Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 88/2025-136
Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 301 884,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 235 427,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 66 457,50 Kč, smluvního úroku ve výši 29 820,30 Kč, smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 300 651,42 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 32 027,61 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 300 651,42 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 56 % celkové náhrady nákladů řízení, tedy částku ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 235 427,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 66 457,50 Kč, smluvního úroku ve výši 29 820,30 Kč, smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 300 651,42 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 32 027,61 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 300 651,42 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 56 % celkové náhrady nákladů řízení, tedy částku ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se smluvním úrokem ve výši částka, se smluvním úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po částka, splatnými vždy k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaný zavázal platit z vyčerpaného úvěru smluvní úrok 15,99 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného – žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalovaného částka měsíčně, výdaje žalovaného stanovila žalobkyně za využití ekonomického modelu částkou částka měsíčně (žalovaný sám uvedl výdaje částka), žalovaný byl bez jakéhokoliv řádně nespláceného závazku. Žalobkyně navíc již před poskytnutím předmětného úvěru poskytla žalovanému dva jiné úvěry, které žalovaný řádně splácel - dne datum byl žalovanému poskytnut úvěr částka se splátkou částka měsíčně, který byl konsolidován druhým úvěrem ze dne datum ve výši částka se splátkou částka měsíčně, který byl následně konsolidován předmětným úvěrem ve výši částka dne datum. Z důvodu prodlení žalovaného byl úvěr ke dni datum zesplatněn, a to dopisem žalobkyně ze dne datum. Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, kdy po zesplatnění úvěru zaplatil pouze částka. Celkem žalovaný na předmětný úvěr dle žalobkyně zaplatil částka.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, včetně dodatku ze dne datum, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným (adresa žalovaného: adresa), na základě smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr částka s tím, že po úhradě konsolidovaného úvěru měl být zbytek úvěrové částky vyplacen na účet žalovaného č. č. účtu, z něhož měl být úvěr také splácen. Jednalo se o účelový úvěr – konsolidace úvěrů, z úvěru měl být splacen jiný splátkový úvěr poskytnutý žalobkyní žalovanému, č. úvěrového účtu: č. účtu, zůstatek tohoto spláceného úvěru měl činit částka. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu, žalovaný se ho zavázal splatit 96 měsíčními splátkami po částka, resp. poslední splátka měla činit částka; konečná splatnost datum (datum poslední splátky), splátky byly splatné k 15. dni v měsíci (anuitní, tj. splátka jistiny a úroku), první splátka byla splatná datum. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit smluvní úrok ve výši 15,99 % ročně (zvýhodněná sazba při řádném splácení měla činit 14,16 % ročně). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím internetového bankovnictví (elektronicky). Dodatkem pak bylo od prosince 2023 změněno datum splatnosti splátek z 15. dne v měsíci na 20. den v měsíci; konečná splatnost úvěru pak byla posunuta do datum a poslední splátka měla činit částka.
4. Z informace o uzavření smlouvy (listiny označené jako detail zadané operace), včetně odborného vyjádření společnosti právnická osoba., IČO: IČO, k otázce uzavírání smluv prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný se do aplikace internetového bankovnictví žalobkyně přihlásil datum ve 12:14 hodin, následně si zobrazil příslušné dokumenty za účelem uzavření smlouvy o úvěru (souhlas se zpracováním údajů o zdravotním stavu, předsmluvní informace k úvěru, záznam o vysvětlení předsmluvních informací, informace k pojištění, brožura k pojištění, ceník, shrnutí nejdůležitějších informací, všeobecné obchodní podmínky, návrh smlouvy), zobrazil si smlouvu o úvěru, byla mu zaslána k autorizaci a pomocí tzv. Anonymizováno žalovaný smlouvu o úvěru podepsal (prostřednictvím svého mobilního zařízení). Podle odborného vyjádření se při sjednání smlouvy a podepisování v internetovém bankovnictví Anonymizováno jedná o platný, bezpečný a dostatečně průkazný způsob podepisování dokumentů jak ve variantě SMS, tak Anonymizováno.
5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta (žalovaného) bylo soudem zjištěno, že byl ověřen žalovaný a jeho zaměstnavatel v insolvenčním rejstříku, splátková morálka žalovaného v CBCB, dle interní evidence žalobkyně neměl žalovaný záznam např. o podvodném jednání nebo kriminálních aktivitách, exekuce apod. Žalovaný pro účely poskytnutí úvěru uvedl výdaje částka, žalobkyně je proto stanovila dle dat sdělených žalovaným (počet vyživovaných osob, způsob bydlení apod.), v kombinaci s interními informacemi žalobkyně, včetně využití statistických údajů, a to na částku částka měsíčně; splátkové zatížení žalovaného po poskytnutí úvěru mělo být vůči jeho příjmu 18,56 %. Žalovaný uvedl splátky úvěrů částka, dle zjištění žalobkyně splácel žalobkyni úvěr splátkou částka měsíčně (úvěr byl následně předmětným úvěrem konsolidován; tento původní úvěr, který byl konsolidován, byl žalovanému poskytnut datum), splátka nového úvěru činila částka měsíčně. Příjem žalovaného byl dle hodnocení žalobkyně dostatečný, po odečtení splátky mu mělo zbývat částka měsíčně na jeho životní náklady.
6. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum soud mimo jiné zjistil, že mzda žalovaného vyplacená na účet činila v září 2022 částku částka, v říjnu 2022 celkem částka, v listopadu 2022 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši částka a částka, v prosinci 2022 ve výši částka, v lednu 2023 mzda částka a nemocenská částka a v únoru 2023 činila mzda částka. Žalovanému byl na účet dne datum vyplacen předchozí úvěr od žalobkyně ve výši částka, i přesto však byl ke dni datum zůstatek na účtu žalovaného záporný, a to -částka. Dne datum byl na účet žalovaného čerpán předmětný úvěr ve výši částka (tedy část jistiny úvěru, která nebyla určena na splátku předchozího úvěru). Dále pak z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaný neměl na svém účtu dostatek finančních prostředků k úhradě splátky úvěru ve výši částka měsíčně. Zůstatek na účtu byl zpravidla v řádu desítek korun nebo záporný; výjimkou byl měsíc červen 2022, kdy počáteční zůstatek činil částka, konečný zůstatek byl v červnu 2022 pak jen částka, a to i přesto, že žalovanému byl dne datum vyplacen na účet úvěr částka, dále pak v březnu 2022 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného částka, konečný zůstatek pak částka. Žalovaný čerpal od žalobkyně dne datum úvěr částka, který následně splácel splátkami částka měsíčně (takto zaplatil splátku v červenci a srpnu 2022), úvěr byl následně splacen z úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému dne datum ve výši částka, splátky ve výši částka žalovaný uhradil v měsících říjen, listopad a prosinec 2022 a v lednu 2023 (tento úvěr byl následně splacen předmětným úvěrem ve výši částka dne datum). Dle výpisů z bankovního účtu byly žalovanému zasílány na bankovní účet peníze od rodinných příslušníků a dalších osob, přičemž bezprostředně po připsání na účet byly v hotovosti peníze z účtu vybrány.
7. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum proběhlo čerpání úvěru ve výši částka na účet č. č. účtu (úvěrový účet dle smlouvy pro úhradu konsolidovaného úvěru; částka takto čerpané částky byla nižší, než bylo ve smlouvě uvedeno), zbývající část úvěru částka byla čerpána také datum na účet žalovaného dle smlouvy o úvěru, č. účtu č. účtu; celkem bylo čerpáno částka. Žalovaný na všech platbách zaplatil částku částka, poslední částečná úhrada ve výši částka proběhla dne datum.
8. Z přehledu k úvěrovému účtu žalovaného č. č. účtu (podklady pro soudní řízení) soud zjistil, že žalovaný na úvěr po datu datum uhradil ještě částka, celkem na úvěr zaplatil částka (poslední úhrada proběhla dne datum).
9. Z výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne datum soud zjistil, že ke dni datum žalovaný dlužil částka, byl vyzván k úhradě do datum s tím, že jinak bude úvěr zesplatněn. Dopisem žalobkyně ze dne datum byl úvěr zesplatněn z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek, a to ke dni datum, dlužná částka činila částka.
10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum (dlužná částka činila částka, žalovaný byl vyzván k zaplacení do 7 dnů od doručení výzvy); podle poštovního podacího lístku byl dopis odeslán žalovanému na adresu dle smlouvy o úvěru, tj. adresa, a to dne datum.
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla dne datum žalovanému úvěr ve výši částka (část úvěrové částky ve výši částka byla účelově vázána na splacení předchozího úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. č. účtu; zbývající část úvěru ve výši částka čerpal žalovaný bezhotovostně na svůj bankovní účet). Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr 96 měsíčními splátkami po částka, první splátka byla splatná datum. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit smluvní úrok ve výši 15,99 % ročně. Průměrná mzda vyplacená na účet žalovaného v období od září 2022 do února 2023 (včetně náhrady v době nemoci) činila částka čistého měsíčně. V rámci posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně stanovila jeho životní výdaje na částku částka měsíčně (žalovaný uvedl výdaje částka), žalovaný dále splácel úvěr poskytnutý mu žalobkyní, a to částkou částka měsíčně (úvěr byl následně předmětným úvěrem splacen). Žalovanému byly zasílány na jeho bankovní účet peníze od rodinných příslušníků a dalších osob, přičemž bezprostředně po připsání na účet byly v hotovosti peníze z účtu vybrány. Žalovaný neměl v měsících předcházejících poskytnutí úvěru na svém účtu dostatek finančních prostředků k úhradě splátky úvěru ve výši částka měsíčně. Žalovaný čerpal dne datum úvěr částka poskytnutý mu žalobkyní, který následně splácel splátkami částka měsíčně (takto zaplatil splátku v červenci a srpnu 2022), úvěr byl poté doplacen z dalšího úvěru poskytnutého mu žalobkyní dne datum ve výši částka – tento druhý úvěr splácel žalovaný částkou částka měsíčně, splátky uhradil v měsících říjen, listopad a prosinec 2022 a v lednu 2023 (tento úvěr byl následně splacen předmětným úvěrem ve výši částka dne datum). Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr ze dne datum zaplatil částku částka, poslední úhrada proběhla datum. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou mu téhož dne. Žalovaný na žalovanou částku ničeho nezaplatil.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2991 odst. o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který byl dne datum schválen k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, přičemž upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. proto poskytovateli úvěru vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
20. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že úvěr částka nelze žalovanému bez dalšího šetření jeho úvěruschopnosti poskytnout. Žalobkyně nijak nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného, přičemž sám žalovaný uvedl výdaje částka, a žalobkyně proto stanovila měsíční výdaje žalovaného na částku částka. Žalobkyně neměla k dispozici podklady vztahující se k osobě žalovaného a jeho výdajům, vycházela pouze z určitých ekonomických modelů a statistických údajů, přičemž se ani v rovině tvrzení nezajímala o to, jaké měsíční pravidelné výdaje žalovaný hradí, žalobkyně neměla informace o tom, jakým způsobem má žalovaný zajištěno bydlení (zda např. platí nájemné a v jaké výši, jakou částku vynakládá na energie), kdo tvoří domácnost žalovaného a zda tyto případné další osoby mají svůj vlastní příjem a případně v jaké výši, zda má žalovaný vyživovací povinnost. Žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nepřihlédla ani k tomu, že žalovaný nemá dlouhodobě na svém účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu sjednaných splátek, a že jsou na jeho účet zasílány i platby od rodinných příslušníků a dalších osob, které jsou následně vybírány v hotovosti. Ani tato zjištění však nevedla žalobkyni k dalšímu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, ani na základě těchto skutečností žalobkyně nepožadovala od žalovaného žádné další informace, nic nechtěla doložit, naopak žalovanému v krátkém časovém úseku poskytla tři úvěry, resp. postupně navyšovala výši poskytnutého úvěru za současného doplacení úvěru předchozího. Žalobkyně tak v daném případě i přes soudem poskytnuté poučení dle § 118b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že náležitě odborně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného.
21. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neměla žalovanému na základě nedostatečně provedeného posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši částka s měsíční splátkou částka poskytnout, neboť zde byly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen takový úvěr splácet. Žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr neposoudila náležitě odborně a řádně, naopak úvěruschopnost žalovaného posuzovala pouze formalisticky, ve snaze úvěr poskytnout. Je totiž nepochybné, že i učiněná nedostatečná zjištění by musela při náležitém posouzení vést k závěru, že bez dalšího posuzování nelze úvěr žalovanému poskytnout, a to pro důvodné pochybnosti o tom, že bude schopen jej splácet. Pokud žalobkyně i přes učiněná zjištěná žalovanému úvěr poskytla, je třeba uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinu úvěru (žalovaný celkem vyčerpal částka, splatil částku částka – veškeré platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuta, tj. na vyčerpanou „jistinu úvěru“). S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu, kdy úprava počátku prodlení spotřebitele dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má být lhůta k vydání bezdůvodného obohacení žalovaným stanovena jako doba přiměřená jeho možnostem. Žalovaný se však ve věci nijak nevyjádřil, k jednání soudu se opakovaně nedostavil, soud tak nezná jeho poměry rozhodné pro stanovení přiměřené lhůty k plnění, a proto stanovil lhůtu pro vydání bezdůvodného obohacení žalovanému v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jakožto obecnou lhůtu k plnění dle § 160 o. s. ř.
22. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, smluvního úroku ve výši částka, smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nelze žalobkyni přiznat právo na zaplacení smluvních úroků a dalších poplatků sjednaných v neplatné smlouvě o úvěru).
23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 56 % - žalobkyně byla úspěšná ohledně částky částka a neúspěšná ohledně jistiny v částce částka, tedy ve vztahu k celkové žalované částce částka byla žalobkyně úspěšná v 78 %, neúspěšná ve 22 % (žalobkyni proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu úspěchu sníženému o její neúspěch, tedy uvedených 56 %). Celkové náklady řízení vynaložené žalobkyní činily částka a tvořila je odměna advokáta za šest úkonů právní služby ve výši částka dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, doplnění žaloby k výzvě soudu, účast u jednání dne datum a dne datum; tarifní hodnota částka, odměna advokáta za jeden úkon částka), šest režijních paušálů ve výši částka podle § 13 a. t. (dva úkony učiněné do datum po částka – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění; čtyři úkony učiněné po datum po částka), náhrada cestovních výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 4 a. t., ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 475/2024 Sb. (jedna cesta z adresa a zpět v délce 120 km dne datum, žalobkyni vzniknul nárok na náhradu poloviny nákladů, neboť zástupce žalobkyně se u Okresního soudu v adresa účastnil ještě jednoho dalšího jednání, a to ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka; vozidlo značky Anonymizováno, průměrná spotřeba benzinu automobilového 95 oktanů 3,7 l/100 km při ceně částka, opotřebení vozidla částka/km), náhrada za promeškaný čas v délce dvou půlhodin ve výši částka (s ohledem na dvě jednání téhož dne) podle § 14 a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky částka ve výši částka a soudní poplatek částka. Žalobkyni tak byla vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši částka, tedy 56 % z celkových nákladů řízení ve výši částka. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
24. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.