Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

220 C 10/2026-53

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 72 290,81 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 965,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 965,61 Kč od 18. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 38 325,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 72 290,81 Kč od 16. 8. 2025 do 17. 9. 2025, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 38 325,20 Kč od 18. 9. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky č. 2 bodu 2 přílohy ve výši 723 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 965,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 965,61 Kč od 18. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 38 325,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 72 290,81 Kč od 16. 8. 2025 do 17. 9. 2025, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 38 325,20 Kč od 18. 9. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky č. 2 bodu 2 přílohy ve výši 723 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 72 290,81 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 56 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 15. 8. 2025 včetně úroku ve výši 16 290,81 Kč. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 56 000 Kč, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 16 290,81 Kč za dobu trvání úvěru, který přirostl k jistině a zákonného úroku z prodlení z částky 72 290,81 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaná požádala o úvěr a vyplnila své osobní údaje. Právní předchůdce žalobkyně potvrdil žádost o úvěr a zaslala žalované prostředky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba dne 26. 2. 2025 převedla na účet ve vlastnictví žalovanou částku ve výši 10 000 Kč, dne 19. 4. 2025 částku ve výši 17 000 Kč, dne 15. 11. 2024 částku ve výši 29 000 Kč (důkaz: výpis z bankovního účtu; přípis banky). Dne 14. 9. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů a zároveň právní předchůdce oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky (důkaz: předžalobní výzva; oznámení o postoupení). Žalovaná uhradila celkem částku 22 034,39 Kč (důkaz: výpis transakcí právního předchůdce). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 15. 11. 2024, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani zy označené jako „smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tytoy obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle.

5. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ).

6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

7. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ust. § 1970 o. z po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsanéy, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalované uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

11. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

12. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalované na účet v její vlastnictví celkem částku 56 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Platby soud zohlednil při výši bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná takto plnila ze stejného právního titulu a vůle účastníků smluvního vztahu směřovala k umoření dluhu vzniklého ze stejné kauzy, přičemž ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany, navíc ani žalobkyně by neměla těžit z protiprávního stavu, který svou činnosti (nebo spíše nečinností) vyvolala spoléhajíc na to, že druhá strana nebude hájit svá práva (§6 o. z.). V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 965,61 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

13. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 18. 9. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 14. 9. 2025 (doručení viz ust. o. z.) s určením data splatnosti do tří dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. o. z. ve spojení s o. z. a od 18. 9. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ve spojení s ust. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci měla žalovaná poměrný úspěch, dle obsahu spisu jí nevznikly žádné náklady, a proto soud nepřiznal náklady žádné straně.

15. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu na podatelně nebo na účet č. Anonymizováno (variabilní symbol Anonymizováno). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.