Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 323/2025-34
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale pobytem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
o 48 820,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že pracovníky společnosti právnická osoba., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou č. hodnota v odběrném místě adresa zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem neoprávněného odběru elektrické energie žalovaným vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny za období od datum do datum ve výši částka včetně DPH a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši částka včetně DPH. Celkem tedy dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši částka. Žalovanému byla následně žalobkyní vystavena dne datum faktura č. hodnota, splatná dne datum.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně tak učinila již ve svém žalobním žádání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:
5. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí č. 22_NN_1010489170, kterým se žalobkyně zavázala připojit odběrné místo adresa, EAN: 859182400604861354 k distribuční soustavě a zajistit žalovanému dohodnutý rezervovaný příkon /viz smlouvu o připojení na č. l. 14-15 spisu/. Dne datum bylo při kontrole (za přítomnosti žalovaného) v odběrném místě na adrese adresa zjištěno, že po předchozím přerušení dodávky elektrické energie ke dni datum došlo k samopřipojení odběrného místa k distribuční soustavě, čímž žalovaný prováděl neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy /viz oznámení a protokol na č. l. 16-17 spisu/. Takto zjištěný neoprávněný odběr byl blíže specifikován v oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, adresovanému žalovanému /viz oznámení na č. l. 18-19/. Celková náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem byla určena na částku ve výši částka včetně DPH. Skládala se z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši celkem částka za období od datum do datum, plateb za příkon ve výši částka a z náhrady za prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši částka /viz výpočet náhrady škody na č. l. 20 a 21 spisu/. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkovou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem fakturou faktura č. hodnota, ze dne datum splatnou dne datum, znějící na částku částka /viz fakturu na č. l. 22/. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes urgence a předžalobní výzvu žalobkyně /viz urgenci platby na č. l.23 spisu, předžalobní výzvu na č. l. 25 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon “), a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu číslu 359/2020 Sb. , o měření elektřiny (dále jen „vyhláška “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bodu 17 energetického zákona se pro účely tohoto zákona v elektroenergetice zákazníkem rozumí osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě.
8. Dle ustanovení § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Dle odst. 3 na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.
9. Podle ustanovení § 51 odst. právnická osoba zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy podle písm. a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, podle písm. d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, podle písm. e) bod 1. odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, podle bodu 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, podle písm. f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.
10. Dle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona , při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.
11. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. právnická osoba zákona dle vyhlášky č. 359/2020 Sb.
12. Podle ust. § 16 odst. 1 vyhlášky, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Dle odst. 2 vyhlášky, v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.
13. Dle ust. § 17 vyhlášky je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.
14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.
15. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka tento vyslovil, že k založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodové sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral, ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob.
16. Žalovaný v minulosti s žalobkyní uzavřel smlouvu o připojení předmětného odběrného místa do distribuční soustavy. Žalovaný je osobou, která dle předmětné smlouvy o připojení odběrného místa, má k odběrnému místu vztah, který jej opravňoval odběrné místo nechat připojit (titul k užívání je zde nepodstatný). V řízení bylo prokázáno, že odběrné místo bylo po přerušení dodávky elektřiny připojeno zpět do hlavního jističe, a to na základě tzv. samopřipojení. Došlo tím k neoprávněnému odběru ve smyslu shora uvedené zákonné úpravy (§ 51 odst. právnická osoba zákona). Za takové situace, právě s ohledem na princip objektivity a skutečnost, že žalovaný zůstal v řízení nečinný a neuvedl nic, čím by se mohl vyvinit, vzal soud za prokázané, že to byl právě žalovaný, kdo odebíral elektřinu (či umožnil odebírat elektřinu) v označeném odběrném místě neoprávněně. Žalobkyně má v takovém případě v souladu se shora uvedenou vyhláškou právo jednak na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny či na množství stanovené fikcí způsoby uvedenými ve vyhlášce v případě, že skutečné množství nelze určit, a to ve výši celkem částka, a zároveň i na náhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši celkem částka, dohromady tedy na částku částka. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
17. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.
18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, dle kterých účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.