Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 378/2025-37
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 24 924 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetové domény dne datum smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši částka se splatností do datum, a to spolu s poplatkem ve výši částka. Dále žalobkyně požadovala zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, když oboje bylo sjednáno shora uvedenou smlouvou o zápůjčce.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.
3. Soud na základě předložených listin dospěl k závěru, že se v předmětné věci žalobkyni nepodařilo prokázat, že mezi účastníky došlo k uzavření předmětné smlouvy s uvedeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyní předložená verze smlouvy o zápůjčce byla akceptována žalovaným právě v předmětném znění. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách žalobkyně byly vyplněny jeho registrační údaje, avšak na předložené smlouvě chybí podpis žalovaného, který je nahrazen uvedeným PIN kódem. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný o zápůjčku finančních prostředků v poskytnuté výši požádal, odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu a potvrzením pomocí podpisového PIN kódu odsouhlasil právě tu smlouvu o zápůjčce, kterou žalobkyně předložila, nebylo provedenými listinnými důkazy prokázáno. V předmětném případě nebyla doložena věrohodná identita jednající osoby (žalovaného) a nebyla prokázána ani spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému žalobkyně, neboť nebylo ničím doloženo, že jsou skutečně prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Žalobkyně tudíž své tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce v jí předloženém znění neprokázala, a protože se nezúčastnila nařízeného jednání ve věci, soud jí nemohl poskytnout poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Z výpisů z bankovního účtu bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby vyzývala.
4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka. Vzhledem k tomu že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, resp. že došlo k akceptaci obsahu smlouvy ze strany žalovaného ve znění předloženém žalobkyní, došlo tím k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobkyně. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částka, přičemž nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný žalobkyni na svůj dluh něčeho uhradil. Soud proto v souladu s § 2993 o. z. uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího od datum do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně všech nákladů a sankcí, k jejichž úhradě však žalobkyni nesvědčil právní důvod) výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne datum, který byl odeslán žalovanému poštou dne datum. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Ve výzvě byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta tří dnů, žalovaný tak byl povinen vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne datum. Protože však žalovaný svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
7. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu zamítl, neboť nebyla důvodná (viz výrok II. tohoto rozsudku).
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci tohoto řízení měli ve věci toliko částečný úspěch, a to přibližně poloviční.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.