Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 635/2026

21 Cdo 635/2026-328

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně HRE Hillside s. r. o.se sídlem v Praze 8, Libeň, Boudníkova č. 2538/13, IČO17525217, zastoupené Mgr. Jakubem Málkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 668/136d, proti žalovanému J. M., zastoupenému Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Černošicích, Karlštejnská č. 2212, o 500 000 Kč spříslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , odovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2025, č. j. -294, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 9. 10. 2025, č. j. -294, Městský soud v Praze výrokem I potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 1. 2025, č. j. -242, jímž tento soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni 500 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II), avýrokem II rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil sezávěrem soudu prvního stupně, že žalobkyni dle čl. 4.1, čl. 4.2 a čl. 9.5 rezervační smlouvy ze dne 29. 7. 2022 nevznikla povinnost uzavřít kupní smlouvu, neboť i přes aktivní sjednávání financování nezískala žalobkyně finanční prostředky v nezbytném rozsahu, a k naplnění odkládacích podmínek sjednaných v rezervační smlouvě proto nedošlo. Žalovaný je povinen vrátit žalobkyni rezervační poplatek ve výši 500 000 Kč, žalobkyně má právo požadovat izaplacení úroků z prodlení podle v zákonné výši, a protože ze strany žalobkyně nedošlo k žádnému porušení smluvních podmínek, žalovaný nemá nárok na úhradu smluvní pokuty, které se cestou započtení dožadoval.

2. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalovaný. Namítl, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která doposud nebyla dovolacím soudem vyřešena, případně má být posouzena jinak, a to, zda lze záměrné zmaření splnění podmínky ve smyslu dovodit i z jednání, které naplňuje znaky nepřímého úmyslu, anebo je nezbytný výlučně úmysl přímý, přičemž odvolací soud tuto otázku nesprávně právně posoudil tak, že zmaření splnění podmínky dle lze dovodit pouze z jednání naplňujícího znaky přímého úmyslu, nikoliv z nedostatečného jednání odpovídajícího nepřímému úmyslu, čímž zúžil zákonný pojem „záměrně“ nad rámec jazykového a systematického významu, aplikoval přísnější požadavek zavinění, než jaký vyplývá z koncepce úmyslu v , anesprávně vyložil účel tohoto ustanovení, kterým je „zabránit tomu, aby strana právního vztahu těžila z vlastního nepoctivého jednání vedoucího k nesplnění podmínky“. Navrhl, abydovolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně ve vyjádření navrhla, aby dovolací soud zamítl dovolání žalovaného jakozjevně bezdůvodné.

4. Dovolací soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

5. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)].

6. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

7. Dovolání není přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je při řešení stěžejní (adovolatelem vytknuté) otázky výkladu spojení „záměrně zmařila“, užitého v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod (dovolatel jej netvrdí), aby tato otázka byla řešena jinak.

8. Podle § 549 odst. 2 o. z. zmaří-li záměrně, aniž je k tomu oprávněna, splnění podmínky strana, které je nesplnění podmínky na prospěch, považuje se podmínka za splněnou.

9. K výkladu uvedeného ustanovení Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 5. 2024, sp. zn. , který byl uveřejněn pod publikačním číslem rozh. obč., dospěl k následujícím závěrům.

10. Záměrné zmaření splnění podmínky představuje takové jednání, které je úmyslné asvým účelem směřuje ke zmaření podmínky. Zmaření podmínky tedy musí být cílem inásledkem takového jednání, přičemž splnění podmínky musí skutečně ovlivnit. Pouhá snaha ovlivnit splnění podmínky nestačí. Záměr se nutně nemusí vztahovat k získání prospěchu, byť tomu tak zpravidla bude.

11. K uvedenému dospěla i odborná literatura (obdobně např. BERAN, V. . InPETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kol. . 2. vydání. 2.aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 3., nebo na základě právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 PELIKÁNOVÁ, I. Podmínky v právních úkonech. Obchodní právo. Wolters Kluwer, 1997/11, s. 10).

12. Výklad výše podaný odpovídá i logickému a systematickému výkladu právních norem; pakliže zákonodárce použil v ustanovení § 549 odst. 2 o. z. pojmu „záměrně“, učinil takproto, aby normu odlišil od těch právních norem, do nichž zakomponoval pravidlo o obou formách úmyslného jednání [a kde použil pojmy „úmyslně“, „úmyslné“ (srov. například ustanovení § 636 odst. 2 o. z., § 638 odst. 2 o. z. o promlčení, § 2071 o. z. o odvolání daru apodobně)], jde tedy obsahově o mírně odlišný pojem, blížící se z hlediska svého významu k jednání ve formě přímého úmyslu (tedy jednání cíleně, účelově směřující ke zmaření splnění podmínky).

13. V části, ve které směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu v té části, jížodvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení , podle kterého dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

14. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle ustanovení odmítl.

15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 4. 2026

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu