Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 244/2025-18

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 14.496 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 4.496 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14.496 Kč od datum Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 281,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 4.496 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14.496 Kč od , datum, Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 281,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 14.496 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno právnická osoba., IČO: IČO, byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 10.000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webu právní předchůdkyně žalobkyně Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do datum společně s poplatkem ve výši 4.200,11 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč. Žalovaný úvěr do dne jeho splatnosti nesplatil, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne datum se tak žalovaný ocitnul v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba. IČ IČO žalobkyně a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. spisová značka soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným podepsala smlouvu o úvěru dne datum prostřednictvím použití elektronických prostředků. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 4.200,11 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč, a to v jedné splátce splatné dne datum.

5. Z potvrzení o provedené platbě vystavené dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. č. účtu dne datum částku ve výši 10.000 Kč.

6. Ze sdělení právnická osoba. bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je veden na žalovaného.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba. IČ IČO žalobkyně a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne datum s potvrzením o odeslání soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného informoval o postoupení předmětné pohledávky a dále ho vyzval k uhrazení celé dlužné částky do tří dnů. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

9. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.

10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno právnická osoba., IČO: IČO a žalovaný dne datum podepsali prostřednictvím webu Anonymizováno smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 4.200,11 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč, a to do datum v jediné splátce. Částka úvěru ve výši 10.000 Kč byla poukázána dne datum na bankovní účet žalovaného. Žalovaný ovšem neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba. IČ IČO žalobkyně a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, která žalovaného výzvou podanou k poštovní přepravě dne datum žalovaného informovala o postoupení pohledávky a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky do tří dnů.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně ale neprokázala, že by úvěruschopnost byla jakýmkoliv způsobem ověřována. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud tedy nemohl prozkoumat, že žalobkyně posuzovala výdajovou a příjmovou stránku žalovaného. Dle názoru soudu tedy nesplnila ani minimum v rámci procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení , 2 ZoSU a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení . Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle , věty třetí , v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne datum zaslala na jeho bankovní účet částku ve výši 10.000 Kč, přičemž dle žalobkyně žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možností uvedenou částku splatit. Soud proto zavázal žalovaného, aby žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, zaplatila částku odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši 10.000 Kč. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Ve smyslu ustanovení soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 55 %. Po odečtení jejího neúspěchu (45 %) od úspěchu, tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 10 %. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 496 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 2 815 Kč, z čehož 10 % je 281,50 Kč.

19. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl soudem vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč dle Položky 2, bodu 2. sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když dle Položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku činí soudní poplatek 1.000 Kč, avšak uhrazeno dosud bylo pouze 800 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Pohledávku státu lze uhradit na číslo účtu: 3703-325841/0710, variabilní symbol 9110024425, nebo v hotovosti na pokladně soudu.

V případě nezaplacení pohledávky ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.