Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 61/2024-41

Zmenené rozhodnutím 27 Co 1/2025-86
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Dany Daňkové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]], sídlem [[Adresa žalobkyně]], zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]], sídlem [[Adresa advokáta]], proti žalovanému: [[Jméno žalovaného]], narozený dne [[Datum narození žalovaného]], bytem [[Adresa žalovaného]], o zaplacení 31 899,53 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2024, č. j. 19 C 61/2024-41, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, kterou byla žaloba zamítnuta co do 15% úroků z prodlení z částky 20 000 Kč od 4. 10. 2023 do 5. 10. 2023, potvrzuje. II. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15% úroky z prodlení z částky 20 000 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 6 021,50 Kč k rukám jejího zástupce [[jméno FO]], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 31.899,53 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni dalších 11.899,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 24.307,06 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení a úrok 30 % ročně z částky 20.000 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni dalších 11.899,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 24.307,06 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení a úrok 30 % ročně z částky 20.000 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 8. 12. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 31.899,53 Kč s úrokem v sazbě 30 % ročně z částky 20.000 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z částky 24.307,06 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba. byla dne 8. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému dne 8. 11. 2022 poskytnuty peněžité prostředky ve výši 20.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s úrokem v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 2.331 Kč. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, a proto byl úvěr ke dni 26. 2. 2023 zesplatněn, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 2. 2023. Na pohledávku žalovaný neuhradil ničeho a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 byla shora uvedená pohledávka společnosti právnická osoba. vůči žalovanému postoupena s účinností ke dni 29. 8. 2023 žalobkyni, a ke dni 29. 8. 2023 činila pohledávka žalobkyně za žalovaným 35.232,98 Kč, z čehož žalobkyně požaduje zaplatit 20.000 Kč (tedy dlužnou jistinu), dlužný úrok ke dni zesplatnění ve výši 4.307,06 Kč, dlužný poplatek za pojištění ve výši 858 Kč, dlužná smluvní pokuta do zesplatnění ve výši 998 Kč.

2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že je datována dnem 8. 11. 2022, je sepsána mezi žalovaným a společností právnická osoba., která se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 20.000 Kč na účet č. č. účtu oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku v 18 měsíčních splátkách po 2.331 Kč, tedy celkem 41.958 Kč (část A smlouvy).

4. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 8. 11. 2022 bylo zjištěno, že dne 8. 11. 2022 byla na účet č. Anonymizováno poukázána částka 20.000 Kč.

5. Z oznámení ze dne 26. 2. 2023 bylo zjištěno, že je adresováno žalovanému, kterému bylo společností právnická osoba. sděleno, že došlo k prodlení s úhradou splátky úvěru smlouvy č. hodnota a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 26.563 Kč a jejího příslušenství.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl informován o skutečnosti, že společnost právnická osoba. postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. hodnota ve výši 35.232,98 Kč na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 6. 2023.

7. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 8. 11. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru podle ustanovení , , (dále jen „“), ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč - a dle dokladu o vyplacení úvěru ze dne 8. 11. 2022 byla částka 20.000 Kč poukázána na účet č. Anonymizováno, jak bylo sjednáno ve smlouvě - a poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s dohodnutým úrokem v 18 měsíčních splátkách po 2.331 Kč, tedy v celkové výši 41.958 Kč. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 20.000 Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 21.958 Kč, tedy 109,8 % z poskytnuté částky - a jednak ve výši 20.000 Kč - a dle dokladu o vyplacení úvěru ze dne 8. 11. 2022 byla částka 20.000 Kč poukázána na účet č. 01802724013/3030, jak bylo sjednáno ve smlouvě - a poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s dohodnutým úrokem v 18 měsíčních splátkách po 2.331 Kč, tedy v celkové výši 41.958 Kč. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 14.000 Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 135,34 % z poskytnuté částky.

8. Podle ustanovení o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25 % z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 135,34 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení , , a neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.

9. Soud se však předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřovala schopnost žalovaného splácet žádaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně vycházela z údajů stran zaměstnání a příjmů sdělených žalovaným, takové zkoumání soud považuje za nedostačující, neboť z něj nebyly zjištěny a ověřeny reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného. Z toho důvodu dospěl soudu k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost stanovenou jí v ustanovení a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, když před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí neposuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť řádně nezjišťovala a neověřila majetkové poměry žalovaného, a smlouva o úvěru uzavřená účastníky byla hodnocena podle ustanovení jako neplatná.

10. S ohledem na závěr o neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 20.000 Kč žalovaný neuhradil ničeho, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20.000 Kč coby vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení a 2 a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením , o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalovanému povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tento se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitl, a splatnost dlužné částky pak byla stanovena dle citovaného zákona, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro nesoučinnost žalovaného nebylo možno zjistit jeho sociální a majetkové poměry. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta (výrok II).

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení souhrnné částky 45.515,94 Kč. Byla úspěšná ve výši 20.000 Kč, což je 43 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 56 %. Vzhledem k tomu, že úspěch obou stran je téměř stejný, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně ve lhůtě do 15ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.