její manžel, nějaká účetní. U předběžného jednání nikdo nárok na kompenzaci z důvodu užívání pod rozsah vlastnického podílu nepožadoval, každý investoval do svého patra tak, jak to bylo dohodnuto, že nikdo po nikom už nic víc chtít nebude až do doby, kdy společnost právnická osoba koupila 50 % podíl a toto pak rozprodávala a žalobkyně se rozhodla nástupnické firmy v rámci nároku na dodržení předkupního práva žalovat. Tyto spory prohrála a pak si asi uvědomila, že by mohla chtít nějaké kompenzace. O těch kompenzacích svědek ví až v souvislosti se soudním řízením, kde vypovídal. Žalobkyně vždycky všechno platila podle svého podílu, protože některé věci se nedají přesně, např. podle elektroměru nebo nějakých měřidel, rozpočítat, tak se to rozpočítávalo podle podílu. V jisté době, asi 6 – 7 let zpátky, přestala platit. Neví o tom, že by žalobkyně užívala jiné části nemovitosti. jméno FO figuruje jako OSVČ a fakturuje společnosti právnická osoba, kdy pan jméno FO zajišťuje fyzickou správu nemovitosti a právnická osoba zaštiťuje energie, rozúčtovává, dohlíží na uzavírání smluv s dodavateli.

14. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem 27. 4. 2023 bylo zjištěno z výpovědi svědka jméno FO, že tento je jednatelem společnosti právnická osoba, společnost měla spoluvlastnický podíl na nemovitosti, už neví, jak velký. Nepamatuje si na uzavření smlouvy o užívání nemovitosti v roce 2008. Po předložení smlouvy na č. l. 40, 42, svědek potvrdil, že podpis za společnost právnická osoba by mohl být jeho podpisem a velikost spoluvlastnického podílu si nepamatuje, je to již dlouho. Vzpomněl si však, že nemovitost měla více jak jedno patro a méně jak dvacet pater. Nepamatuje si, co společnost užívala, ani na spory v souvislosti s nemovitostí. Z výpovědi svědka jméno FO se pak podává, že asi před 15 lety byl jednatelem společnosti právnická osoba, která koupila tři patra v nemovitosti, byla v dezolátním stavu. Neměli prostředky na to, aby je opravili a tak to prodali zhruba za rok pánům jméno FO a jméno FO. Ta tři patra odpovídala 3/10. Bylo mu sděleno, že nemovitost není rozdělena na jednotky, ale že 1/10 spoluvlastnického podílu = 1 patro. Nemovitost měla 10 pater, takže to bylo 10/10 spoluvlastnických podílů. Nemovitost byla obdélníkového tvaru, předpokládali, že všechna patra jsou stejně velká. Dohoda o užívání společné věci byla ústní, takže každý, kdo měl desetinu, měl jedno patro, ve kterém mohl investovat, jak chtěl a bylo dohodnuto, že z toho patra si ponese své výnosy. Žalobkyně měla poslední patro, tam bylo fitness. Žádné námitky za celou dobu, co spoluvlastnili nemovitost, nebyly. Ví, že dohoda fungovala ještě i před nimi. Když chtěli prodat své podíly, byla sjednána schůzka, na které byl pan jméno FO, pan jméno FO, pan jméno FO tam nebyl, za něho byla asistentka, pan jméno FO, manželé jméno FO, smlouvu podepisoval svědek. Dohoda o užívání společné věci takto fungovala. Žádný požadavek týkající se zvýšení podílu nebo resp. užívání, že někdo užívá méně nebo více, nezazněl. Podpis na smlouvě na č. l. 40 – 42 není jeho. Nemá informace o sporech. Plná moc byla jím podepsaná, zmocnil pana jméno FO k tomu, aby uzavřel smlouvu. Chtěli se takto pojistit, mít jistotu, že to užívání bude bez problémů. Účastnil se pouze jedné schůzky, u podpisu smlouvy nebyl. U té schůzky před podpisem to bylo takové ujištění, ta ústní dohoda, že 1/10 odpovídá užívání jednoho patra s tím, že ostatní spoluvlastníci nebudou chtít po spoluvlastníku výnosy ani náklady. Když došlo k prodeji 3/10 společnosti právnická osoba, tak samozřejmě nikdo po té společnosti nechtěl žádné výnosy ani žádný podíl. Žalobkyni zná, když kupovali spoluvlastnický podíl, všechno procházeli, byli v horním patře, kde bylo fitness, tam se s ní potkal. Patra měla jinou kvalitu, některá byla v naprosto dezolátním stavu a má za to, že rozměrově na metry čtvereční byla patra stejná, ale vybavenost byla jiná. Byly zde kanceláře po rekonstrukci, bylo zde fitness. Nebyla žádná dohoda o kompenzacích mezi spoluvlastníky za užívání buď větší nebo menší části spoluvlastnického podílu. Dohoda byla taková, že si nikdo nic navíc hradit nebude. Z výpovědi žalobkyně pak bylo zjištěno, že tato se do nemovitosti dostala někdy v roce 1999, kdy si od společnosti právnická osoba pronajímala část 8. patra, byli tam tři nájemci, byla to zhruba půlka patra, sál a klubovna. V roce 2002 tam zůstala ona jako jediný nájemce. V roce 2003 odkoupila část spoluvlastnického podílu od právnická osoba přes bytové družstvo anonymizováno, a to 1/10 nemovitosti. V srpnu 2005 částečně dostala k dispozici část 7. patra, za užívání nikomu nic neplatila. 7. patro používala někdy do srpna 2009, jednala se společností právnická osoba o směně jejich tří pater za její 1/10. Žalobkyně užívala 8. patro, 1/10 koupila od pana jméno FO. Užívání bylo vyjádřeno pouze 1/10. Poté, co to koupila, pokračovala tam v práci. Smlouvu ze 4. 4. 2008 dostala od právního zástupce až v roce 2009. Jednání ohledně užívání nemovitosti od roku 2009, tam nebylo jasné, kdo co má užívat, vztahy byly špatné. V té době se žalobkyně se spoluvlastníky soudila. V roce 2008 na žádné schůzce nebyla. Má problém s osobami, které vypovídaly jako svědci. Ani manžel na žádné schůzce nebyl.

15. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem dne 8. 6. 2023 se podává z výpovědi svědka jméno FO, že tento vystupoval za společnost právnická osoba vlastnící část objektu a část byla prodána žalobkyni, pak zřejmě došlo k nějakému rozporu, co bylo a nebylo předmětem koupě. Žalobkyně moc dobře věděla, co je předmětem koupě, protože měla zájem na tom, aby odkoupila tu část, kde provozovala tělocvičnu na střeše objektu. Kupovala tu část, kterou už předtím měla pronajatou. Jednalo se o střešní nástavbu. právnická osoba v té době vlastnila 4/10, šlo o 3 patra plus střešní nástavba, která byla menší. Žalobkyně přišla s tím, svědek jednal zejména s jejím manželem, že chtěla odkoupit tohle poslední patro. V té době tam byla uzavřena i smlouva o užívání nemovitosti. V té době tam nebyly jednotky, nebylo to nijak rozlišeno, tak se to rozlišovalo tak, že 1/10 = 1 patro. Žalobkyně si kupovala 1/10, věděla o tom, ačkoli to fyzicky ta 1/10 nebyla. Ona chtěla pouze tu tělocvičnu, nechtěla si koupit přímo 1/10, ale chtěla to patro, které používala. V té době tam byli tři vlastníci, společnost právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba. Nikdo neřešil metry navíc nebo míň, to se tam nikdy neřešilo. Žalobkyně právě proto, že patro mělo méně metrů než ostatní patra, žádala slevu a ta jí byla poskytnuta na kupní ceně. Ještě užívala žalobkyně nějaké kanceláře, to bylo přes právnická osoba, zřejmě ústní dohoda. Žalobkyně byla upozorněna na to, že zde funguje dohoda o užívání, že si prostě nikdo nikomu nic nebude za podužívání nebo nadužívání hradit.

16. Rozsudkem Krajského soudu v Anonymizováno č. j. spisová značka ze dne 8. 6. 2023 byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že byla žaloba žalobkyně na zaplacení částky 145 324,80 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 20. 10. 2020 do zaplacení zamítnuta a byla jí uložena povinnost zaplatit náklady řízení žalovaného. Z odůvodnění uvedeného rozsudku se pak podává, že ve věci byly provedeny opakované výslechy svědků jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím a že odvolací soud učinil závěr, že již od roku 1993 byla mezi spoluvlastníky budovy respektovaná dohoda o způsobu užívání budovy s tím, že žádný ze spoluvlastníků budovy nebude jinému spoluvlastníku cokoli hradit. V roce 2008, když se změnili spoluvlastníci, byla svolána schůzka, na které byla přítomna žalobkyně i její manžel a dále zástupci ostatních spoluvlastníků, kde se dohodlo, že i nadále bude budova užívána tak jako doposud s tím, že každý spoluvlastník bude investovat do svého podílu (patra), nebude po ostatních cokoli požadovat ke kompenzaci. Od začátku každý spoluvlastník byl seznámen s tím, že budova není rozdělena na jednotky, ale na podíly a každému jednomu podílu odpovídá užívání jednoho patra budovy. Tvrzení žalobkyně o tom, že žádná dohoda o užívání budovy nebyla uzavřena, byla vyvrácena svědeckými výpověďmi a zejména smlouvou ze 4. 4. 2008. Všichni slyšení svědci vypovídali shodně jak před soudem prvního stupně, kdy všichni vypovídali shodně, že vůle spoluvlastníků byla taková, že nikdo nikomu nebude ničeho hradit, kompenzovat, že podíl v budově je vyjádřen zlomkem, ale fakticky tento podíl představuje užívání jednoho patra budovy a že žalobkyni byla menší užívací plocha kompenzována v samotné kupní smlouvě kupní cenou. Odvolací soud měl za prokázané podpis osob na smlouvě, rovněž skutečnosti, že žalobkyně a její manžel se účastnili schůzky, že žalobkyně žádné požadavky stran náhrady za neužívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu nepožadovala. Žalobkyně v průběhu prvního odvolacího řízení podpis na smlouvě ze 4. 4. 2008 potvrdila. Dále odvolací soud uzavřel, že jsou nevěrohodná tvrzení žalobkyně o odlišném obsahu smlouvy, kterou měla údajně jen jedenkrát podepsat. Z obsahu předložené podepsané písemné dohody, článek III. bod 1, lze dovodit vůli smluvních stran, která byla prokázána slyšenými svědky jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO k vyloučení náhrady za užívání. Tvrzení žalobkyně o odlišném obsahu smlouvy jsou tak vyvrácena. Žalobkyně řízení uvedla, že nezpochybňuje, že faktické užívání jednotlivých pater budovy odpovídá dohodě spoluvlastníků, ale trvá na tom, že mezi spoluvlastníky nebylo nic ujednáno o vyloučení náhrady za užívání patra s menší podlahovou plochou. K tomu odvolací soud konstatoval, že ve smlouvě je zakotvena dohoda spoluvlastníků, že náhrada za neužívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu nebude vyplácena, a to konkrétně z článku III. bod 1 smlouvy, kdy tuto vůli spoluvlastníků lze jednoznačně dovodit s tím, že smysl ujednání je logický i za situace, kdy takto byla budova užívána již od roku 1993. Bylo tomu tak i v roce 2003, kdy spoluvlastnický podíl koupila žalobkyně, a stejně tak až do roku 2020, kdy žalobkyně podala žalobu a vzhledem k dohodě spoluvlastníků o vzájemném bezúplatném užívání nemovitosti, která nebyla dosud nějak změněna či zrušena, ani nějak nezanikla, žalobkyni nenáleží po žalovaném žádné plnění za užívání nemovitosti v jejich spoluvlastnictví nad rámec spoluvlastnického podílu.

17. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. číslo jednací ze dne 31. 1. 2024 bylo v uvedené věci dovolání žalobkyně odmítnuto. Z usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. spisová značka ze 7. 5. 2024 se podává, že ústavní stížnost žalobkyně byla odmítnuta.

18. Podle , (ve znění do 31.12.2013) (dále jen obč. zák.) podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

19. Podle § 139 odst. 1 obč. zák. (ve znění do 31.12.2013) z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Podle odst. 2 o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.

20. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

21. Podle , , není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 145 324,80 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého žalované na základě skutečnosti, že byť je žalobkyně vlastníkem podílu na nemovitosti, a to pozemkové parcely č. p. Anonymizováno, na které stojí stavba č. p. Anonymizováno v obci adresa, k.ú. adresa, zapsané na LV Anonymizováno o shodné velikosti 1/10 jako žalovaná, užívá reálně žalobkyně 8. patro (9.NP) o menší výměře – 369,9 m2, než je výměra 7. patra (8.NP) – 685 m2, které užívá žalovaná. Žalovaná se užíváním podlahové plochy nad rámec spoluvlastnického podílu žalobkyně o 65,3 m2 bezdůvodně obohacuje s tím, že nebyla uzavřena žádná dohoda o užívání nemovitosti. Žalovaná namítla, že dne 4. 4. 2008 byla mezi spoluvlastníky předmětné budovy uzavřena smlouva o užívání společné věci, na základě které bylo rozděleno užívání pater (budova zahrnuje 10 pater), spoluvlastníci mají odpovídající počtu desetin podílu nemovitosti a bylo dohodnuto, že žalobkyně jakožto vlastník id. 1/10 budovy, je oprávněná využívat 8. patro (9. NP) a obdobně bylo dohodnuto užívání ostatních pater dalšími spoluvlastníky s tím, že každému spoluvlastníkovi náleží výlučné užívání pro něj vydělené části, ze které má rovněž právo brát užitky, ale zároveň se o něj starat a hradit náklady a důvodem uzavření smlouvy bylo předejití podobným sporům, kdy každý ze spoluvlastníků spravuje výlučně „svá“ patra, které si takto v roce 2008 rozdělili užívání.

23. Soud provedl dokazování podstatným obsahem spisu vedeného u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, zejména tam provedenými důkazy v podobě výpovědí svědků a žalobkyně, neboť se jedná o skutkově totožnou věc. Soud shodně jako v citovaném řízení uzavřel, že žalobkyně uzavřela s tehdejšími spoluvlastníky dne 4.4.2008 smlouvu o užívání nemovitosti, v níž bylo zejména v čl. III. bod 1. dohodnuto, že budova i nadále bude užívána doposud s tím, že každý spoluvlastník bude investovat do svého podílu (patra) a nebude po ostatních spoluvlastnících požadovat kompenzaci. Od počátku byl každý spoluvlastník seznámen s tím, že budova není rozdělena na jednotky, ale na podíly a každému jednomu podílu odpovídá užívání jednoho patra budovy. Všichni v řízení slyšení svědci vypovídali shodně o tom, že vůle spoluvlastníků byla taková, že nikdo nikomu nebude ničeho hradit, kompenzovat, že podíl v budově vyjádřený zlomkem fakticky představuje užívání jednoho patra budovy a že žalobkyni menší užívací plocha (má navíc střešní terasu) byla kompenzována již v samotné kupní smlouvě slevou z kupní ceny. Tvrzení žalobkyně prokázána nebyla. Žalovaná není povinna s ohledem na uzavřenou dohodu o užívání nemovitosti žalobkyni cokoli nad rámec jejího spoluvlastnického podílu hradit.

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. , neboť žalovaná měla ve věci úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 47 039,65 Kč a jsou tvořeny odměnou za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé z 28. 4. 2021, 1. 9. 2023, 19. 2. 2024 a účast na jednání soudu dne 5. 11. 2024) po 6 940 Kč dle , a , náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle , vynaloženými cestovními náklady vypočtenými podle předložené kopie technického průkazu, a to za cestu k ústnímu jednání dne 5. 11. 2024 ze sídla advokáta (adresa) do sídla soudu (adresa) a zpět při použití osobního automobilu, tedy za ujetí celkem hodnota km (120 km/1 cesta), při průměrné spotřebě pal. 5,8 l/100 km, průměrné ceně PHM za rok 2024 38,2 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,6 Kč/km dle ve výši 1 875,74 Kč a náhradou za promeškaný čas (cesta adresa a zpět po 4 h) po 100 Kč/půlhodina dle a 21 % DPH dle ve výši 8 163,92 Kč (počítáno z částky 38 875,74 Kč). Jako úkon pak nebylo přiznáno podání ze dne 31. 1. 2022 (návrh na přerušení řízení), neboť se nejedná o úkon ve smyslu advokátního tarifu, tedy o vyjádření ve věci samé, nýbrž pouze o procesní návrh vedení řízení. Ze stejného důvodu nebyla přiznána podání ze dne 13. 10. 2023 a 19. 1. 2024 (návrhy na pokračování v řízení). Dále soud postupoval dle ust.

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.