Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 346/2025-56
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
zastoupen advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
o 71 505,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba., (dále „právní předchůdce žalobce“) a žalovaným byla prostředky komunikace na dálku dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách dle rozpisu plateb. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dílčí platby ze strany žalovaného činily celkem částka Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne datum. Dále uvedl žalobce, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, byly mu předloženy doklady o příjmu (výplatní listy, případně výpisy z účtu) a další doklady, předchůdce žalobce lustroval žalovaného v registrech SOLUS a NRKI. Právní předchůdce žalobce tak dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu řádného nezkoumání a neposouzení úvěruschopnosti žalovaného a dále z důvodu kritérií zjevné nespravedlnosti. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly postupně uzavřeny čtyři smlouvy o úvěru – smlouva č. hodnota ze dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka, smlouva č. hodnota ze dne datum, na základě které mu byla poskytnuta částka částka, smlouva č. hodnota, která je předmětem sporu, a smlouva č. hodnota ze dne datum na částka. Všechny čtyři smlouvy hodnotí žalovaný jako neplatné ze stejných důvodů jako smlouvu, která je předmětem tohoto řízení. Vzhledem k neplatnosti smluv by měl být vztah mezi poskytovatelem úvěru a žalovaným vypořádán podle zásad bezdůvodného obohacení. Žalovanému bylo celkem poskytnuto částka, na splátkách uhradil již Kč celkem částka (na smlouvu č. hodnota uhradil částka, na smlouvu č. hodnota uhradil částka, na smlouvu č. hodnota uhradil částka a na smlouvu č. hodnota uhradil částka). Na straně žalovaného tak nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení, když vzájemné nároky zanikly započtením.
3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne datum v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. neboť byli k jednání řádně předvoláni, přičemž se omluvili.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.
5. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy žalovaný čerpal úvěr, který byl sjednán ve výši částka a zavázal se tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v předepsaných měsíčních splátkách. (důkaz: návrh na uzavření smlouva ze dne datum, předsmluvní formulář, dodatek č. hodnota). Žalovaný měl v letech 2022 a 2023 veden účet u Raiffeisenbank, na který mu byla vyplácena mzda ve výši cca částka měsíčně (historie pohybů – běžný účet). Z listiny Hodnocení klienta plyne, že právní předchůdce žalobce vycházel z údajů o žalovaném, že má příjem částka, výdaje na bydlení částka, životní minimum částka, na nic jiného výdaje nemá a nemá ani žádné splátky jiných úvěrů. Forma bydlení byla uvedena vlastní. V registru SOLUS neměl žádné záznamy (výpis z registru). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován dopisem (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek (výzva ze dne datum, podací lístek). Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byly za obdobných podmínek uzavřeny další tři smlouvy, dne datum na částku úvěru částka, dne datum na částku úvěru částka, dne datum na částku částka (návrh na uzavření smlouvy ze dne datum, návrh na uzavření smlouvy ze dne datum, přehled plateb). Právní zástupce žalovaného dopisem ze dne datum v zastoupení žalovaného vyzýval společnost právnická osoba. k vydání bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že mezi žalovaným a společností bylo uzavřeno několik smluv o úvěru, které všechny shledává neplatnými, když nebyla řádně před jejich uzavřením zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, neboť na základě smluv zaplatil společnosti více než z její strany čerpal. Z listiny Zápočet vzájemných nároků ze dne datum plyne, že žalovaný vůči společnosti právnická osoba. započetl částky, které obdržel od společnosti oproti částkám, které na všechny úvěrové smlouvy již zaplatil, a má za to, že vzniklo po zápočtu bezdůvodné obohacení na straně společnosti. Z historie pohybů na účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný odeslal na účet právního předchůdce žalobce k variabilnímu symbolu var. symbol částky částka, 5 x částka, obdržel částku částka, k variabilnímu symbolu var. symbol odeslal částka, 10 x částka a obdržel částka, k variabilnímu symbolu var. symbol odeslal částka, 3 x částka, částka, částka, částka, částka a 3 x částka, obdržel částka, dále dne datum odeslal částku částka.
6. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum C - 679/18).
11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě obdobně jako v případě předchozích a následující obdobné smlouvy nebylo. Žalobce sice na výzvu soudu tvrdil, že jeho předchůdce úvěruschopnost zkoumal nahlédnutím do databází dlužníků, ověřil i měsíční příjmy žalovaného ze zaměstnání, ale zcela rezignoval na zjišťování a posuzování výdajů žalovaného, kdy v tomto ohledu nic ani nedoložil. Navíc je třeba uvést, že žalovanému byly poskytovány úvěry v nezanedbatelné výši vyšších desetitisíců a statisíců, a to postupně v celkem čtyřech případech. I s ohledem na tyto skutečnosti měl žalobce postupovat obezřetněji a požadovat řádné doložení zejména výdajů žalovaného (např. doložení vlastnictví nemovitosti, když bylo avizováno vlastnické bydlení, podkladů pro posouzení spotřeby energií apod,, což se však v projednávaném případě nestalo. Soud tedy uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva – i smlouvy další - je (jsou) absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její (jejich) ustanovení.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě smluv čerpal žalobcem uvedenou částku částka. Žalobce, na kterého byla pohledávka platně postoupena, by měl proto nárok na vrácení této částky. Žalovaný prokázal, že z velké části poskytnutou částku uhradil. Navíc v souvislosti s dalšími smlouvami opět vznikl mezi účastníky, resp. poskytovatelem úvěru a žalovaným, vztah v podobě bezdůvodného obohacení, žalovaný prokázal, že v souhrnu uhradil více peněz, než mu bylo na základě jednotlivých neplatných smluv poskytnuto, dále prokázal, že nárok z bezdůvodného obohacení u více smluvních vztahů započetl. Z pohledu soudu tak zanikl i závazek žalovaného k úhradě částky ve výši částka (částka mínus částka, jejíž úhrada je mezi účastníky nesporná), která na předmětnou smlouvu dosud uhrazena nebyla, neboť započtením dle právního jednání ze dne datum závazek zanikl. Soud proto žalobu zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl v řízení plně úspěšný. Náklady žalovaného sestávají z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za tři úkony právní služby po částka podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze tří úkonů právní služby podle § 13 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu), dále náleží náhrada za promeškaný čas za cesty k jednání soudu po trase adresa – adresa a zpět k jednání, celkem hodnota půlhodin po částka podle § 14 odst. 1 písm. a) a.t., tedy částka, dále cestovné částka, ujeto 2x293 km, s průměrnou spotřebou 6,0 l na 100 km při základní sazbě za 1 km jízdy ve výši částka a vyhláškové ceně paliva částka/l, a náhrada za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek ve výši částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalovaného jsou tedy celkem ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.