Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 C 286/2025-25

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení 12 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 023,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 023,04 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 776,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 776,96 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 576 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 023,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 023,04 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudkuII. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 776,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 776,96 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 576 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 800 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou uzavřeli dne 16. 4. 2025. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, kterou měl vrátit žalobkyni do 29. 4. 2025 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč. Žalovaný do dnešního dne úvěr neuhradil. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč.

2. Soud podle , v platném znění (dále jen „“), ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, popř. soud jejich souhlas ve smyslu předpokládá. Soud vyšel přitom z listinných důkazů založených ve spise.

3. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 4. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru (dále též „smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 14 dnů ode dne čerpání úvěru a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru (ode dne čerpání úvěru do jeho úplného splacení), tedy poplatek ve výši 2 800 Kč. Celou částku v úhrnné výši 12 800 Kč byl žalovaný povinen splatit nejpozději v den konečné splatnosti úvěru, tj. 29. 4. 2025 (viz smlouva o podnikatelském úvěru č. hodnota ze dne 16. 4. 2025).

4. Dne 16. 4. 2025 zaslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného číslo č. účtu částku 10 000 Kč (viz právnická osoba - Potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 4. 2025). Předžalobní výzvou k úhradě ze dne 24. 9. 2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 37 012 Kč, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů, přičemž tato výzva byla odeslána žalovanému dne 26. 9. 2025 (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 9. 2025, Potvrdenie o podaji doporučenej zásielky). Žalovaný neuhradil ničeho (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně).

5. Žalobkyně popsala, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem, kdy se žalovaný zaregistroval na webové stránce webové stránky žalobkyně zadáním svých osobních údajů. Následně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného na základě žalovaným předložené kopie svého občanského průkazu. Bankovní účet žalovaného ověřila formou notifikační platby. Poté byl žalovanému doručen návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. K podpisu smlouvy ze strany žalovaného došlo dne zadáním unikátního SMS kódu, který byl žalovanému zaslán na jeho telefonní číslo.

6. Prověření identity žalovaného a jeho bankovního účtu bylo prokázáno listinami označenými BankID a Payments info. Připojení unikátního kódu namísto podpisu je prokázáno samotnou smlouvou, ve které je uveden kód SMS verifikace hodnota s datem 16. 4. 2025. Tyto popsané skutečnosti a také skutečnost, že téhož dne, kdy byla smlouva opatřena unikátním kódem, byla žalovanému zaslána platba ve výši 10 000 Kč (která odpovídá částce ve smlouvě), vede soud k závěru, že smlouva mezi účastníky byla popsaným distančním způsobem uzavřena (viz Payments info, BankID, smlouva).

7. Dle přehledu úrokových sazeb České národní banky činila v okamžiku uzavření smlouvy, tj. v dubnu 2025, úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami na krátkodobé podnikatelské úvěry se splatností do 1 roku 6,47 % ročně (viz přehled úrokových ARAD - Statistika úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti - živnosti, CZK, Floating a do 1 roku včetně, Banky včetně stavebních spořitelen, dostupný na www.cnb.cz).

8. Podle , , v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

13. Podle § 1806 o. z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 16. 4. 2025 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 2 % denně z poskytnuté částky za každý den čerpání úvěru, tedy úrok ve výši 2 800 Kč (žalobkyně sice označila tuto částku jako poplatek za poskytnutí úvěru, nicméně vzhledem k tomu, že tato částka představuje jedinou odměnu žalobkyně za poskytnutí úvěru žalovanému, posoudil soud tento nárok dle jeho skutečného významu a účelu jako smluvní obchodní úrok za půjčení peněz). Částku v celkové výši 12 800 Kč se žalovaný zavázal uhradit k datu 29. 4. 2025. Žalobkyně své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy splnila, když částku úvěru žalovanému poskytla na účet uvedený ve smlouvě dne 16. 4. 2025. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně nesplnil, kdy ke dni 29. 4. 2025 žalobkyni dlužnou částku 12 800 Kč neuhradil.

19. Sjednaný smluvní úrok ve výši 2 % denně z poskytnuté jistiny úvěru představuje úrok ve výši 730 % ročně. Takto sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. ) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u podnikatelských bankovních úvěrů, která v době uzavření smlouvy (duben 2025) činila podle statistiky České národní banky u podnikatelských úvěrů na dobu 1 roku 6,47 % ročně. Nejedná se o převýšení v řádu dvojnásobku či trojnásobku, které by bylo ještě akceptovatelné. Jedná se o převýšení o více jak stonásobek obvyklých úroků poskytovaných v rozhodné době bankami, což je výše velmi vysoká a zcela mimo rámec toho, co by mohlo být ještě shledáno akceptovatelným. Ujednání o výši úroku (byť označeného jako poplatek) soud shledal zjevně v rozporu s dobrými mravy a posoudil jako absolutně neplatné podle § 588 o. z., přestože žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel - živnostník. Protože bylo sjednáno, že jistina má být úročena, avšak výše úroku nebyla platně ujednána, je žalovaný v souladu s § 1802 o. z. povinen hradit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. jak bylo zjištěno ze statistiky České národní banky, v daném případě roční úrok ve výši 6,47 % ročně.

20. Jelikož žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla dne 16. 4. 2025 úvěr ve výši 10 000 Kč, vzniklo žalobkyni právo na obvyklý úrok ve výši 6,47 % ročně, což v kapitalizované výši za žalobkyní požadované období představuje částku 23,04 Kč. Dohromady činí jistina a úrok 10 023,04 Kč. Tuto částku žalovaný doposud dobrovolně neuhradil a je tak povinen ji žalobkyni zaplatit.

21. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, dostal se dnem následujícím po splatnosti (30. 4. 2025) s úhradou dlužné částky do prodlení, čímž žalobkyni podle o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené , ve znění pozdějších předpisů, tedy v roční výši, která odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 12 % ročně. Žalobkyně v řízení požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 800 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení. Soud jí s ohledem na výše uvedené přiznal úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 023,04 Kč za období od 30. 4. 2025 do zaplacení.

22. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 10 023,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 023,04 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení. Soud k tomu žalovaného zavázal svým rozhodnutím (výrok I.). Žalobu naopak v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 776,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 776,96 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

23. Soud o nákladech řízení rozhodl podle , tj. podle poměru úspěchu účastníků. Žalobkyně byla úspěšná v částce 10 883,09 Kč (10 023,04 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 860,05 Kč), přičemž předmětem řízení byla částka 13 898,34 Kč (12 800 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 098,34 Kč). Žalobkyně tak má úspěch ve výši 78 % a žalovaný má úspěch ve výši 22 %. Žalobkyně má tudíž právo na náhradu 56 % nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně ve výši 2 815 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta za právní zastoupení dle bodu 2. , v platném znění (dále jen „“), z tarifní hodnoty 12 800 Kč ve výši 1 200 Kč za tři právní úkony po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), z paušální náhrady výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč za tři právní úkony po 100 Kč a z daně z přidané hodnoty dle ve výši 315 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 576 Kč jakožto 56 % z částky 2 815 Kč. V souladu s je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (výrok III.).

24. Použití snížené sazby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odůvodňuje soud tím, že bylo předmětem řízení peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyně v dané věci podala žalobu na ustáleném vzoru, který žalobkyně uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.

25. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.