Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3708/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatelů a) obchodní společnosti KASHI s.r.o., sídlem Vlkova 631/24, Praha 3, b) Zdeňka Kašpara a c) Pavlíny Kašparové, zastoupených JUDr. et Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, Ph.D., sídlem Velké náměstí 7/12, Písek, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 2928/2024-2418 ze dne 25. září 2025 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 7 Co 972/2023-1671 ze dne 7. února 2024, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Českých Budějovicích jako účastníků řízení, a Vladimíra Váchy, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 16. prosince 2025 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, kterým stěžovatelé brojí proti v záhlaví označeným rozhodnutím. Podstatou napadených rozhodnutí je uložení povinnosti stěžovatelům a) a b) zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 1 389 698,91 Kč s příslušenstvím.

2. Soudce zpravodaj, ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti vyžadované , což mj. v sobě zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje též podmínku přípustnosti ve smyslu . V daném případě shledal, že tomu tak není.

3. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

4. Ústavní soud setrvale judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (srov. nález

sp. zn.

ze dne 30. listopadu 1995). Ústavní stížnost je tak vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity. Je tomu tak proto, že ochrana ústavnosti není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, ale je, v souladu s y, úkolem všech orgánů veřejné moci, v tomto smyslu zejména obecných soudů.

5. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Pod pojmem vyčerpání je nutné rozumět nejen podání procesního prostředku, ale i (vyčkání) rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci o něm (k požadavku vyčerpání žaloby pro zmatečnost srov. stanovisko sp. zn. ze dne 16. prosince 2008, bod 6).

6. V posuzovaném případě Ústavní soud nahlížením do soudního spisu zjistil, že v současné době probíhá před Krajským soudem v Českých Budějovicích řízení o žalobě pro zmatečnost proti napadenému rozsudku krajského soudu. Stěžovatelé zároveň v žalobě pro zmatečnost uplatňují obdobné důvody jako v případě podané ústavní stížnosti. Z webové stránky infosoud.gov.cz/InfoSoud Ústavní soud následně zjistil, že v této věci dotčený soud nařídil na 20. května 2026 soudní jednání.

7. Probíhá-li v dané věci stále řízení o žalobě pro zmatečnost, Ústavní soud ústavní stížnost neprojedná, neboť by tím nepřípustně a v rozporu s principem právní jistoty i zásadou subsidiarity ústavní stížnosti zasahoval do rozhodovací činnosti obecných soudů. V posuzovaném případě neshledal Ústavní soud ani naplnění předpokladů pro postup dle .

8. Ústavní soud pro úplnost uvádí, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti pro její nepřípustnost (předčasnost) stěžovatele nijak nepoškozuje na jejich právu na přístup k soudu, protože nebudou-li spokojeni s výsledkem řízení o žalobě pro zmatečnost, jsou oprávněni po skočení tohoto řízení podat novou ústavní stížnost, a to tak, aby zohledňovala i průběh a výsledky tohoto řízení. Tato ústavní stížnost pak (v případě splnění ostatních procesních předpokladů) může být věcně projednatelná Ústavním soudem. V případné nové ústavní stížnosti je nicméně vhodné, aby stěžovatelé poukázali na toto usnesení Ústavního soudu.

9. Za tohoto stavu je ústavní stížnost podána předčasně a je nutno považovat ji za nepřípustnou ve smyslu . Proto ji Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2026

Martin Smolek v. r.

soudce zpravodaj