Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 290/2025-20
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 11 663,29 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 300 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 8 963,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 608,84 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 300 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 8 963,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 608,84 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne 6. 11. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 11 663,29 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 308,84 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 7. 1. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené částky jistiny a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby. Smlouva byla uzavřena tím způsobem, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru na internetových stránkách žalobkyně název vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, přičemž ověřila, zda se žalovaný nenachází v registru centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru hledaných osob PČR, v registru politicky aktivních osob, ve výpisu katastrálního rejstříku, v registru sankčních seznamů a v interní historii klienta, nahlédla do databází bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI). Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a podle zákona a zjistila, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25 000 Kč a tato umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Žalovanému byla částka 5 000 Kč převedena na účet č. č. účtu dne 7. 1. 2025, žalovaný se zavázal zaplatit dlužnou částku, a poplatky za zvolenou službu „název“ ve výši 186,66 Kč, poplatek za službu „název“ ve výši 165 Kč a poplatek za „název“ ve výši 48,96 Kč. Splatnost úvěru byla dle smlouvy sjednána ke dni 1. 7. 2026. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto smlouvu v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy vypověděla a o výpovědi smlouvy informovala žalovaného e-mailem ze dne 26. 6. 2025. Před podáním žaloby žalovaný uhradil 2 700 Kč, z toho částka 53,22 Kč byla započtena na jistinu a částka 2 646,78 Kč na příslušenství. Dlužná částka 11 654,79 Kč sestává z dlužné jistiny 4 946,78 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 91,04 Kč, ze smluvního úroku ve výši 6 345,95 Kč, z poplatku za službu „název“ ve výši 95,16 Kč, z poplatku za službu „název“ ve výši 150,90 Kč, z poplatku za službu „název ve výši 24,96 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu ničeho nezaplatil.
2. Na výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně žalobu doplnila tvrzením, že pro prověření úvěruschopnosti zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje spotřebitele, čisté měsíční příjmy spotřebitele, z výpisu z účtu žalovaného ověřila majitele bankovního účtu a výši čistého měsíčního příjmu žalovaného, tato činila 44 350 Kč, a to využitím služeb společnosti Kontomatik. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registru centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru TelcoScore, v registru hledaných osob PČR, v registru politicky aktivních osob, v katastrálním rejstříku zkontrolovala platnost adresy a v registru sankčních seznamů.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti:
5. - z listiny nazvané Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „název“ č. hodnota ze dne 7. 1. 2025, ze všeobecných obchodních podmínek platných pro revolvingový spotřebitelský úvěr „název“ a pro zprostředkování spotřebitelského úvěru žalobkyně platných od 27. 5. 2024 (dále jen VOP), z potvrzení o ověření totožnosti žalovaného, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru „název“, že formou elektronické komunikace přes portál žalobkyně název účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový, spotřebitelský úvěr se schváleným kreditním rámcem 80 000 Kč, doba platnosti kreditního rámce trvala do 1. 7. 2026, roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce činila 2564,15 %, byla sjednána úroková sazba pevná ve výši 1,066 % denně z aktuální dlužné jistiny, splatnost první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí úvěru) nastala 6. 2. 2025, splatnost úvěru (poslední den trvání smlouvy) 1. 7. 2026, poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99 % z vyplacené tranše. Klient je dle smlouvy oprávněn úvěr čerpat po celou dobu platnosti kreditního rámce, a to postupně i opakovaně, jednotlivá tranše nesmí přesáhnout maximální výši částky k čerpání, jednotlivé tranše budou poskytnuty prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet určený klientem. Smlouvou se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky úvěru vrátit věřiteli spolu s příslušenstvím nejpozději k datu splatnosti smlouvy a zaplatit cenu za jím zvolené volitelné služby, a to v pravidelných denních splátkách. Věřitel klientovi stanoví výši doporučené měsíční úhrady a klient může úvěr splácet i v doporučených měsíčních úhradách. Věřitel klientovi doporučuje splácet úvěr v doporučených měsíčních splátkách. Volitelnými službami jsou služba „název, služba „název“ a „název. Dle čl. VII bod 4.3. se klient zavazuje zaplatit poplatek ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní – službu „název“ v případě, že tuto službu aktivoval, který je splatný 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou. Dle bodu 4.6. smlouvy se klient zavazuje poplatek za službu „název“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše splácet rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce a každá jeho část je splatná s každou denní splátkou vypočtenou ode dne následujícího po dni vyplacení tranše, ke které se vztahu. Dle bodu 4.7. smlouvy klient zavazuje platit poplatek ve výši 0,96 Kč denně, za „název“, v případě, že tuto službu aktivoval, poplatek je splatný 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou. Dle čl. VIII.1., ocitne-li se klient v prodlení, má věřitel vůči klientovi nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, na úrok z prodlení, na smluvní úrok ve výši 1,066 % denně, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení až do zaplacení, na zesplatnění úvěru v případě, kdy je klient alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek. Klient prohlásil, že byl seznámen s VOP, že si je přečetl a že s veškerým obsahem souhlasí. Zaškrtnutím pole „zpracování osobních údajů“ na zákaznickém portálu na stránce žalobkyně uděluje žadatel o úvěr souhlas s pravidly zpracování osobních údajů a se zpracováním osobních údajů v rozsahu a za podmínek uvedených v tomto dokumentu, souhlas byl účinný od 10. 9. 2024.
6. - z předpisu denních splátek, že denní splátka činila celkem 58,59 Kč, první splátka byla splatná 8. 1. 2025, poslední splátka měla být zaplacena 2. 7. 2026;
7. - z výpisu žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, že žalovaný uvedl celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti 1, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem 1, uvedl výši svých pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 0 Kč, na bydlení 5 000 Kč, další nezbytné výdaje 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 2 500 Kč; žalobkyně ověřila výši čistého měsíčního příjmu z výpisů z účtu žalovaného a zjistila příjmy ve výši 44 350 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činila 35 000 Kč, vypočetla minimální měsíční výdaje žalovaného 8 610 Kč, disponibilní příjem 26 300 Kč, úvěruschopnost byla posouzena jako úspěšná.
8. - z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z autorizace ověření totožnosti, že pod VS var. symbol a označením „název“ byla na účet č. účtu převedena 7. 1. 2025 částka 5 000 Kč; majitelem účtu č. č. účtu je ke dni 7. 1. 2025 žalovaný;
9. - z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 4. 10. 2025, z potvrzení o podání zásilky dne 14. 10. 2025, že právní zástupkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 7. 1. 2025 ve výši 11 745,97 Kč do tří dnů, zásilka byla podána k doručení žalovanému dne 14. 10. 2025;
10. – z výpisu z účtu č. č. účtu za dobu od 8. 1. 2024 do 7. 1. 2025, že majitelem účtu je žalovaný, žalobkyně ověřovala příjmové transakce z účtu a zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 44 350 Kč, konečný zůstatek na účtu činil 3 570,73 Kč. Žalovaný hradil půjčky právnická osoba., právnická osoba, půjčky rodičům,
11. – z e-mailového dopisu ze dne 26. 6. 2025, že žalobkyně žalovaného upozorňovala na prodlení 93 dnů s nejstarší neuhrazenou splátkou, současně oznámila žalovanému, že vypovídá smlouvu o půjčce s okamžitou platností a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky 11 663,29 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut.
12. - z veřejné části obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně od 9. 6. 2012 a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru od 16. 4. 2018.
13. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a má tak prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen klient) byla dne 7. 1. 2025 uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost postupně čerpat finanční prostředky do výše 80 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v denních splátkách, zaplatit sjednaný úrok a poplatky za sjednané služby ve stanovené lhůtě splatnosti dle předpisu denních splátek. Pro případ porušení podmínek smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný uhradí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. (z uvedené smlouvy o úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, z předpisu denní splátek). Žalobkyně poskytla žalovanému celkem 5 000 Kč (z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovaný žalobkyni uhradil dne 24. 2. 2025 částku 2 700 Kč, ničeho více neuhradil (z tvrzení žalobkyně). Žalobkyně smlouvu žalovanému vypověděla a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 11 663,29 Kč. (z e-mailové výzvy ze dne 26. 6. 2025) Právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 4. 10. 2025 podaným k doručení dne 14. 10. 2025 (z uvedeného dopisu, z potvrzení o podání zásilky právní zástupkyní žalobkyně adresované žalovanému). Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného z informací získaných od žalovaného, lustrací v dostupných rejstřících a neměla pochybnosti o možnosti žalovaného úvěr splácet. (z tvrzení žalobkyně, z výpisu z účtu, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný opakovaně půjčoval a hradil půjčky od jiných finančních společností, půjčoval si pravidelně od otce i od dalších osob, půjčky následně vracel. (z výpisu z účtu žalovaného)
14. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
15. § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. § 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
20. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
21. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně coby poskytovatelka při jejím uzavírání vystupovala jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. Ve vztahu k ujednání o poplatku za poskytnutí sjednaných služeb se jednalo o nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. V souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, proto bylo povinností žalobkyně jakožto úvěrující osoby, podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splatit, tedy posoudit úvěruschopnost žalovaného, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z žádného tvrzení žalobkyně, ani z žádného důkazu není prokázáno, že žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, že porovnávala příjmy a výdaje žalovaného, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní přitom žalobkyni ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci se žalobkyně nedostavila, nemohla být ani o této povinnosti doplnit nedostatečná tvrzení a plnit důkazní povinnost znovu poučena (byla poučena již i před prvním jednáním v usnesení soudu ze dne 11. 12. 2025) dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a na to navazující důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného skutečně posuzovala dle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, není smlouva o úvěru ze dne 7. 1. 2025 uzavřena platně, neboť byla uzavřena v rozporu se zákonem (konkrétně s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), zákonu odporuje, jak má na mysli ust. § 580 odst. 1 o.z. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., přičemž k této absolutní neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu v souladu s ust. § 588 o.z. Z neplatné smlouvy nelze plnění přiznat. Soud posuzoval věc dále dle ustanovení § 2991 a následujících o.z. upravujících bezdůvodné obohacení. Jelikož žalobkyně prokázala, že částku 5 000 Kč převedla na účet žalovaného, měla žalobkyně nárok na vrácení této částky 5 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z., neboť se jednalo o plnění, které žalovaný převzal bez spravedlivého důvodu z neplatné smlouvy (bez právního důvodu) a z této částky žalovaný částku 2 700 Kč již žalobkyni vrátil (z tvrzení žalobkyně), proto má žalobkyně právo na vrácení částky 2 300 Kč. Soud proto v odst. I výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení od 27. 6. 2025 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o. s. ř., neboť se jedná o peněžité plnění.
26. Ve vztahu k dalším požadovaným nárokům nad částku 2 300 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od 27. 6. 2025 do zaplacení, jak bylo žalobkyni přiznáno ve výroku v odst. I. tohoto rozsudku, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy, které nelze důvodně v soudním řízení přiznat (soud již vyložil důvody neplatnosti v předchozím odstavci tohoto odůvodnění). Proto co do částky 8 963,29 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 608,84 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.
27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením§ 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná méně než z 50 % uplatněného nároku, a tedy jí právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší, přičemž žalovanému podle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o. s. ř.).