Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 320/2025-35

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 14 496 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 496 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 496 Kč od 29. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 496 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 496 Kč od 29. 9. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 496 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále též „původní věřitelka“), a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému částku 10 000 Kč na jeho bankovní účet. Úvěr žalovaný neuhradil k datu splatnosti. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným společnosti právnická osoba., která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 postoupila pohledávku žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč a z úroku ve výši 295,89 Kč.

2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v , (dále jen „“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a původní věřitelka si sjednali dne 29. 8. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr v částce 10 000 Kč a žalovaný se zavázal do 30 dnů od odeslání finančních prostředků splatit jistinu úvěru spolu s úrokem a poplatkem za sjednání úvěru (viz smlouva o úvěru č. hodnota). Původní věřitelka převedla ze svého účtu dne 29. 8. 2024 na účet žalovaného č. č. účtu částku 10 000 Kč (viz potvrzení o provedení transakce).

4. Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla jeho lustraci v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v registru EUCB. Žalovaný ke svému příjmu uvedl, že je zaměstnaný a že činí 34 000 Kč. Ke svým výdajům uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 9 000 Kč a že jeho ostatní výdaje činí 1 500 Kč, tj. celkem 10 500 Kč. Dle předloženéy o posouzení úvěruschopnosti byl příjem žalovaného ověřen (viz „úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota“).

5. Dne 2. 10. 2025 uzavřely původní věřitelka coby postupitel a žalobkyně coby postupník dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, ve které si ujednaly postoupení souboru pohledávek. V seznamu pohledávek, který tvoří přílohu 1 postupní smlouvy, je uvedena pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru (viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2025 + příloha 1). Dopisem ze dne 11. 10. 2025 oznámila původní věřitelka žalovanému, že byla pohledávka za ním z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2025). Dne 14. 10. 2025 odeslala právní zástupkyně žalobkyně předžalobní výzvu žalovanému, ve které jej vyzvala k uhrazení dlužné částky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 10. 2025, potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).

6. Podle , , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření smlouvy (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali dne 29. 8. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč na jeho bankovní účet.

11. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami smlouvy o spotřebitelském úvěru byli žalovaný a původní věřitelka. Žalobkyně doložila, že s původní věřitelkou uzavřela dne 2. 10. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek. Touto smlouvou byl žalobkyni postoupen soubor pohledávek, specifikovaný v seznamu pohledávek, tvořící přílohu 1 postupní smlouvy. V seznamu pohledávek je uvedena i pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyně pak i doložila, že bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému původní věřitelkou. Žalobkyně tudíž prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.

12. Následně se soud zabýval platností smlouvy o spotřebitelském úvěru ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle předloženéy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla původní věřitelka lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v registru EUCB. Příjem žalovaného si dle tétoy původní věřitelka ověřila. Výdaje žalovaného ale nebyly nijak ověřeny. Výdaje žalovaného mohou přitom snadno přesahovat jeho příjmy. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. Žalobkyně tudíž neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti a k poskytnutí spotřebitelského úvěru tak došlo v rozporu s zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení daného ustanovení je absolutní neplatnost smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

13. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni, jako současné věřitelce pohledávky, jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěrového vztahu založeného smlouvou o úvěru, jako jsou smluvní úroky a smluvní poplatky. Z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že má žalobkyně nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny. Při závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy je třeba právní poměr (po postoupení pohledávky) mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč náležející původní věřitelce, aniž by pro to existoval (platný) právní důvod, přičemž pohledávka na vydání tohoto bezdůvodného obohacení byla postoupena žalobkyni. Žalovaný je tak povinen zaplatit tuto částku žalobkyni. K tomu ho soud zavázal svým rozhodnutím (výrok I.).

14. I přesto, že původní věřitelka a žalobkyně kvalifikovaly postoupenou pohledávku jako pohledávku vyplývající z úvěrové smlouvy, mohla i tak přejít postoupená pohledávka na žalobkyni, a to jako pohledávka z bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. ).

15. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že má žalovaný povinnost vrátit poskytnutou jistinu v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy k plnění žalobkyně, nýbrž od možností žalovaného; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. žalobkyni vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny v nově určené době splatnosti. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Jelikož je tímto rozsudkem určeno nové datum splatnosti, jenž nastává posledním dnem pariční lhůty, nemohl se žalovaný ocitnout v prodlení se zaplacením bezdůvodného obohacení, a tudíž tak nemohl ani žalobkyni vzniknout nárok na úrok z prodlení.

16. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobní nárok na zaplacení částky 4 496 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 496 Kč od 29. 9. 2024 do zaplacení (výrok II.).

17. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle tj. podle poměru úspěchu účastníků řízení. Žalobkyně měla úspěch v částce 10 000 Kč, přičemž předmětem řízení byla částka 16 931,62 Kč (14 496 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 435,62 Kč). Žalobkyně tak měla úspěch ve výši 59 % a žalovaný měl úspěch ve výši 41 %. Žalobkyně má tudíž právo na náhradu 18 % (59 % - 41 %) nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně ve výši 2 500 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokátky za právní zastoupení dle bodu 2. , v platném znění (dále jen „“), ve výši 1 200 Kč za tři právní úkony po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a z paušální náhrady výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč za tři právní úkony po 100 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč jakožto 18 % z částky 2 500 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.).

18. O náhradě nákladů řízení ve snížené sazbě dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu rozhodl soud proto, že se jednalo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, ve kterém byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení a kde bylo řízení zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.

19. Lhůtu k plnění povinností uložených tímto rozsudkem stanovil soud v souladu s jako třídenní, když k poskytnutí jiné lhůty nevzešly v řízení žádné skutečnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.