Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 173/2025-16

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno

o zaplacení 59 860,45 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 11,50 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od datum do datum kapitalizované na částku částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 11,50 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od , datum, do , datum, kapitalizované na částku , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal splácet předmětnou částku v pravidelných denních splátkách, a to spolu s poplatkem za službu „Anonymizováno“ ve výši částka. Žalovaný plnil na předmětnou pohledávku jen částečně, na úvěr splatil celkem částka. Z důvodu opakovaného prodlení na straně žalovaného vypověděla žalobkyně dne datum úvěrovou smlouvu. V souladu se smluvními podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, se žalobkyně rovněž domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období 90 dnů kapitalizované na částku částka. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil žalobkyni ničeho.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , (dále jen „“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav věci: Žalovanému byla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum poskytnuta jistina ve výši částka, kterou mohl čerpat postupně i opakovaně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,933 % denně a roční procentní sazba nákladů na úvěr činila 1 470,07 %. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na datum. V souvislosti s poskytnutím úvěru měl žalovaný zaplatit rovněž poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky. Smlouva odkazuje na všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr žalobkyni celkem částka, konkrétně dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Se zbylými platbami se žalovaný dostal do prodlení, a tak žalobkyně smlouvu vypověděla dopisem ze dne datum.

4. Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, dále lustrací v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a na základě informací získaných od žalovaného, z nichž vyplynulo, že žalovaný disponuje po splacení nutných životních nákladů částkou částka, z níž je schopen splácet předmětný úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně coby poskytovatel úvěru doložila, že ve smyslu zákona číslo , o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele.

5. Podle , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Soud došel k právnímu názoru, že výše uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Z doložené smlouvy totiž soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka částka, kterou měl uhradit spolu s úrokovou sazbou ve výši 0,933 % denně, kterou žalobkyně kapitalizovala na částku částka, čemuž odpovídá i RPSN ve výši přes 1 400 %. Ujednání o takovém navýšení má soud za odporující dobrým mravům, a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení . Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání zápůjčky či úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednané navýšení (a tomu odpovídající sazbu ročních procentních nákladů) uvedeného úvěru, které je zcela nemravné a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Jestliže v daném období se úroková sazba nákladů u krátkodobých úvěrů bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00-10,00 % (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba nákladů poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako nepřiměřená (nemravná).

12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny, a to s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení , když dle . o. z. se žalovaný přijetím peněžité hotovosti obohatil o částku částka. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nijak neodporoval, vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh neuhradil pouze částku částka. Proto soud uložil žalovanému, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši částka žalobkyni uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k úhradě dluhu ze dne datum, v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne datum, přičemž podle se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum. Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku ve lhůtě do datum nevrátil, dostal se následujícího dne, tedy datum, do prodlení, a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení věta před středníkem

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, žádné náklady řízení mu však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.