Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 6/2026-23
Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 42 342 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částka s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že na základě smluv o postoupení pohledávek nabyla pohledávku za žalovaným. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel, obchodní společnost právnická osoba., uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši částka, a to bezhotovostním převodem na žalovaným uvedený bankovní účet. Žalovaný nedodržel svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Výzva k úhradě dluhu z úvěru zůstala ze strany žalovaného bez odezvy.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum (včetně jejich příloh v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejichž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěrové prostředky ve výši částka, které byly poukázány na sjednaný bankovní účet č. č. účtu, jak bylo zjištěno z předloženého potvrzení o platbě. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději dne datum, aniž by byly sjednány splátky. Úrok byl sjednán v pevné výši částka a poplatek za poskytnutí úvěru v částce částka, přičemž úroková sazba činila 36,5 % p. a. Celkem se žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit částku částka.
5. Žalobkyně upomínala a vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, jak bylo prokázáno předloženými upomínkami a výzvami k úhradě. Naposledy se tak stalo předžalobní výzvou ze dne datum.
6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a sice pro její rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání).
8. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaný v závazkovém vztahu vystupoval v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit úvěrujícímu částku představující 139 % poskytnutého úvěru. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky. V případě poplatku není patrné, za co by jej žalovaný vlastně měl platit. Co je nejasné, nesrozumitelné, je tedy i neplatné, a v případě tohoto poplatku je nutno, nad rámec zmíněného, podotknout, že se nejedná o nic jiného, než o skrytý úrok (srov. kupř. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum). Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.
9. Ve světle řečeného tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy, neboť tím dochází k celkovému neúměrnému navyšování prostředků, které je úvěrovaný povinen úvěrujícímu v souvislosti s poskytnutím úvěru vrátit. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný přijal od žalobkyně peněžité plnění ve výši částka, aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, oč se žalovaný případně obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, a tím ani neprokázal, že by byl žalobkyni něco vrátil, zaplatil, byť i jen zčásti, nárok žalobkyně nezpochybnil, resp. neuplatnil jakoukoliv procesní obranu. Žalobkyně má proto právo na úhradu poskytnutého plnění ve výši částka představující plnění poskytnuté žalovanému původním úvěrujícím. Potud soud žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl. Ohledně příslušenství pohledávky soud mohl přiznat žalobkyni zákonný úrok z prodlení až ode dne, kdy byl žalovaný požádán o vrácení poskytnutého plnění. Tak se dle listinných důkazů prokazatelně stalo až výzvou ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na srovnatelném procesním úspěchu stran, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Při zjišťování míry úspěchu účastníků ve věci soud vycházel rovněž z žalobkyní požadovaného příslušenství, jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum (Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno).
11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí částka. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši částka.
12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě splněna, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.