Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 15/2026-14

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 27 973 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do částky 7 973 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 973 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 105,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do částky 7 973 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 973 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 105,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 30. 12. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 973 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou uzavřela se žalovaným dne 1. 3. 2025 společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), pomocí prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 3. 2025 žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného číslo č. účtu. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením úvěru, a proto byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínán k úhradě dluhu. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 9. 2025. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 7 973 Kč, nejpozději splatných dne 9. 5. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru. Žalobkyně ke své aktivní legitimaci předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, na základě které nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti právnická osoba, IČO IČO. K ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ničeho netvrdila, již v návrhu vyslovila souhlas s tím, že v případě, že soud nebude mít nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky za prokázaný, žádá, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Po celou dobu řízení byl zcela pasivní.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení z. č. , (dále jen „ “) na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný uzavřeli dne 1. 3. 2025 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem ve výši 279,83 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek, jejichž výše se každý měsíc lišila v závislosti na tom, kolik již bylo žalovaným splaceno. Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců.

6. Z Výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u právnická osoba soud zjistil, že dne 1. 3. 2025 byla z tohoto účtu na účet žalovaného č. č. účtu zaslána částka ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol. Tutéž informaci soud zjistil z Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě číslo hodnota.

7. Z Výzvy k úhradě ze dne 6. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky ve výši 5 655 Kč, představující neuhrazenou měsíční splátku ke dni 6. 4. 2025, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 5 600 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 5 Kč a z poplatku za upomínku ve výši 50 Kč.

8. Z y nazvané Poslední možnost dohody na úhradě ze dne 9. 5. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila ke dni 9. 5. 2025 celý úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 28 133 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 7 973 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 60 Kč a z poplatku za upomínku ve výši 100 Kč.

9. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 9. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě celkové částky ve výši 37 786,04 Kč, a to do tří dnů na bankovní účet číslo č. účtu, pod VS: var. symbol. Částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 31 302,04 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 6 484 Kč.

10. Z Potvrzení o podání doporučené zásilky č. Anonymizováno ze dne 18. 9. 2025 bylo zjištěno, že v uvedený den byla odeslána zásilka prostřednictvím právnická osoba na adresu žalovaného uvedenou v žalobě i ve smlouvě o úvěru. Vzhledem k datu odeslání výzvy byla pravděpodobně obsahem zásilky předžalobní výzva ze dne 14. 9. 2025.

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, z jejího Dodatku č. 1 ze dne 12. 12. 2024 a ze Seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 12. 12. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným (v Seznamu pohledávek pod pořadovým číslem hodnota). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne 14. 9. 2025, což bylo prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2025 a podacím lístkem České pošty shora.

12. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany žalobkyně tvrzeno ničeho. Žalobkyně již v návrhu vyslovila souhlas, aby její nárok byl posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, proto soud dál již žalobkyni nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Dne 1. 3. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s úrokem právní předchůdkyni žalobkyně splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč čerpal, a to jednorázově dne 1. 3. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. Žalobkyně k prověřování úvěruschopnosti žalovaného ničeho netvrdila, již v žalobě souhlasila, aby její nárok byl soudem posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení, soud ji proto dále nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti.

15. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ “) a podle ustanovení z. č. , (dále jen „o. z.“).

16. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. S ohledem na absenci tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Sama žalobkyně v žalobě navrhovala alternativně posoudit její nárok jako nárok z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

19. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

20. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a přesto mu úvěr poskytla, dle věty prvé absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, které žalovaný jednorázově čerpal dne 1. 3. 2025 a které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky ve výši nesplacené jistiny 20 000 Kč žalobkyni vrátit. Žalobkyně již v návrhu vyslovila souhlas s tím, aby soud její nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení, proto ji již soud nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti, předložené výzvy nevyčíslovaly a nevyzývaly jen k úhradě bezdůvodného obohacení, proto se soud již dále nezabýval tím, zda došly a dostaly se do sféry vlivu žalovaného, aby bylo možné přiznat úroky z prodlení.

21. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši 20 000 Kč, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na vyhověl (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 7 973 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12% ročně z částky 27 973 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení zamítl (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy, nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. spisová značka cit. „Obecně shrnuto, ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

22. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, nastává v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR až rozhodnutím soudu (viz spisová značka), neboť soudu nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena nová dohoda o splatnosti dluhu, a to splatnosti jen bezdůvodného obohacení. Soud zároveň, vědom si nejednotnosti názoru na splatnost bezdůvodného obohacení v režimu , upozorňuje na závěr odůvodnění rozhodnutí spisová značka, kde Nejvyšší soud vyslovuje závazný právní názor pro nižší soudy v této konkrétní věci. „V novém rozhodnutí ve věci bude odvolací soud reflektovat zjevný spor účastníků o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny a tuto určí podle zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle ) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.“ Nejvyšší soud výslovně konstatuje, že splatnost bezdůvodného obohacení dosud nenastala, neboť nebyla uzavřena nová dohoda účastníků ani nebylo rozhodnuto soudem. Zároveň přitom z odůvodnění vyplývá, že nikdo v této věci dosud neřešil majetkové poměry žalované, tedy Nejvyšší soud pro závěr, že dosud nenastala splatnost, nepotřeboval zjišťovat majetkové poměry žalované v době doručení výzvy a skutečnost, že nenastala dosud splatnost bezdůvodného obohacení tak není a nemá být závislá na majetkových poměrech žalované před rozhodnutím soudu či nové dohody účastníků o splatnosti bezdůvodného obohacení. Pro splatnost bezdůvodného obohacení dle z. č. je tedy za všech okolností zásadní nová dohoda účastníků nebo rozhodnutí soudu, nikdy nemůže odviset od výzvy z původní smlouvy o úvěru. Přičemž spor o splatnost a majetkové poměry žalované se projeví v délce lhůty splatnosti (případně velikosti splátek), která bude touto dohodou či rozhodnutím soudu stanovena do budoucna. Žalovaná se ocitne v prodlení jen, jestliže takto stanovenou splatnost v budoucnu nedodrží. Nejvyšší soud dále v odstavci 16 s odkazem na komentářovou literaturu uvádí „V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran“. Opět tedy vůbec neuvažuje, že by splatnost mohla být odvozena od výzvy k úhradě úvěru.

23. Z uvedeného vyplývá, že názor, že splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy k úhradě úvěru a jen jestliže žalovaný namítá úspěšně, že jeho majetkové poměry v době doručení výzvy ke splatnosti úvěru neumožnovaly splácet bezdůvodné obohacení, rozhodne o splatnosti soud, neodpovídá názoru Nejvyššího soudu vyjádřenému v tomto rozhodnutí.

24. Vzhledem k tomu, že v otázce splatnosti bezdůvodného obohacení dle panují rozdílné názory, vyjadřuje se soud k předpokladům splatnosti bezdůvodného obohacení v posuzované věci i z pozic zastávajících názor, že splatnost úvěru nastává výzvou k plnění z původní úvěrové smlouvy, neprokáže-li žalovaný, že jeho majetkové poměry neumožňovaly splácet bezdůvodné obohacení.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 71,50% oproti úspěchu žalované v rozsahu 28,50%, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 105,96 Kč (úspěch ve výši 71,50% mínus neúspěch ve výši 28,50%, tj. 43% z celkových nákladů ve výši 2 572 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 120 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

26. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.