Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 337/2025-49

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 30 275,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 30 275,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 267,17 Kč od 17. 11. 2023 do 31. 7. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 1 498,60 Kč od 17. 11. 2023 do 31. 7. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 30 275,51 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 6,99 % ročně z částky 30 275,51 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 30 275,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 267,17 Kč od 17. 11. 2023 do 31. 7. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 1 498,60 Kč od 17. 11. 2023 do 31. 7. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 30 275,51 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 6,99 % ročně z částky 30 275,51 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení peněžitého plnění ve výši částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o úvěru ze dne datum poskytl její právní předchůdce právnická osoba. (dále jen „původní věřitel“) žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal, že vrátí původnímu věřiteli částku částka i s úroky ve výši 6,99 % ročně v 96 měsíčních splátkách po částka počínaje datum, tedy celkem částku částka. Žalovaný tyto splátky řádně a však nehradil. Úvěr byl proto původním věřitelem zesplatněn ke dni datum. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru částka a ke dni podání žaloby dlužil žalovaný částku částka, kterou neuhradil ani po předžalobní výzvě. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na úvěr pouze částku částka

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu obchodního rejstříku právnická osoba. v likvidaci soud zjistil, že původní věřitel a žalobkyně se dohodli o prodeji obchodního závodu společnosti právnická osoba. v likvidaci, smlouvou uzavřenou dne datum žalobkyni, kterou došlo dne datum k převodu vlastnického práva k obchodnímu závodu s výjimkou jednotlivých položek, které byly předmětu koupě a prodeje vyloučeny a vyplývají z Doklad o koupi obchodního závodu dlužníka uloženého ve sbírce listin vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. Anonymizováno

4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. IBAN ze dne datum a akceptačního dopisu ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaný a původní věřitel se o dohodli poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka žalovanému s tím, že žalovaný tyto vrátí i s úroky ve výši 6,99 % ročně v 96 měsíčních splátkách po částka počínaje datum. Žalovaný v žádosti o úvěru uvedl, že je podnikatel a jeho příjem částka čistého měsíčně a dále uvedl, že jeho výdaje činí částka.

5. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti soud zjistil, že původní věřitel vzal v úvahu výdaje žalovaného v částce částka, aniž by bylo zřejmé, zda a jakým způsobem byl ověřen příjem žalovaného a jeho výdaje.

6. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dne datum, že původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce částka dne datum.

7. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. IBAN ve výši částka a odeslala tuto výzvu dne datum.

8. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností právnická osoba., byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu a následující o.z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá . Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.

16. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr částka zaplatit celkem částka v 96 měsíčních splátkách po částka. Z předložené žádosti o úvěr je zřejmé, že společnost právnická osoba., při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, co žalovaný uvedl o svém příjmu v žádosti o úvěr, aniž byl jakkoliv poměry žalovaného dále zkoumala a ověřovala. Postup věřitele v tomto případě tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Výdaje i příjmy žalovaného tak byly zjišťovány zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

17. Soud se proto v souladu s ust. § 2993 o. z. zabýval tím, zda a případně v jaké výši má žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele má právo vrácení poskytnutého plnění. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalovanému částku částka a žalovaný již uradil částku částka, nezůstal žalovaný žalobkyni již ničeho dlužen. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud s odkazem na když žalobkyně s uplatněným nárokem v řízení neuspěla, avšak žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, neboť zůstal v řízení naprosto pasivní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.