Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 41/2026-26

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

o 15 601,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 15 601,99 Kč,

s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 021,78 Kč,

s kapitalizovaným úrokem ve výši 529,03 Kč,

s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 447,70 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení

a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 282,89 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 15 601,99 Kč,s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 021,78 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 529,03 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 447,70 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacenía s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 282,89 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 15 601,99 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 7. 12. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 609 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 160 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, pročež právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou zesplatnila v celém rozsahu a následně ji postoupila s účinností ke dni 25. 3. 2025 na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, přičemž vycházela z prohlášení žalované, z úvěrových registrů a veřejných rejstříků, a zjistila, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy vdaná, bydlela u rodičů a měla vyživovací povinnost ke 3 osobám. Žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené, pobírá příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a rodičovský příspěvek, to vše v celkové výši 20 868 Kč měsíčně a její měsíční výdaje činí 17 610 Kč. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 5 282,89 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 164,81 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 520 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 708,58 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 925,71 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení úroku kapitalizovaného za období od 8. 2. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 529,03 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od vzniku prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 1 021,78 Kč, úroku ve výši 8,00 % p. a. z částky 5 282,89 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 5 447,70 od 21. 2. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Ze smlouvy o úvěru vyplynulo, že dne 7. 12. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 609 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 1 653 Kč a poplatkem za platbu v hotovosti ve výši 2 160 Kč prostřednictvím 14 splátek ve výši 1 597 Kč.

5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí u rodičů, má vyživovací povinnost ke třem či více dětem a toho času je na rodičovské dovolené. Dále uvedla, že její čisté měsíční příjmy tvoří rodičovský příspěvek a výživné v celkové výši 20 868 Kč a její měsíční výdaje činí 17 610 Kč, přičemž výdaje na bydlení a energie činí 1 000 Kč, osobní náklady včetně dopravy, jídla a osobní hygieny 16 110 Kč, srážky ze mzdy či výživné 200 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 400 Kč.

6. Z platebního rozpisu poskytnutého Úřadem práce ČR dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla v období od 1. 10. 2022 do 7. 12. 2022 příjemkyní rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení a přídavků na čtyři nezaopatřené děti. V říjnu i v listopadu 2022 byl žalované vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a přídavky na děti ve výši 2 940 Kč. Dále byl žalované vyplacen příspěvek na bydlení, který činil v říjnu 2022 50 Kč a v listopadu 2022 4 362 Kč. Za říjen a listopad 2022 bylo žalované na dávkách státní sociální podpory vyplaceno celkem 30 292 Kč.

7. Z přehledu uhrazených splátek soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh uhradila prostřednictvím sedmi splátek celkem 12 700 Kč

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 12. 3. 2025 uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, kterou se právní předchůdkyně zavázala postoupit své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru specifikované v Příloze č. hodnota na žalobkyni. Z přílohy ke smlouvě soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla mezi postupovanými pohledávkami.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 609 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 160 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas neplatila, na svůj dluh ze smlouvy uhradila celkem pouze 12 700 Kč, pročež právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku za žalovanou v plném rozsahu a následně ji postoupila na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z prohlášení žalované, z úvěrových registrů a veřejných rejstříků, a zjistila, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy vdaná, bydlela u rodičů a měla vyživovací povinnost ke 3 či více osobám. Žalovaná uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek či výživné ve výši 20 868 Kč měsíčně a její měsíční výdaje činí 17 610 Kč, z čehož 1 000 Kč činí výdaje na bydlení a energie, 16 110 Kč osobní náklady včetně dopravy, jídla a osobní hygieny, 200 Kč srážky ze mzdy či výživné a 400 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Z platebního rozpisu poskytnutého Úřadem práce ČR vyplynulo, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a přídavky na čtyři děti v celkové výši 2 940 Kč měsíčně. Dále jí byl vyplácen příspěvek na bydlení, který činil za říjen 2022 50 Kč a za listopad 2022 4 362 Kč.

10. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

11. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalované, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování skutečných výdajů žalované a spolehla se na prohlášení žalované, že její výdaje činí 17 610 Kč, z čehož 1 000 Kč činí výdaje na bydlení a energie a 16 110 Kč osobní náklady včetně dopravy, jídla a osobní hygieny. Takto tvrzená výše výdajů se jeví jako podhodnocená, neboť z této částky lze jen obtížně uspokojit potřeby jedné dospělé osoby a čtyř nezletilých dětí. Rovněž výdaje na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč měsíčně se s ohledem na cenu elektřiny, plynu či vody jeví jako nedostatečné. Právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala i příjmy žalované. Z platebního rozpisu poskytnutého Úřadem práce ČR vyplynulo, že žalovaná pobírala dávky státní sociální podpory v průměrné výši 15 146 Kč měsíčně, přičemž tato částka je nižší než měsíční výdaje, které žalovaná uvedla v žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom při posuzování úvěruschopnosti vycházela z tvrzení žalované, že její příjmy činí 20 868 Kč měsíčně. Toto tvrzení však neověřila relevantními podklady. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost a neposoudila důkladně úvěruschopnost žalované. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.

12. Jelikož žalovaná na základě této smlouvy čerpala finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a na úhradu dluhu ze smlouvy zaplatila celkem 12 700 Kč, není povinna žalobkyni čehokoliv hradit, a to ani z titulu smluvní povinnosti, ani z titulu bezdůvodného obohacení. Z toho důvodu soud žalobu zamítl v celém rozsahu (výrok I.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.