Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 387/2025-21

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 26 070 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 12 270 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 070 Kč za dobu od 25. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 261 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 12 270 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 070 Kč za dobu od 25. 1. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 261 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 26 070 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně za dobu od 25. 1. 2025 do zaplacení, s odůvodněním, že s žalovanou dne 1. 12. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, ve které se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni celkem 27 270 Kč (skládající z půjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku 12 270 Kč), v týdenních splátkách ve výši 455 Kč. Žalovaná uhradila celkem 1 200 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje od dne sjednaného data splatnosti poslední splátky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením , , dále jen „“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota-450148 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 1. 12. 2023 mezi žalobkyní a žalovanou, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že žalobkyně poskytne žalované částku 15 000 Kč, a žalovaná se zavazuje zaplatit úrok ve výši 2 970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 454,50 Kč, první splátka je splatná 8. 12. 2023 a každá další splátka 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že přijala v hotovosti jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč. Z přehledu úhrad ke smlouvě č. hodnota má soud za prokázáno, že žalovaná celkem na pohledávky dle uvedené smlouvy uhradila 1 200 Kč. Žalobkyně k prokázání toho, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, předložila evidenční kartu klienta ze dne 1. 12. 2023. V evidenční kartě podepsané žalovanou a osobou oprávněnou jednat za žalobkyni je uvedeno, že žalovaná žádá o poskytnutí zápůjčky ve výši 15 000 Kč, ohledně majetkových a osobních poměrů jsou formou zaškrtnutí předtištěné varianty uvedeny následující údaje. Žalovaná má středoškolské vzdělání, je svobodná, nevlastní auto, není majitelem nemovitost, nebyla soudně stíhána, nebyla trestně stíhána, měla dříve úvěr od žalobkyně, je označen zaměstnavatel žalované, pracovní pozice žalované, zaměstnání mělo být ověřeno dle pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu a výplatní pásky. Výdaje jsou uvedeny ve výši 4 872 Kč jako životní výdaje na bydlení a dále je započteno životní minimum ve výši 4 860 Kč a nebankovní závazky ve výši 1 313 Kč. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 17. 10. 2024, odeslaným téhož dne (zjištěno z výzvy samé a přehledu odeslané pošty), vyzvának uhrazení dluhu do 7 dnů od doručení výzvy.

6. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

7. Z listinného důkazu – formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru neučil soud žádná právně relevantní skutková zjištění.

8. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc tak, aby ji užila podle libosti a po čase vrátila věc stejného druhu, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na základě smlouvy žalovaná obdržela od žalobkyně částku 15 000 Kč. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu . Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Soud má zato, v souladu s ustálenou judikaturou vycházející z premis stanovených Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018 a nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. 2. 2019, je nutno pro závěr o postupu s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, trvat na tom, že poskytovatel úvěru se nemá spokojit pouze s tvrzeními od spotřebitele, ale musí mít tato tvrzení ověřena z jiných zdrojů. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr.

9. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalované, předložená „evidenční karta klienta“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně. Z předložených důkazů vyplývá, že byly ověřovány pouze příjmy žalované, nikoli výdaje. Žalobkyně nepožadovala k prokázaní skutečné výše výdajů žalované žádné podklady, přičemž pokud je uvedeno, že žalovaná není vlastníkem nemovitosti, tedy z podstaty věci, uspokojuje svou bytovou potřebu jako nájemník, tak by objektivní zjištění (ověření) skutečných nákladů na bydlení nebylo spojeno s nepřiměřeným obtížemi, požadavek na předložení nájemní smlouvy, či výpisu z účtu, v němž bude uvedena odchozí platba nájemného a záloh na služby, není jistě požadavkem jdoucím nad rámec odborné péče poskytovatele úvěru. Co se týče dalších závazků žalované, dalších spotřebitelských úvěrů, pak žalobkyně ani netvrdila, že by tyto zjišťovala nahlédnutím do příslušných registrů, žalobkyně tak neměla při posouzení schopnosti splácet ověřenou informaci o tom v jaké výši jsou nutné výdaje žalované na splácení jiných závazků. Z provedeného dokazování tak soudu dospěl k závěru, že výdaje žalované nebyly řádně ověřeny, a současně bylo jejich ověření v souladu s výkonem odborné péče na místě. Žalobkyně tak při určení částky, se kterou žalovaná disponuje po uhrazení měsíčních nákladů a ze které může hradit splátky, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou druhou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. K této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.

10. Je – li smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. , a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované 15 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaná již podle smlouvy žalobkyni zaplatila, což byla částka 1 200 Kč. Žaloba je tak důvodná co do částky 13 800 Kč. Ustanovení věty třetí představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovanou tvrzeno, že by nebylo v jejích možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu předžalobní výzvou, a došel proto k závěru, že po žalované lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnila ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle , a uložil proto žalované splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaná se dosud nedostala do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (poplatky, úrok), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaná povinna dle . Současně však soud reflektoval též to, že v případě, že se žalovaná neuhradí povinnost uloženou jí tímto rozsudkem řádně a včas, dostane se ve smyslu o. z. do prodlení, s čímž je spojeno právo žalobkyně jako věřitele na zaplacení úroku z prodlení, proto současně s uložením povinnosti k zaplacení zůstatku na jistině rozhodl o povinnosti žalované v případě, že se dostane do prodlení se splněním uložené povinnosti, tedy dluh řádně a včas nesplní, zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle o. z. a to ve výši stanovené

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně neúspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku (se zohledněním výše příslušenství ke dni rozhodnutí soudu) a procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

12. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 261 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 1 043 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy , o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 1 304 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.