Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 269/2025-22
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 12.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12.000 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12.000 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 20. 8. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od 16. 8. 2024 do zaplacení z titulu porušení smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum, na základě které původní věřitelka právnická osoba. poskytla žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4.000 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 2. 2024, případně i další splátky. Ke dni sepisu žaloby tak byl žalovaný v prodlení se zaplacením 3 splátek po 4.000 Kč, tj. s žalovanou částkou. Částka 12.000 Kč představuje úrok ve výši 20 % měsíčně za období 90 dnů, počítaných od 16. 2. 2024. K prokázání oprávněnosti svého nároku odkázala žalobkyně na rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále č. j. EPR spisová značka, z něhož vyplývá, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně a řádně, a proto i tento nárok by žalobkyni měl být přiznán. Pohledávka v této výši byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován a stejně tak byl předžalobní upomínkou ze dne 5. 8. 2024 vyzván ze strany jak věřitele, tak původního žalobce k úhradě dluhu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Soud nařídil jednání na den 19. 2. 2026, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu .
4. Z předsmluvních informací, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z verifikační platby, ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, včetně přílohy o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z tabulky umoření, z dokladu o vyplacení úvěru, z upomínek zaslaných poštou i emailem, z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, z předávacího protokolu postoupených pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání a návrhu na vydání platebního rozkazu ve věci sp. zn. EPR spisová značka, včetně vydaného elektronického platebního rozkazu soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
5. Verifikační platba ze strany žalovaného byla provedena dne 10. 1. 2024 ve výši 1 Kč. právnická osoba jako společnost a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč, který měl být převeden na účet žalovaného do 10dnů. Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců do 15. 12. 2024. Úroková sazba činila 20 % měsíčně, RPSN 791,61 %. Spotřebitel se zavázal zaplatit celý poskytnuty úvěr a současně také úrok v celkové výši 48.000 Kč, celkem tedy 68.000 Kč. Spotřebitel souhlasil s inkasem měsíčních splátek ze svého bankovního účtu, když inkaso mělo být zařízeno bezlimitně. Splátka úroků úvěru činila 4.000 Kč měsíčně a byla splatná vždy k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje 15. 1. 2024 a konče 15. 12. 2024, kdy spolu se splátkou úroku ve výši 4.000 Kč měla být provedena i úhrada celé jistiny ve výši 20.000 Kč. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Bylo sjednáno, že poskytovatel výzva k úhradě dlužné částky spotřebitele a poskytne mu 30-ti denní lhůtu, současně mu zašle dvě upomínky, které budou zpoplatněny. Pokud ani poté nedojde k úhradě dlužné částky, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. V takovém případě se úroky stávají součástí jistiny. Příloha č. hodnota smlouvy obsahuje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, který byl svobodný, měl 3 vyživovací povinnosti, jeho průměrný příjem činil 21.799 Kč a pravidelné výdaje na bydlení ve výši 4.000 Kč měsíčně, splátky jiných úvěrů, včetně mikroúvěrů neměl. Z výsledků lustrací vyplývá, že všechny dostupné databáze byly bez záznamu, případně bez negativního záznamu.
6. Na účet žalovaného byla dne 11. 1. 2024 připsána částka 20.000 Kč. Upomínkou ze dne 20. 2. 2024, byl žalovaný upozorněn na dlužnou splátku, která spolu s poplatkem za upomínku ve výši 500 Kč činila 4.500 Kč. Upomínkou ze dne 5. 3. 2024, odeslanou na adresu trvalého bydliště žalovaného, byl žalovaný upozorněn znovu na dlužnou splátku a za obě upomínky měl uhradit 1.000 Kč navíc (500 Kč + 500 Kč). právnická osoba. jako postupitel a právnická osoba jako postupník uzavřeli dne datum rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které mělo docházek k postupování souboru pohledávek postupitele na postupníka na základě protokolu o postoupení. Předmětem předávacího protokolu č. 0011 ze dne 1. 8. 2024 byly pohledávky uvedené v excelové tabulce, v níž je uvedena i pohledávka za žalovaným, označená číslem smlouvy, dnem jejího uzavření, jménem, příjmení a datem narození žalovaného a výší pohledávky v částce 12.000 Kč. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován společným dopisem postupníka i postupitele ze dne 5. 8. 2024. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 8. 2024, odeslanou téhož dne na trvalou adresu, byl žalovaný vyzván naposledy k zaplacení dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.
7. Společnost právnická osoba. podala u Okresního soudu v Bruntále návrh na vydání elektronického platebního rozkazu vůči žalovanému z titulu stejné smlouvy k zaplacení toliko dlužné zesplatněné jistiny ve výši 20.000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 5. 8. 2024 do zaplacení a nákladů na uplatnění pohledávky. Návrhu bylo vyhověno a dne datum byl vydán platební rozkaz, který nabyl právní moci dne datum.
8. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že majetková situace žalovaného byla jiná, než jak se uvádí v dokumentaci žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný si totiž dne 11. 12. 2023 vzal úvěr u společnosti právnická osoba, které se zavázal uhradit částku 6.500 Kč do 10. 1. 2024 (viz sp. zn. spisová značka). Další úvěr si pak žalovaný vzal od společnosti právnická osoba, a to dne 12. 12. 2023 v částce 20000 Kč (viz sp. zn. spisová značka). Další úvěr ve výši 5.500 Kč čerpal žalovaný na základě smlouvy uzavřené společnosti právnická osoba dne 18. 12. 2023 (viz sp. zn. spisová značka). Dne 23. 12. 2024 si pak žalovaný sjednal u společnosti právnická osoba úvěrový rámec až do výše 40.000 Kč (viz sp. zn. spisová značka). Další úvěr však žalovaný čerpal již dne 27. 12. 2023 ve výši 8.000 Kč od společnosti právnická osoba, když se žalovanou částku zavázal vrátit do 26. 1. 2024 (viz sp. zn. spisová značka). Až dne 10. 1. 2024 pak žalovaný čerpal úvěr v této věci. Nešlo však o jeho úvěr poslední, když ještě dne 22. 1 .2024 čerpal úvěr ve výši 5.500 Kč, který se zavázal vrátit ve lhůtě 30 dnů (viz sp. zn. spisová značka) a pak také dne 6. 3. 2024 úvěr od společnosti právnická osoba ve výši 6.000 Kč (viz sp. zn. spisová značka). Žalovaný byl navíc účastníkem hazardních her, když jeho výpis z účtu, který byl předložen ve věci sp. zn. spisová značka vykazoval příjmové položky od společnosti právnická osoba a velké množství odchozích položek, a to i několikrát denně, na stále stejný účet.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem, a to tak, že nejprve se splácel úrok a spolu s poslední splátkou úvěru byla splatná celá jistina, proto poslední dvanáctá splátka činila 24.000 Kč a první až jedenáctá splátka toliko 4.000 Kč měsíčně. Předmětem řízení jsou však pouze 3 nezaplacené splátky zahrnující jen úrok.
16. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat úvěruschopnosti klientů, tedy jejich schopnost úvěr řádně splácet. Tato povinnost je určena jak k ochraně dlužníků před jejich neuváženým zadlužováním, tak i samotných poskytovatelů úvěrů, a to i těch dřívějších, a zprostředkovaně i k ochraně společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, narušení rodinných a sociálních vztahů.
17. Skutečnost, že nárok z dlužné jistiny byl žalobkyni přiznán v jiné věci, nezbavuje soud v této věci znovu přezkoumat, zda původní věřitelka dostála svým povinnostem uloženým zákonem o spotřebitelském úvěru, když tuto povinnost má ze zákona. Zároveň v rozkazním řízení soud ověřuje pouze to, zda uplatněné právo vyplývá z tvrzených skutečností. V rozkazním řízení se neprovádí dokazování, na rozdíl od řízení „klasického sporného“.
18. Soud se proto zabýval tím, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z listin předložených žalobkyní plyne, že se původní věřitel zřejmě pokusil ověřit úvěruschopnost, když má k dispozici některé údaje o žalovaném, zřejmě ty, které mu žalovaný sám sdělil, je však zřejmé, že tyto údaje neověřil, nebo je ověřil nedostatečně. Je totiž zjevné, že v okamžiku uzavření předmětné smlouvy měl žalovaný dalších 5 úvěrů, které čerpal v měsíci předcházejícím uzavření této smlouvy, přičemž současně jeden z těchto závazků již byl splatný. Je tak jasné, že kdyby původní věřitel ověřoval údaje o žalovaném, zjistil by, že se žalovaný nezvykle zadlužuje, že není schopen závazky splácet a že navíc tím, že se účastní tzv. gamblingu, výrazně snižuje svou možnost splácení, resp. jde o skutečnost, která zakládá pochybnosti o řádném splácení úvěru. Že žalovaný není schopen splácet své závazky se ukázalo jak u toho úvěru, tak i u dalších shora zmíněných sedmi úvěrů. Právě jako ochrana před takovýmto chováním slouží zákon o spotřebitelském úvěru. Je zřejmé, že tato ochrana nezafungovala, protože ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nebylo ze strany věřitele dodrženo.
19. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu. V souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by soud tedy přiznal žalobkyni nárok na vrácení vzájemně přijatých plnění, tedy rozdílu mezi tím, co původní věřitel poskytl žalovanému a tím, co žalovaný zaplatil. Tato částka však již byla přiznána věřiteli v rozkazním řízení. Soud tak musel tuto žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť jejím předmětem byly nároky mající původ v neplatné smlouvy, tedy pouze úroky, a na ty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nedopadá.
20. Vzhledem k tomu, že ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému však nevznikly žádné náklady řízení, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.