Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 37/2026-12

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 14 876 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 741 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 741 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 135 Kč a zákonného úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 10 741 Kč od 30. 7. 2025 do 26. 9. 2025 zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 741 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 741 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 4 135 Kč a zákonného úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 10 741 Kč od 30. 7. 2025 do 26. 9. 2025 zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným zdejšímu soudu dne 27. 1. 2026 domáhala zaplacení částky 14 876 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále jen „původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku č. hodnota ze dne datum. Žalobkyně v návrhu uvedla, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 20 800 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěr v měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni v měsíci. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, když se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou z datum. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 741 Kč a smluvního úroku ve výši 4 135 Kč. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle , (dále jen „ “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v návrhu a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání návrhu, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná tímto návrhem byla postoupena žalobkyni, přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum ve smyslu , (dále jen „o. z.“), který byl předán k přepravě dne datum, jak je parné z podacího lístku.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, kterou se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 150 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. RPSN dosahovala výše 311,30 %. Z výpisů z běžného účtu vystavených společností právnická osoba. bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 12 000 Kč, dne datum částku 600 Kč, dne datum částku 600 Kč, dne datum částku 1 700 Kč, dne datum částku 1 200 Kč, dne datum částku 1 700 Kč, dne datum částku 600 Kč, dne datum částku 600 Kč, dne datum částku 600 Kč, dne datum částku 600 Kč a dne datum částku 600 Kč, tj. celkem částku 20 800 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek úvěru, proto jej žalobkyně upomínkou z datum vyzvala k okamžité úhradě dlužné jistiny ve výši 10 741 Kč a smluvního úroku ve výši 4 135 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, proto mu žalovaná zaslala dne datum předžalobní upomínku z datum.

5. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

6. Podle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními , ale především s článkem 36 y. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný pouze zčásti. Soud se nejprve zabýval tím, zda je sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. Žalobkyně se smlouvou o revolvingovém úvěru z datum zavázala poskytnout žalovanému částku do výše 12 000 Kč a žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutou částku vrátit žalobkyni se smluvním úrokem ve výši 150 % ročně. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok ve výši 150 % ročně a RPSN ve výši 311,30 %, a to za stavu, kdy obvyklá výše úrokových sazeb podle statistiky ČNB v prosinci 2023 činila 9,29 % ročně a RPSN činila 9,87 %. Podle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení úroku na 27,87 % ročně a RPSN na 29,61 %. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne datum za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11). Žalovaný měl žalobkyni uhradit zjevně nepřiměřeně vysoké náklady. Jedná se o rozpor s dobrými mravy a současně o rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, žalovaného, jakožto slabší smluvní strany.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny ve výši 10 741 Kč a dále smluvního úroku ve výši 4 135 Kč. Žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil o částku 20 800 Kč, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 10 741 Kč, představující dosud neuhrazenou část poskytnuté jistiny. Dále má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení podle o. z. ve výši podle Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne datum. Žalobkyně předložila podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla předána poštovnímu úřadu k přepravě dne datum. Soud dospěl v souladu s o. z. k závěru, že předžalobní výzva mohla být doručena žalovanému nejdříve třetí pracovní den od jejího odeslání (tj. od datum), žalovaný se tak dostal do prodlení až dne datum, tj. po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Ve zbytku byl návrh výrokem II. zamítnut s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru jako celku.

12. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení. Žalobkyni byl tedy doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč podle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku na 1 000 Kč podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28 %). Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu , kdy je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Tyto náklady v celkové výši 2 500 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 876 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t.. Ve shora uvedené věci jsou podle názoru soudu splněny podmínky pro použití citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. , kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.

14. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle a platební místo nákladů řízení podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Nebude-li částka uvedená ve výroku II. zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.