Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 276/2025-24

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Bc. Zdeňkou Krejzarovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

pro 24 348 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 348 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 348 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 680,92 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 348 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 348 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 680,92 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 1. 10. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 24 348 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 8. 1. 2025 uzavřené prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO. Tvrdila, že na základě předmětné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 500 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru na výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, k úhradě dluhu byl upomínán upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce odeslané dne 19. 7. 2025. Celková pohledávka je ve výši 24 348 Kč a sestává se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku 4 348 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 byla pohledávka vůči žalovanému postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti právnická osoba na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle , v platném znění (dále jen „ “) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Soud tedy dle a , věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Pakliže soud nárok uplatnění žalobou částečně zamítl, odkazuje k tomuto soud rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka., v němž bylo uzavřeno, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději, a pokud byl žalobní návrh v části zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není částečně důvodným. Soud k tomu pro úplnost uvádí, že ačkoliv je nutno věc posoudit jinak než dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno dne 8. 1. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr, neúčelový až do výše 6 500 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyni úvěr jednorázově splatit společně s úrokem ve výši 1 495 Kč dne 7. 2. 2025, přičemž RPSN byla ve smlouvě uvedena 1 141,20%. Dodatkem č. hodnota ze dne 10. 1. 2025 byla citovaná smlouva o úvěru změněna tak, že celková jistina úvěru byla sjednána ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit společně s úrokem ve výši 3 604 Kč do 7. 2. 2025, přičemž RPSN byla uvedena 1 210,70%. Následně Dodatkem č. hodnota ze dne 19. 1. 2025 byla smlouva o úvěru č. hodnota dále změněna tak, že celková jistina úvěru byla sjednána ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit jednorázově společně s úrokem ve výši 4 348 Kč, přičemž RPSN byla uvedena 1 341,70%. (viz. Smlouva o úvěru č. hodnota, Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota, Dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota). Dle smlouvy o úvěru byly nedílnou součástí smlouvy obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. V čl. 8 obchodních podmínek, jehož znění bylo vtěleno do úvěrové smlouvy, byl žalovaný informován, že souhlasí s tím, že věřitel je oprávněn za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se Zákonem o spotřebitelském úvěru, využívat informace z úvěrových registrů, konkrétně: (i) Anonymizováno, nebankovní registr klientských informací a bankovním registrem klientských informací, pro účely přezkoumání úvěruschopnosti v trvání 10 let. V čl. 9 obchodních podmínek bylo uvedeno, že klient uděluje souhlas s předáním rodného čísla nebankovnímu registru klientských informací pro účely přezkoumání úvěruschopnosti. Současně s tím žalovaná dala věřiteli svolení použít osobní údaje k získání dalších informací o své osobě, včetně informací o své bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce, které jsou nutné k řádnému posouzení žádosti o poskytnutí úvěru (viz smlouva o úvěru č. hodnota). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet č. č. účtu dne 19. 1. 2025 částku 4 000 Kč, dne 8. 1. 2025 částku ve výši 6 500 Kč a dne 10. 1. 2025 částku ve výši 9 500 Kč (viz výpis z bankovního účtu, sdělení právnická osoba. ze dne 22. 1. 2026). Žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně upomínána právní předchůdkyní žalobkyně, upomínkou ze dne 13. 3. 2025 byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 3. 3. 2025 a vyzvána k okamžité úhradě (viz upomínka ze dne 15. 2. 2025, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 13. 3. 2025). Žalovaná do dnešního dlužnou částku neuhradila, ačkoliv byla k tomu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2025 (viz výzva k úhradě před podáním žaloby a podací lístek). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 byla pohledávka vůči žalované postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (viz. Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, Dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datumAnonymizovánobylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému (viz. Oznámení o postoupení pohledávek).

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Po právní stránce soud věc posuzoval podle , (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. V daném případě je třeba uzavřenou smlouvu posoudit nejen podle shora citovaného ustanovení o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter rovněž podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne datum.

13. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Ohledně povinnosti posouzení úvěruschopnosti, se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který lze dle názoru soudu použít i při výkladu , že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně (jeho ) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

18. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.

19. V řízení bylo zjištěno, že svá zjištění k posouzení úvěruschopnosti omezila toliko na údaje uvedené žalovaným. Smlouva o úvěru byla uzavřena za užití prostředků na dálku, což již samo o sobě předurčuje možnost komunikace stran a podrobné ověření situace klienta. Přezkum úvěruschopnosti, respektive příjmů a výdajů žalovaného, tak byl omezen výhradně na údaje, které uvedl žalovaný. V řízení má soud tak za prokázané, že zkoumání údajů rozhodných pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně omezila na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž by s odbornou péčí tyto údaje ověřila, např. aniž by údaje ohledně příjmů byly podloženy potvrzením zaměstnavatele žalovaného. Rovněž žalobkyně ani nepřezkoumávala y dokládající zejména výdaje žalovaného, tedy, kde žalovaný bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Žalobkyně ani nezkoumala osobní situaci žalovaného, neboť i ta předurčuje jeho majetkovou situaci (osoby závislé výživou na žalovaném, počet nevýdělečných osob v domácnosti, výdělečných osob v domácnosti). Nebyly vůbec doloženy výdaje domácnosti žalovaného, ani příjmy a výdaje členů domácnosti žalovaného. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Žalobkyní zřejmě nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalovaného jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení, atd. Již tyto skutečnosti musí nutně vést k závěru, že přezkum úvěruschopnosti nebyl ze strany žalobkyně proveden s odbornou péčí a soudu nezbývá než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná, přičemž jak se podává ze shora citovaného ust. ve znění účinném od 29. 5. 2022, soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

20. S ohledem na shora citované tak soud smlouvu o úvěru dle shledal jako absolutně neplatnou, přičemž je tak nutné peněžní prostředky, které žalobkyně poskytla prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet žalobkyně, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu shora citovaného ust. a násl. o. z.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet žalované převedla částku celkem ve výši 20 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaná na tuto částku ničeho neplnila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku ve výši 20 000 Kč a je povinna toto plnění vrátit. Žalovaná bezdůvodné obohacení v této částce přesto do dnešního dne nevydala. Žalovaná řádně a včas neuhradila svůj závazek a dostala se tak dle o. z. do prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto náleží žalobkyni též úrok z prodlení ve výši odpovídající , ve znění pozdějších předpisů ( o.z.). Soud proto žalobě co do částky ve výši 20 000 Kč včetně úroku z prodlení jako důvodné vyhověl (výrok I.)

22. Domáhala-li se žalobkyně na žalovaném dále uložení povinnosti k úhradě částky ve výši 4 348 Kč jako smluvního úroku, tak soud v této části žalobní návrh jako nedůvodný vzhledem k shora uvedenému zamítl (výrok II.).

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s ustanovením , podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 82,14 % proti 17,86 % žalované, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 64,28 % (82,14 % - 17,86 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 348 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 315 Kč, celkem tedy 2 615 Kč, z toho 64,28% činí 1 680,92 Kč. Při stanovení výše nákladů řízení co do stanovení odměny advokáta postupoval soud podle advokátního tarifu, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu adresa-Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka). Ve všech těchto řízeních žalobkyně žalobou uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení, žaloby se liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle advokátního tarifu.

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.