Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 264/2025-83
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně
o zaplacení částky Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje ohledně částky částka a úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum, úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,5 % ročně, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje ohledně částky , částka, a úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 11,5 % ročně, úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum a úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum, na základě které žalobce dle svého tvrzení poskytl žalovanému částku částka, přičemž žalovaný na tuto smlouvu uhradil pouze částka.
Žalovaný souhlasil s tvrzením žalobce, že účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu, na základě níž žalobce žalovanému poskytl částku částka a že před podáním žaloby žalovaný zaplatil na uvedenou smlouvu částku částka. Podle žalovaného však k úhradě zbylo pouze částka, jelikož předmětná úvěrová smlouva je neplatná z důvodu, že žalobce tuto smlouvu uzavřel bez odpovědného posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.
Dne datum vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky částka a úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně z důvodu, že tuto částku žalovaný uhradil dne datum. Soud z tohoto důvodu řízení v této části podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žádný z účastníků nedostavil a oba svou nepřítomnost omluvili. Soud tedy v souladu s ustanoveními § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal, ve věci provedl dokazování a na jeho základě a na základě shodných tvrzení účastníků dospěl k následujícím zjištěním.
Žalobce existuje od datum a od datum patří do předmětu jeho podnikání mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku částka. Žalovaný žalobci na uvedenou smlouvu zaplatil ke dni vyhlášení tohoto rozsudku částku částka. Žalobce soudu nepředložil žádný konkrétní doklad, z něhož při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy zjišťoval pravidelné příjmy a výdaje žalovaného.
Předmětem řízení je nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum (dále jen „ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů včetně spotřebitele a, pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Přestože je soudu znám názor Krajského soudu v adresa vyjádřený dne datum v jeho rozsudku č. j. spisová značka o tom, že k závěru soudu o tom, že poskytovatel spotřebitelského úvěru přezkoumal řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, postačuje, že vycházel z listin, které měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy a které jsou uvedeny v zákaznické kartě, a že pravdivost údajů potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě, tak zdejší soud se tímto závěrem neztotožňuje. V každém řízení je totiž soud povinen hodnotit provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Pokud soudu nejsou předloženy žádné z listin, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a ani nejsou navrženy soudu žádné důkazy na prokázání pravdivosti údajů o příjmech a výdajích žalovaného, z nichž poskytovatel úvěru vycházel, a soudu je z vlastní soudní praxe známo, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytují úvěr i přes to, že jim jsou předloženy například 3 a více výpisů z bankovního účtu žadatele o úvěr, z nichž je zjevné, že žadatel o úvěr má dlouhodobě na účtu každý měsíc záporný zůstatek, a tudíž je evidentní, že volné zdroje nemá a že jeho skutečné měsíční výdaje převyšují jeho pravidelné měsíční příjmy. Podobnou zkušenost má soud i v případech, kdy poskytovatelem spotřebitelského úvěru byla banka, která vedla pro spotřebitele běžný účet, a tato banka poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr, přestože z výpisů z účtu za poslední 3 měsíce bylo zřejmé, že spotřebitel opakovaně řeší své vyšší výdaje opakovanými půjčkami u různých subjektů nebo že má tak nízký zůstatek na účtu, který nedosahuje ani výše smluvené měsíční splátky. Soud proto bez předložení dalších důkazů nemůže dospět k závěru, že v tomto případě je nepochybné, že úvěruschopnost spotřebitele byla poskytovatelem spotřebitelského úvěru řádně posouzena s odbornou pečlivostí, pokud pravdivost uvedených údajů není před soudem prokázána spolehlivými důkazy. To by dle názoru soudu bylo i v rozporu s účelem a smyslem citovaného ustanovení ZSÚ a následných ustanovení § 86 a § 87 nového zákona o spotřebitelském úvěru, které zákonodárce přijal právě na ochranu spotřebitelů, jako slabší strany, tak jak byl vyložen i v judikatuře Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18.
Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citované právní předpisy soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy částku částka. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobce řádně ověřil před poskytnutím uvedených peněžních prostředků úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 ZSÚ, neboť nebylo zjištěno, na základě jakých konkrétních dokladů žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného a zejména, jaké skutečnosti z nich zjistil. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně. Žalobce tak neprokázal, že by měl z uvedené smlouvy vůči žalovanému vedle nároku na vrácení poskytnuté jistiny ještě jiné nároky. Jelikož oba účastníci shodně tvrdí, že před podáním žaloby žalovaný uhradil žalobci částku částka a po podání žaloby dne datum částku částka, byla žaloba podána důvodně pouze ohledně částky částka a ohledně úroku z prodlení z této částky. Jelikož uvedená částka byla po podání žaloby uhrazena žalovaným, soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci ještě požadovaný úrok z prodlení z této částky jdoucí až do jejího zaplacení. (výrok II.)
S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl. (výrok III.)
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř a § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žaloba byla částečně vzata zpět pro chování žalovaného a každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný, a žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal. (výrok IV.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.