Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 379/2025-62
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného, Anonymizováno
o zaplacení částky 83 363,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Dne datum podala žalobkyně proti žalovanému žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly i obchodní podmínky a ceník. Na základě této smlouvy mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši částka, který byl oprávněný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni úrok ve výši 9,90% p. a., poplatek za správu a vedení kartového účtu, případně další platby z úkony dle sazebníku. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků za daný měsíc. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný tak žalobkyni dluží nesplacenou jistinu ve výši částka, dlužné poplatky ve výši částka, úrok z prodlení ve výši částka kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a úrok z úvěru ve výši částka kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky. Žalobce dále požaduje úrok z úvěru ve výši 9,90% p.a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12% p.a. z dlužné jistiny do zaplacení. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný celkem na předmětný úvěr uhradil částka. Na zaslanou předžalobní výzvu žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. IBAN vzal za prokázané, že společnost právnická osoba., IČO IČO, podepsala dne datum smlouvu o úvěru s žalovaným na částku částka s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit jistinu společně s úroky a poplatky ve stanovené výši. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Smluvní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a oznámení o úrokových sazbách (ze smlouvy o úvěru včetně smluvních a obchodních podmínek a oznámení o úrokových sazbách). Současně s podpisem smlouvy o úvěru žalovaný požádal také o zřízení kartového účtu a o zřízení kreditní karty (z žádosti o zřízení kartového účtu a karty ze dne datum). Žalovaný úvěr čerpal celkem ve výši částka. Žalovaný na daný úvěr uhradil celkem částku částka (z transakční historie, z výpisu plateb). Právní předchůdkyně úvěr zesplatnila z důvodu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a své povinnosti ze smlouvy neplnil ani po výzvě. K zesplatnění došlo dne datum (z poslední výzvě k úhradě, z oznámení o zesplatnění ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně příloh, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího archu). Ohledně úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy zatížen jinými úvěry (konkrétně 7) a celkové měsíční splátky činily částka. Ohledně příjmů a dalších výdajů nebylo předloženo nic (z posouzení klienta, z žádosti o poskytnutí úvěru).
4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).
5. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, podepsaná mezi žalobkyní a žalovaným dne datum je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána schopnost žalovaného daný úvěr splatit. K této neplatnosti přitom soud přihlédl z úřední povinnosti.
11. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení včetně ustálené judikatury na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému reálně částku částka, a to na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud reflektuje, že výklad ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů v souvislosti s povinností zde jim ukládanou. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze ovšem přehlížet, že v daném směru toto posouzení není možné bez skutečného zjištění nejen příjmů či dosavadního dluhového zatížení klienta ve fázi vymáhání, ale taktéž alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele zásadně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení a výdaje na jiné dluhy, které nebyly v dané věci zkoumány vůbec. Tím bylo zřejmě dovozeno, že žalovanému zbývá dostatečné množství volných prostředků na úvěr. Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost je třeba vždy hodnotit s ohledem na individuální okolnosti věci. V souzeném případě shora popsaná zjištění vedou k závěru, že prověření úvěruschopnosti bylo pouze účelové, aniž by byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace žalovaného.
12. Jelikož soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Jelikož však z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný na danou smlouvu uhradil částku částka (z transakční historie), bezdůvodné obohacení již zcela vydal před podáním žaloby, a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).