Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 187/2025-45
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o určení vlastnického práva vydržením
takto:
I. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parcela číslo hodnota o výměře 6 m2 vytvořeného oddělením z pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, podle geometrického plánu vyhotoveného společností právnická osoba, č. plánu hodnota, který je součástí tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parcela číslo , hodnota, o výměře 6 m2 vytvořeného oddělením z pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , podle geometrického plánu vyhotoveného společností , právnická osoba, , č. plánu , hodnota, , který je součástí tohoto rozsudku.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem podaným u Okresního soudu v Bruntále dne 20. 10. 2025 domáhala, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku par. č. hodnota, nově odděleného z pozemku čhodnota, a to dle geometrického plánu č. hodnota ze dne datum, o výměře 6 m2, v katastrálním území adresa. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem pozemku par. č. hodnota, a na něm stojícího rodinného domu par. č. hodnota v katastrálním území adresa. Dům byl postaven a zkolaudován v roce 1977, tehdy v podílovém spoluvlastnictví rodičů žalobkyně. Od roku 2004 je žalobkyně výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí, a to na základě darovací smlouvy uzavřené s rodiči. Od roku 1977 žalobkyně (nejprve s rodiči, později sama) nepřetržitě užívá i přilehlou část sousedního pozemku par. č. hodnota, nyní vymezenou v geometrickém plánu č. hodnota ze dne datum. Uvedeným geometrickým plánem byla vymezena nově vzniklá parcela č. hodnota o výměře 6 m2, která je oddělená z pozemku par. č. hodnota. Žalobkyně uvedla, že tato část pozemku je od roku 1977 celou dobu oplocená (připlocená k pozemku navrhovatelky – k zahradě, a to k par. č. hodnota). Žalobkyně uvedla, že tato část je po celou dobu oplocena a fakticky tvoří jednotný funkční celek se zahradou u rodinného domku žalobkyně. Pozemek je trvale zatravněn, osázen okrasnými dřevinami, skalkami a od roku 2009 je zde také postavena pergola, s jejíž výstavbou vyslovili souhlas nutný pro stavební úřad v adresa tehdejší vlastníci par. č. hodnota. Žalobkyně zjistila, že není v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice náhodně v letních měsících roku 2025, kdy vyřizovala na katastrálním úřadě v adresa záležitosti týkající se rodinného domu a byla upozorněna na tento nesoulad a začala situaci aktivně řešit. Žalobkyně uvedla, že je celou dobu v dobré víře, že předmětná část pozemku tvoří součást její zahrady, když držba byla nepřerušena, pokojná, v dobré víře po celou dobu 46 let a navrhla, aby soud určil její vlastnické právo k této části pozemku, když splnila všechny zákonné podmínky pro určení vlastnického práva vydržením.
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila a uvedla, že skutečnosti uvedené v žalobě jakož i skutečnost, že žalobkyně má v úmyslu uplatnit své vlastnické právo k označené části pozemku vydržením, byly žalované až do doručení žaloby zcela neznámé. Uvedla, že jsou sousedky a preferovala by věc mezi sousedy vyřešit mimosoudně a poukázala na skutečnost, že žalobkyně se o mimosoudní vyřešení věci nepokusila a nepožádala o toto vyřešení žalovanou. Žalovaná uvedla, že po seznámení se se skutkovým stavem konstatuje, že k vydržení vlastnického práva k dané části pozemku dle všeho skutečně došlo a nemá v úmyslu toto rozporovat. Uvedla, že pokud by ji žalobkyně požádala o vyřešení této situace před podáním žaloby, byla by projevila vstřícnost a mohly situaci vyřešit bez podání žaloby. S ohledem na to, že nebyla vyzvána žalobkyní k mimosoudnímu vyřešení věci uvedla, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby byla soudem stanovena žalované povinnost uhradit náhradu nákladů řízení žalobkyni.
3. Soud ve věci nařídil jednání na 9. 3. 2026, kterého se zúčastnily žalobkyně i žalovaná. Žalovaná uvedla, že nerozporuje to, že žalobkyně vlastnické právo k části pozemku vydržela. Uvedla, že jí je líto, že nebylo možné situaci vyřešit mimosoudně, když ze strany žalobkyně nebyla ochota řešit věc s žalovanou před podáním žaloby. Uvedla, že nárok žalobkyně nerozporuje a věc by chtěla řešit mimosoudně. Žalobkyně byla na jednání soudem vyzvána k mimosoudnímu řešení této věci, což odmítla s odkazem na špatné vztahy mezi účastnicemi.
4. Po provedeném dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu věci s tím, že bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku par. č. hodnota – zahrada a pozemku par. č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí je stavba rodinný dům č. p. hodnota, která stojí na pozemku par. č. hodnota. Tyto nemovitosti žalobkyně nabyla na základě smlouvy darovací ze dne datum (viz výpis z katastru nemovitostí ze datum). Žalovaná je sousedkou žalobkyně a vlastní mimo jiné pozemek par. č. hodnota – zahrada. Nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne datum (viz výpis z KN). Všechny uvedené nemovitosti se nachází v obci adresa, katastrální území adresa (viz výpisy z katastru nemovitostí, list vlastnictví č. hodnota a č. hodnota). právnická osoba v adresa odbor výstavby dne datum vydal kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání novostavby řadového rodinného domu se dvěma byty v adresa v KÚ adresa (viz uvedené rozhodnutí). Na základě darovací smlouvy z datum se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí rodinného domu č. p. hodnota na par. č. hodnota, pozemku p. č. hodnota, pozemku p. č. hodnota, které žalobkyně obdržela darem od svých rodičů (viz darovací smlouva). právnická osoba adresa odbor regionálního rozvoje vydal dne datum územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru v území žalobkyně uvedené v žádosti jako šroubovaný altán, který bude sloužit k posezení a odpočinku, byl vydaný územní souhlas, a to v souladu s § 96 odst. 4 stavebního zákona pro stavbu – dřevěného altánu popsaného v uvedeném rozhodnutí, a to s uvedením místa záměru a dotčeného pozemku par. č. hodnota v katastrálním území adresa (viz uvedený územní souhlas a katastrální mapa s uvedenými souhlasy podepsanými vlastníkem pozemku par. č. hodnota, vlastníkem pozemku par. č. hodnota, vlastníkem pozemku par. č. hodnota a vlastníkem pozemku par. č. hodnota). Nepřetržité užívání dané části pozemku žalobkyní v dobré víře pak bylo mezi účastnicemi nesporné. Žalobkyně předložila soudu čtyři originály vyhotoveného geometrického plánu pro rozdělení pozemku, vyhotovitel: právnická osoba, se sídlem v adresa, č. plánu hodnota, kterým byla z pozemku p.č. hodnota oddělena nová parcela s označením pozemku parc. číslem hodnota – zahrada o výměře 6 m2. Geometrický plán byl ověřen autorizovaným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem jméno FO dne datum (viz geometrický plán a přiložená katastrální mapa).
5. Po právní stránce posoudil soud danou věc v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , když dle § 3028 citovaného zákona, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. V posuzovaném případě se pak jedná o práva a povinnosti, které vznikly ještě před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku , a proto soud daný případ posuzoval v režimu z. č. 40/1964 Sb. , o. z. (dále jako občanský zákoník ). Soud postupoval zejména dle ust. § 134 a následujících občanského zákoníku , když dle § 134 o.z., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, jdeli o movitost, a po dobu 10 let, jdeli o nemovitost. Dle odst. 3 citovaného ustanovení, do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné dražbě právní předchůdce. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně má danou nemovitou věc nepřetržitě v držbě již od roku 1977, když od této doby měli nepřetržitě v držbě danou nemovitou věc právní předchůdci žalobkyně, její rodiče.
6. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně se stala vlastníkem dané nemovité věci a ve výroku tohoto rozsudku určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí této nemovité věci. Současně soud dospěl k závěru, že na určení tohoto práva má žalobkyně naléhavý právní zájem, když je v dané věci zapotřebí, aby byl uveden v soulad stav faktický a stav evidovaný v katastru nemovitostí, který neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Soud také přihlédl k tomu, že je třeba postavit na jisto tento vztah mezi účastnicemi. Nedílnou součástí rozsudku je originál geometrického plánu vyhotoveného společností právnická osoba, č. plánu hodnota.
7. Co se týká náhrady nákladů řízení, žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala. Bylo nesporné, že žalobkyně před podáním žaloby nezaslala výzvu k plnění, a proto žalobkyně dle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nemůže mít právo na náhradu nákladů řízení. Soud v daném případě neshledal důvod hodný zvláštního zřetele pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni.
8. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž se účastnící odvolání vzdali, uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.