Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 181/2024-209
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka
o zaplacení 236 712,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 236 712,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 6,39 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 72 000,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 236 712,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 6,39 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 72 000,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 236 712,71 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně Anonymizováno (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 11. 3. 2022 smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 243 900 Kč, a to na úhradu stávajících úvěrů žalovaného, respektive bez prokazování účelu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit částka. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 5. 4. 2023. Předmětná pohledávka byla následně postoupena nejprve na společnost právnická osoba a. s., poté na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje kromě zažalované částky také úrok ve výši 6,39 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení.
2. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela na prvním místě z informací, které jí poskytl sám žalovaný, tedy že je zaměstnán na dobu neurčitou a jeho průměrný měsíční příjem činí 49 500 Kč. Naopak životní výdaje stanovila právní předchůdkyně žalobkyně pomocí statistické metody na 15 000 Kč. K dispozici měla výpisy z účtu žalovaného (vedeného taktéž u právní předchůdkyně žalobkyně) a z bankovního registru klientských informací. Z nich zjistila, že žalovaný má závazek s výší měsíční splátky 5 800 Kč, nesplátkový závazek s rámcem 5 000 Kč a kartu s rámcem 410 000 Kč. Celkové jisté měsíční výdaje žalovaného stanovila právní předchůdkyně žalobkyně z opatrnosti na 30 000 Kč, respektive max. na 47 400 Kč (aniž by mezi ně zahrnovala opakující se platbu ve výši 6 300 Kč označenou jako „Já scp“ nebo ve výši 7 100 Kč označenou jako „Muffinek“) a průměrný měsíční příjem 49 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný vykazoval na běžném účtu vždy kladný zůstatek v rozmezí od 16 000 Kč do 26 000 Kč a že rovněž investoval finanční prostředky (tím je myšlena právě ona opakující se platba ve výši 6 300 Kč označená jako „Já scp“), dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že díky relativně nízkým závazkům, volnému cash flow, kladnému a přijatelnému konečnému zůstatku na účtu a relativně vysokým investicím je schopen splácet měsíčně (dalších) 2 756 Kč, nota bene, má-li tento úvěr sloužit ke konsolidaci stávajících úvěrových závazků. Právní předchůdkyni bylo také z údajů v katastru nemovitostí známo, že žalovaný vlastní nemovitost.
3. Opatrovník za žalovaného nárok uplatněný v žalobě zcela neuznal a v prvé řadě namítal nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť neprokázala (v pořadí první) postoupení pohledávky z původní věřitelky Anonymizováno. na společnost právnická osoba, a. s.; v této souvislosti poukazuje též na to, že v přílohách (seznamech postupovaných pohledávek) se objevuje pohledávka za žalovaným označená č. hodnota a vyslovuje pochybnost, zda se jedná o pohledávku ze smlouvy o úvěru, která je předmětem tohoto řízení. Dále (v případě platného postoupení pohledávky) namítá žalovaný, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala jeho úvěruschopnost, protože co do příjmů rezignovala na vyžádání si potvrzení o příjmech žalovaného od jeho zaměstnavatele za delší časový úsek. Obdobně stran výdajů nesprávně aplikovala statistickou metodu, nevyžádala si žádné údaje a podklady o jeho výdajích či informace o počtu vyživovacích povinností a členů domácnosti žalovaného. Polemika žalobkyně nad charakterem plateb označených jako „Muffinek“ nebo „Já scp“ nemá žádný racionální podklad a je založena pouze na domněnkách. Výpis z registru SOLUS je z roku 2024, nikoli z doby před uzavřením smlouvy o úvěru; obdobnou pochybnost vyslovil opatrovník žalovaného i vůči dokumentu s názvem „Přidělené kontrakty“, v jehož horním řádku se objevuje rok 2024. Z těchto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
5. Dne 11. 3. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (dále též jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 243 900 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 6,39 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 2 756 Kč, splatných ke každému 19. dni v měsíci, počínaje datem 19. 4. 2022. Celkem měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně splatit 331 094,12 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Částka 242 400 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet č. č. účtu dne 11. 3. 2022, přitom byla určena na úhradu stávajících dluhů žalovaného (ačkoli úvěr nebyl pojímán jako účelový) a částka 1 500 Kč směřovala na úhradu poplatků za poskytnutí úvěru. Pro případ, že by žalovaný v termínu splatnosti nezaplatil jakýkoli dluh vyplývající z této smlouvy, si právní předchůdkyně žalobkyně vyhradila právo od smlouvy odstoupit s účinky odstoupení do budoucna a stanovit okamžitou splatnost celého úvěru, případně, aniž by odstoupila od smlouvy o úvěru, prohlásit veškeré nebo některé dlužné částky za okamžitě splatné. Tato zjištění vyplývají z „Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „Anonymizováno“ Číslo Žádosti Anonymizováno“, z čl. II. odst. 1. a čl. VII. odst. 1 „Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „Anonymizováno“, ze „Záznamu o digitální aktivitě“ a z „Informací o spotřebitelském úvěru“.
6. K tomu, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost klienta, soud provedl k důkazu jí předložený výpis z databáze SOLUS a dokument s názvem „Odeslané údaje“, který byl zpracován v návaznosti na žádost o uzavření úvěrové smlouvy. Z části „Přidělené kontrakty“ vyplývá, že žalovaný měl v době sjednávání úvěru jeden existující spotřebitelský úvěr s měsíční splátkou ve výši 5 809 Kč, na který v únoru 2022 zbývalo uhradit 407 829 Kč, jeden kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a jeden úvěr ze stavebního spoření, na který zbývalo v únoru 2022 uhradit 410 000 Kč; kromě toho jsou z dokumentu patrny tři předčasně ukončené osobní či spotřebitelské úvěry a dva odvolané úvěry. K dispozici měl soud též výpisy z účtu žalovaného č. č. účtu u UniCredit Bank, a. s. za měsíce prosinec 2021 až březen 2022 včetně. V tomto období byla účet připsána mzda od společnosti právnická osoba, a to 54 585 Kč, 51 234 Kč, 42 276 Kč a 37 554 Kč. Účet vykazoval počáteční kladný zůstatek ve výši 9 541,68 Kč v prosinci 2021, ve výši 16 818,66 Kč v měsíci lednu 2022, ve výši 21 615,37 Kč v měsíci únoru 2022 a ve výši 26 806,01 Kč v měsíci březnu 2022 (pozn: před výplatou částky 242 400 Kč ze smlouvy o úvěru dne 11. 3. 2022).
7. Z výpisů z úvěrového účtu č. č. účtu za období od března 2022 do března 2023 je patrné, jakým způsobem žalovaný úvěr splácel, tedy že poslední splátku ve výši 2 756 Kč uhradil v srpnu roku 2022.
8. K úhradě dlužných splátek vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 29. 9. 2022 a dále dopisem ze dne 13. 2. 2023 (podaným k poštovní přepravě dne 17. 2. 2023), v němž ho mj. upozornila, že pokud dlužné splátky a náklady spojené s jejich vymáháním neuhradí do 30. 3. 2023, může být úvěr prohlášen za okamžitě splatný. Jelikož ani po této výzvě žalovaný dlužné částky neuhradil, dopisem ze dne 5. 4. 2023 oznámila žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, že úvěr prohlašuje za okamžitě splatný k datu 5. 4. 2023 a k úhradě mu stanovila dodatečnou lhůtu do 19. 4. 2023.
9. Smlouvou o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ze smlouvy o úvěru na společnost právnická osoba a. s.; součástí smlouvy je též seznam postoupených pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným je identifikována jako „Anonymizováno. hodnota“. Postoupení pohledávky na společnost právnická osoba a. s. oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 3. 7. 2023, podaným k poštovní přepravě dne 20. 7. 2023.
10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba, a. s. pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni; součástí smlouvy je anonymizovaný seznam postoupených pohledávek (tj. z postupovaného souboru je viditelná pouze pohledávka postupitele za žalovaným). Postoupení pohledávky na žalobkyni oznámila společnost právnická osoba a. s. žalovanému dopisem ze dne 27. 9. 2023.
11. Konečně k úhradě dluhu vyzvala žalovaného i sama žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2023 odeslanou dne 10. 10. 2023, která se jí však vrátila jako nedoručitelná, neboť žalovaný se z adresy „adresa, adresa“ odstěhoval.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z. platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
16. Soud má na základě předložených listinných důkazů a po jejich hodnocení za prokázané, že mezi účastníky byla dne 11. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 243 900 Kč, jehož součástí byl též poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit stanovenými splátkami spolu s úrokem ve výši 6,39 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni 5. 4. 2023 zesplatnila v souladu s § 1931 o. z. a s čl. VII. odst. 1 smlouvy o úvěru.
17. Nejprve se soud musel zabývat námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby. Soud nejprve v obecné rovině souhlasí s žalovaným v tom, že postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena. Z provedeného dokazování však soud takové pochybnosti nenabyl. Ačkoli byla pohledávka za žalovaným označena v seznamu postupovaných pohledávek jiným identifikátorem než v samotné smlouvě a v této žalobě (tj. číslem hodnota, které odpovídá číslu úvěrového účtu přiřazenému ke smlouvě o úvěru, nikoli číslem Anonymizováno, jak se uvádí přímo ve smlouvě o úvěru), z výpisů z úvěrového účtu č. č. účtu je zřejmé, že se jedná o tentýž úvěrový produkt, tedy shodnou pohledávku za žalovaným. Skutečnost, že žalobkyně spolu s žalobou předložila toliko anonymizovaný seznam postupovaných pohledávek, je standardním postupem v obdobných případech, a to s cílem chránit osobní údaje klientů, jichž se žaloba netýká; k námitkám žalovaného nicméně doložila dodatečně i plné znění přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, aby mohlo být postaveno na jisto, z čeho byl pořízen k žalobě připojený anonymizovaný seznam. Dále žalobkyně prokázala nejen uzavření obou smluv o postoupení pohledávky, ale i to, že v případě obou z nich vyrozuměl postupitel (tj. poprvé právní předchůdkyně žalobkyně, která s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřela, a podruhé společnost právnická osoba, a. s.) žalovaného jakožto povinného o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. Všechny relevantní listin y byly již součástí podané žaloby, a proto soud nepřisvědčil ani námitce žalovaného, že k procesní obraně žalobkyně, v níž výhrady žalovaného vůči výše uvedeným listinám objasňovala, nelze přihlédnout, neboť byla uplatněna po lhůtě uvedené v § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád .
18. Soud se k námitkám žalovaného zabýval též tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála před poskytnutím úvěru své povinnosti posoudit schopnost žalovaného úvěr splatit s odbornou péčí v souladu s § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Podle na § 3 odst. 1 písm. c) citovaného zákona se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle důvodové zprávy k citovaným ustanovením je poskytovatel úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí; posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Z ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jasně vyplývá, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. A contrario k takto formulované dikci § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru však poskytovatel úvěru nemusí nutně dospět k absolutní jistotě o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, aby mu mohl úvěr poskytnout.
20. Soud v daném konkrétním případě vycházel zejména ze zjištění, že žalovaný byl klientem právní předchůdkyně žalobkyně (tedy Anonymizováno.) a měl u ní zřízený běžný účet č. č. účtu, na který mu přinejmenším v měsících prosinec 2021 a leden, únor a březen 2022 byla připisována mzda, jejíž průměrná čistá výše činila 46 412 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla naprosto jasno o tom, kolik je žalovanému ze závislé činnosti skutečně vypláceno, a tudíž se soudu nejeví jako nutné dokládat příjmy dalším potvrzením od zaměstnavatele. Stran příjmů žalovaného tedy byla úvěruschopnost posouzena řádně.
21. Co se týče výdajů žalovaného, z dokumentu z názvem „Záznam o digitální aktivitě“ ze dne 10. 3. 2022 (pozn.: jedná se o datum přihlášení smluvních stran do internetového bankovnictví) je zřejmé, že před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně pracovala se vstupními informacemi, že žalovaný je rozvedený, bydlí ve vlastním či družstevním bydlení, jeho pravidelné měsíční výdaje vyplývající z úvěrových závazků činí 8 580 Kč a minimální měsíční výdaje 14 503 Kč. Takto tvrzené výdaje se soudu na první pohled nejeví jako poddimenzované, nadto nelze přehlédnout, že právní předchůdkyně z opatrnosti pracovala ještě s vyššími výdaji. Za podstatné přitom právní předchůdkyně žalobkyně považovala zjištění, že ačkoli z účtu pravidelně odchází řada plateb, účet stále vykazuje (a to dokonce v čase vzestupný) konečný zůstatek a že „účelem“ úvěru je konsolidace jiných dluhů žalovaného. Z výpisů z účtu vyplývá, že přinejmenším odchozí platby v souhrnné výši 4 250 Kč souvisí s bydlením, neboť jsou určeny dodavatelům elektřiny (Anonymizováno.), Internetu (právnická osoba.) a vodného a stočného (právnická osoba.) a že pravidelná platba ve výši 2 835 Kč je určena na splátku úvěru ze stavebního spoření nazvanou žalovaným jako „Anonymizováno“ (č. účtu č. účtu). Přestože z účtu odcházely i další platby (žalovaným nazvané jako „Já scp“ ve výši 6 300 Kč nebo „Muffinek“ ve výši 7 100 Kč), o jejichž skutečném účelu a určení skutečně lze pouze spekulovat, podstatné je, že i po jejich odepsání účet vykazoval kladný (konečný) zůstatek. Z bankovních registrů disponovala právní předchůdkyně žalobkyně rovněž informacemi o stavu závazků žalovaného, kdy nic nenasvědčovalo tomu, že by je nehradil. Ostatně, jak plyne z výpisu z účtu za měsíc březen 2022, žalovaný skutečně zaslal ve dnech 14. 3. 2022 až 16. 3. 2022 na účet stavebního spoření č. č. účtu nazvaný jako „Anonymizováno“ v souhrnu 166 146 Kč a rovněž dne 18. 3. 2022 pravidelnou splátku ve výši 2 835 Kč), tedy peníze použil na konsolidaci jiných závazků, jak deklaroval.
22. Soud tedy shrnuje, že přístup a úvahy právní předchůdkyně žalobkyně se v kontextu informací a podkladů, které měla k dispozici, jeví jako logické a dostatečně obezřetné. Ačkoli právní předchůdkyně žalobkyně pracovala i tzv. statistickým modelem, jehož izolované použití je v očích rozhodovací praxe problematické a zpravidla nedostatečné, v daném konkrétním případě vůči jeho použití soud nemá námitek. Ze stejných důvodů lze v tomto konkrétním případě odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně v tomto řízení přesvědčivě neprokázala, že si její právní předchůdkyně skutečně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila tvrzení o tom, že žalovaný bydlí ve vlastní nemovitosti (jakkoli podle údajů dostupných z katastru nemovitostí byl žalovaný v dané době skutečně vlastníkem nemovitosti, jejíž adresu uváděl jako kontaktní), neboť výpis z katastru nemovitostí ke dni 9. 3. 2022, který předložila jako přílohu podání ze dne 15. 10. 2025, je vyhotoven k datu 22. 9. 2025. Je-li konečně žalobkyni vytýkáno, že se právní předchůdkyně žalovaného nezajímala o bližší poměry žalovaného typu počet spolužijících osob nebo počet vyživovacích povinností, případně zda žalovaný posledně uvedenou povinnost řádné plní, dává soud za pravdu kontrující námitce žalobkyně, že tento typ informace si žádná bankovní informace nemůže relevantně prověřit, a tudíž to po ní nelze spravedlivě požadovat.
23. Konečně, pokud jde o podezření žalovaného, že výpis z databáze SOLUS byl pořízen teprve v roce 2024 či dokonce 2025 (jak indikuje text v jeho záhlaví „PDF kopie přílohy č. hodnota z podání č. účtu“ nebo „PDF kopie přílohy č. hodnota z podání č. účtu“) a nikoli před uzavřením smlouvy, tato námitka byla podle všeho důsledkem nepochopení, že se jedná o automaticky generovaný údaj systémem datových schránek (číslování příloh podání).
24. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že ve smlouvě o úvěru nenalezl žádné nepřiměřené či zakázané smluvní podmínky, poplatky či jiná ujednání. Rovněž smluvní pokuta či obdobná sankce není žalobou nárokována, stejně jako nebyla nárokována ani kdykoli dříve v průběhu trvání smluvního vztahu. Co se týče Všeobecných obchodních podmínek, tyto jsou nedílnou součástí smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem a byl povinen se s nimi seznámit, nadto veškeré žalobou uplatněné nároky byly ujednány přímo ve smlouvě samotné.
25. Protože žalovaný dluh neuhradil ani přes další upomínání ze strany žalobkyně, soud ho zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 236 712,71 Kč a smluvního úroku ve výši 6,39 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z. také nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 236 712,71 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení. Žaloba je tudíž důvodná a soud jí v celém rozsahu vyhověl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, a to z tarifní hodnoty 236 712,71 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil pět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a g) advokátního tarifu, tj. převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, návrh ve věci samé a dvojí účast u soudního jednání dne 9. 10. 2025 a 20. 11. 2025. Za každý z těchto úkonů mu náleží odměna ve výši 9 260 Kč a rovněž paušální náhrada výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to 300 Kč za první tři úkony a 450 Kč za poslední dva úkony. Soud zástupci žalobkyně přiznal rovněž náhradu za promeškaný čas v souvislosti s dvojím jednáním u soudu v souhrnné výši 1 200 Kč (kdy jednosměrná cesta z adresa trvá podle webových stránek http://www.mapy.cz 51 minut), tj. za osm započatých půlhodin po 150 Kč v souvislosti s úkony učiněnými po 1. 1. 2025 v intencích § 14 odst. 3 advokátního tarifu), a náhradu cestovních výloh v souvislosti s jednáními u soudu, a to ve výši 2 379,08 Kč (dvojí cesta z adresa a zpět vozem jméno FO jméno FO, RZ SPZ celkové jednosměrné délce 71,3 km, při ceně benzínu 35,80 Kč/l, průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a základní náhradě na 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč). Celkem náklady žalobkyně (včetně DPH v sazbě 21 % ve výši 10 852,61) činí 72 000,69 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.