Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 176/2025-51

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 21 230,61 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka.

II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaný zaplatil částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, .II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaný zaplatil částku , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že původní věřitelka právnická osoba (dále také „původní věřitelka“) uzavřela dne datum se žalovaným osobně smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr do datum splatit ve 14 měsíčních splátkách po částka, když celkem měl původní věřitelce uhradit úroky ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru částka a inkasní poplatek (za platbu v hotovosti v bydlišti spotřebitele) částka. Celkem měl uhradit částka, přičemž do datum původní věřitelce uhradil celkem částka. Pohledávku vůči žalovanému původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Žalovaný se dostal do prodlení, proto po něm žalobkyně žádala zaplacení neuhrazené jistiny částka, smluvního úroku částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru částka, inkasního poplatku částka, smluvního úroku 8 % ročně za dobu od splatnosti úvěru, zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty částka sjednané pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně částka u každé jednotlivé splátky. K výzvě soudu, aby popsala postup při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, žalobkyně uvedla, že byly zjištěny příjmy žalovaného v průměrné výši částka měsíčně a výdaje ve výši částka dle tvrzení žalovaného, který uvedl, že bydlí v nájmu. Závazková historie byla ověřena lustrací registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaný měl použitelný příjem částka, proto nebyl pochyb o jeho schopnosti splácet úvěr. V podrobnostech odkázala na žádost o úvěru, v níž jsou zaznamenány podrobnosti o poměrech žalovaného. Do dne podání žaloby žalovaný již dále ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle (dále také „“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a zástupce původní věřitelky osobně podepsali úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů, jak tvrdila žalobkyně shora, roční procentní sazba nákladů (RPSN) při splatnosti 14 měsíců činila 272,44 %, částku úvěru žalovaný převzal osobně (prokázánou „Smlouva o úvěru č. hodnota“). Žalovaný původní věřitelce uhradil částku částka (prokázánou „Transakční historie“). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy žalobkyně předložilau „Žádost o úvěr“. Jak vyplývá z textu v závěruy, žádost fakticky sepisuje obchodní zástupce poskytovatele úvěru. V žádosti bylo vyznačeno, že žalovaný předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, a sdělil, že jeho příjem činí částka měsíčně, výdaje částka, z toho bydlení a energie částka, doprava, jídlo a osobní náklady částka, splátky stávajících půjček částka, bydlel v nájmu, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost (prokázáno uvedenouu). Z výplatních pásek vyplývá, že žalovaný v období od ledna do března 2023 pobíral měsíčně mzdu částka, částka a částka (prokázáno uvedenými listinami). Předložena byla též pracovní smlouva a její dodatek, z nichž vyplývá, že v době uzavření smlouvy byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou s hodinovou mzdou částka (prokázáno uvedenými listinami). Ke skutečné výši výdajů žalovaného žalobkyně nepředložila žádný důkaz. K dosavadním závazkům žalovaného žalobkyně obecně uvedla, že byly provedeny lustrace registrů, neuvedla, co bylo při lustracích zjištěno, ani k lustracím nepředložila žádný důkaz. Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalovanému (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohou). Původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť do datum uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum).

4. Podle , (dále také „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále také „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně podle postoupena původní věřitelkou. Ačkoliv žalobkyně nabyla pohledávku ze spotřebitelského úvěru vůči žalovanému postoupením, není tím dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel (srov. ), je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele. Podle je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. zejména porovnat příjmy, výdaje a zohlednit další údaje o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, zejména údaje o dosavadních závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Přitom platí, že poskytovatel úvěru musí sám vyvinout při zjišťování poměrů spotřebitele inciativu a nemůže se spolehnout na pouhé tvrzení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka ze dne datum). Ze zjištěných údajů je pak povinen učinit příslušné závěry, tj. především poskytnout úvěr jen za situace, kdy nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Pokud by úvěr navzdory absenci důvodných pochybností poskytl, ve smyslu by smlouva byla neplatná, k čemuž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

8. Žalobkyně jen částečně vyhověla výzvě soudu a popsala a doložila postup při ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytovatel úvěru z výplatních listin zjistil, že v měsících předcházejících uzavření smlouvy žalovaný dosahoval měsíčního příjmu v rozmezí od částka do částka. Soud tak považuje za prokázané, že poskytovatel úvěru disponoval dostatečnými informacemi o příjmu žalovaného.

9. Vyhodnocení výdajů žalovaného učinil poskytovatel úvěru zjevně nedostatečně. Bez přiměřených důvodů akceptoval nereálně nízké částky částka jako náklady na bydlení a částka jako náklady žalovaného na dopravu, jídlo a osobní záležitosti, které uvedl žalovaný. Za vhodnou referenční hodnotu k výši výdajů soud považuje zákonem stanovené normativní částky nákladů na bydlení a životního minima, které je v každém případě na místě považovat spíše za minimální reálnou výši nákladů než za jejich běžnou výši. Samozřejmě nelze vyloučit, že žadatel o úvěr skutečně má výdaje nižší než normativní (např. má k dispozici finančně výhodné ubytování poskytnuté zaměstnavatelem nebo se na nákladech podílí s více osobami při spolubydlení, bydlení s rodiči apod.), avšak právě v takovém případě je třeba, aby poskytovatel úvěru postupoval se zvýšenou obezřetností a od spotřebitele vyžádal podklady potvrzující, že výdaje žadatele skutečně jsou neobvykle nízké. Životní náklady, z nichž poskytovatel úvěru v tomto případě vycházel, jsou nepřiměřeně nízké při srovnání s normativními náklady na bydlení stanovenými , o státní sociální podpoře (v době uzavření smlouvy částka měsíčně pro jednu osoby v nájemním bytě v obci do 69 999 obyvatel - adresa), i s částkou životního minima podle a 3 , o životním a existenčním minimu, ve spojení s (v době uzavření smlouvy částka pro samostatně bydlící osobu). V daném případě se poskytovatel úvěru spokojil s tvrzením žalovaného o nepřiměřeně nízkých výdajích, aniž by jejich skutečnou výši jakkoliv ověřil. Z toho vyplývá, že dostatečnými informacemi o výdajích žalovaného nedisponoval.

10. K dosavadním závazkům a způsobu plnění dosavadních dluhů žalobkyně předložila pouze obecná tvrzení, že poskytovatel úvěru získal informace z registrů NRKI, BRKI (Nebankovní a bankovní registr klientských informací), SOLUS a insolvenčního rejstříku. Tato tvrzení nepodložila žádným důkazním návrhem. Neuvedla tedy, jaké poskytovatel úvěru zjistil dosavadní závazky žalovaného, v jaké výši je splácel či zda se již v minulosti dostal do prodlení se splácením svých závazků, a to navzdory tomu, že dle tvrzení žalobkyně měl poskytovatel opatřit tyto informace ze shora uvedených informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele ve smyslu a násl. , o ochraně spotřebitele, a Povinnost žalobkyně shora uvedené skutečnosti popsat a navrhnout k jejich prokázání důkazy je zásadní pro skutkový a následný právní závěr soudu, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena platně. Soud proto žalobkyni podle vyzval, aby nedostatečná tvrzení a důkazní návrhy doplnila. Žalobkyně po poskytnutém poučení v zachovalé lhůtě setrvala na dosavadních tvrzeních, žádná tvrzení nedoplnila ani neučinila důkazní návrhy. S ohledem na to, že žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila tvrzení a důkazní návrhy k tomu, jaké poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru zjistil závazky, v jaké výši a jaký zjistil způsob plnění dosavadních závazků žalovaným, je na místě závěr, že žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní břemeno v tomto ohledu neunesla. Neprokázala tudíž, že si poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru k dosavadním závazkům žalovaného opatřil nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace, na základě kterých by mohl řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného.

11. Je tak vyloučeno, aby poskytovatel, pokud by postupoval s odbornou péčí, neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Protože poskytovatel úvěru porušil svou povinnost a navzdory absenci důvodných pochybností spotřebitelský úvěr poskytl, smlouva o úvěru je podle neplatná. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení) podle , tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Původní věřitelka poskytla žalovanému částku částka, žalovaný uhradil částka, žalobkyni proto náleží rozdíl ve výši částka.

12. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Pokud jde o úrok z prodlení, v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne datum) soud vychází z toho, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru.“ V uvedeném případě tedy dosud žalovaný v prodlení není, když předpokládá stanovení nové doby splatnosti, proto žalobkyni zákonný úrok z prodlení přiznán nebyl. Prodlení žalovaného tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem. Dále platně sjednány nebyly, a proto žalobkyni nenáleží příslušenství v původních částkách: smluvní úrok částka, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru částka, inkasní poplatek částka, smluvní úrok 8 % ročně za dobu od splatnosti úvěru, ani smluvní pokuta za prodlení vypočtená žalobkyní na částku částka.

13. O nákladech řízení rozhodl soud dle Předmětem řízení není pouze žalovaná jistina, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka ze dne datum, příp. jméno FO a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, ASPI 2019). Ke dni vyhlášení rozsudku byla předmětem řízení včetně veškerého přirostlého příslušenství částka částka, přičemž žalobkyni byla přiznána částka částka. Žalobkyně měla tedy procesní úspěch v rozsahu 35 %, žalovaný v rozsahu 65 %. V převážném rozsahu byl úspěšný žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle věta před středníkem V důsledku absolutní pasivity žalovaného v průběhu řízení nelze objektivně posoudit jeho poměry a na jejich základě stanovit dobu přiměřenou jeho možnostem k vrácení jistiny ve smyslu Takové jednání žalovaného však nemůže jít k tíži žalobkyně, proto bylo žalovanému uloženo, aby jistinu vrátil v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí/exekuci.