Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 84/2025-32
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
pro 10 230,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku www.movinero.cz, na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, požádala o konkrétní úvěr a akceptovala text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalované převodem na účet celkem částku částka. Žalovaná měla poskytnuté prostředky vrátit nejpozději dne datum, avšak žalovaná uhradila celkem jen částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba. (dále jen „mezitímní věřitel“) a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, žalovaná pak byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok žalobkyně neuznává. Uvedla, že na poskytnutý úvěr již původnímu věřiteli uhradila část dlužné částky. Současně namítala, že sjednané úroky z úvěru považuje za nepřiměřeně vysoké a že v době uzavření úvěrové smlouvy dne datum se nacházela v obtížné životní situaci, neboť pečovala o svou babičku, která později zemřela. Poukázala na to, že jednotlivé společnosti, na které měla být pohledávka postupně převedena, po ní vždy požadovaly úhradu celé dlužné částky, a to i přesto, že již část dluhu uhradila.
3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní.
4. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky, datované dne datum, vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na mezitímního věřitele a z mezitímního věřitele na žalobkyni na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřených dne datum a dne datum.
5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka a mezitímní věřitelka se dohodly na převodu souboru pohledávek za podmínek stanovených v této smlouvě. Podle jejího obsahu měly být jednotlivé postupované pohledávky specifikovány v příloze č. hodnota, která měla tvořit nedílnou součást smlouvy. Soud nicméně z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovanou ze smlouvy o úvěru stala skutečně předmětem jakéhokoliv převodu.
6. K prokázání převodu konkrétních pohledávek žalobkyně označila jako důkaz tabulku, která má představovat seznam postoupených pohledávek. Z této listiny však soud zjistil pouze to, že obsahuje text s údaji o jménu a příjmení dlužníků, rodném čísle, čísle smlouvy a částkách. Z této listiny však není zřejmé, ke které smlouvě o postoupení pohledávek se vztahuje, ani kdy mělo dojít k převodu konkrétní pohledávky, popřípadě zda tvoří přílohu některé z předložených smluv.
7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).
8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka vyrozuměla žalovanou doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla na základě dohody převedena na žalobkyni.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
11. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, neboť nebylo prokázáno tvrzené postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel a mezitímní věřitel se dohodli na převodu souboru pohledávek, přičemž jednotlivé postupované pohledávky měly být specifikovány v příloze č. hodnota, která měla tvořit nedílnou součást této smlouvy. Žalobkyně však jako důkaz předložila pouze tabulku obsahující údaje o jménu a příjmení dlužníků, rodném čísle, čísle smlouvy a částkách. Tato listina však není označena jako příloha č. hodnota smlouvy, neobsahuje žádnou identifikaci smlouvy, k níž by měla náležet, ani z ní nelze dovodit okamžik jejího vzniku či její vazbu na předloženou smlouvu o postoupení pohledávek. Soud proto nemohl uzavřít, že se jedná o přílohu tvořící nedílnou součást uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. Předložená tabulka může představovat pouze obecný seznam údajů, který nelze spolehlivě přiřadit ke konkrétní smlouvě o postoupení pohledávek. Za této situace soud nemá za prokázané, že by pohledávka vůči žalované byla v rámci prvního tvrzeného postoupení skutečně převedena z původního věřitele na mezitímního věřitele.
12. Jelikož žalobkyně neprokázala v pořadí prvé postoupení pohledávky, soud se dále podrobněji nezabýval tvrzeným následným postoupením pohledávky z mezitímního věřitele na žalobkyni. Za tohoto stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně své aktivní legitimace, neboť z provedených důkazů nevyplývá, že by se stala věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení
13. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.