Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 281/2025-13

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Novotnou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 17 105,45 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 737,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 10. 6. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 9 368,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 271,07 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 737,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 10. 6. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 9 368,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 271,07 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 105,45 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které měla žalovaná vrátit nejpozději do 28. 12. 2025. Žalovaná však nedostála svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácela řádně a včas. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná ke dni podání žaloby zaplatila na dluh 262,64 Kč.

2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně byl obsažen již v podané žalobě, aby se ve smyslu , (dále jen ), vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky ( ). Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem věřitele je prokázáno, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota s postupným čerpáním až do výše 9 200 Kč, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr a žalovaná jej čerpala ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z každé tranše úvěru. Součástí smluvních ujednání byl také závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků i další poplatky za službu anonymizováno a za službu anonymizováno za každou tranši úvěru. Úvěr měla žalovaná hradit denními splátkami počínaje dnem 5. 8. 2024, konec kreditového rámce měl nastat dne 28. 12. 2025. Dále byl mezi účastníky sjednán úrok ve výši 1,016 % denně, RPSN činila 2 072,10 %. Žalovaná na dluh zaplatila pouze 262,64 Kč. E-mailem ze dne 9. 6. 2025 byla žalovaná upozorněna na ukončení smlouvy o úvěru z důvodu nesplácení. Výzvou ze dne 8. 10. 2025 byla žalovaná žalobkyní upomínána o zaplacení dluhu a zároveň upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání.

4. Podle , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

5. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši 1,016 % denně (tedy 371 % ročně) s uváděnou RPSN úvěru ve výši 2 072,10 %. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. , od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. ) a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti , (dále jen obč. zák.), je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091). Také Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu s dalšími sankcemi) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. , , nebo uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, a jejíž zaplacení bylo zajištěno smluvními pokutami. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j. – 69 ze dne 12. 4. 2022), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí: „exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“

6. V dané věci byla smlouvou o úvěru mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 371 % ročně. Obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období červenec 2024 činila pro korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 9,02 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy sama o sobě převyšuje mnohonásobně tuto obvyklou úrokovou míru. Úrok dohodnutý v poměrech dané smlouvy je nepřiměřeně vysoký, odporující dobrým mravům. Tato skutečnost je zjevná již ze samotné kapitalizace tohoto úroku provedené žalobkyní v žalobě, z níž je zřejmé, že za dobu od datum (čerpání úvěru) do 9. 6. 2025 (zesplatnění úvěru) činil tento úrok z částky 8 000 Kč celkem 9 097,02 Kč. Jedná se o více než 110% nárůst za dobu jedenácti měsíců. Jednotlivá smluvní ujednání přitom nelze vytrhovat z kontextu celé smlouvy, ale naopak každé je nutno posoudit v souvislosti s ostatními. V dané věci jsou tato ujednání ve svém souhrnu zjevně nevyvážená. Žalovaná se totiž kromě uvedeného úroku zavázala žalobkyni platit poplatek za vyplacení každé tranše úvěru a poplatek za doplňkovou sužbu anonymizováno případ neplnění povinností přistupuje smluvní pokuta v procentuální výši 0,1 % za každý den prodlení a náhrada nákladů za prodlení dlužníka, které spolu s úrokem již pouze podtrhují takto zcela zjevně nepřiměřenou výši finančního zatížení dlužníka. Neobstojí ani argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání nejsou vyloučená ze soudního přezkumu, naopak tato musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. „Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci.

7. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí ÚS uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv způsobenou nepřiměřenými úroky nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, je na místě exekuci zcela zastavit, a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci, kdy ujednání o nemravné výši úroků z úvěru jsou základním ujednáním spotřebitelském úvěru, přičemž vedle nemravné výše úroků z úvěru smlouva stanovila dále toliko v neprospěch spotřebitele smluvní pokutu a další poplatky. Jednotlivá ustanovení dané smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných úroků by žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla. Ustanovení dané smlouvy zakládají proto tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.

8. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalované je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení dle citovaného § 2991 odst. 1 o. z. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč a ze žalobních tvrzení plyne, že žalovaná zaplatila na dluh 262,64 Kč. Při výše uvedeném závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru a posouzení vztahu mezi účastníky jako bezdůvodného obohacení, musí žalovaná vydat bezdůvodné obohacení žalobkyni, neboť tato má právo na vrácení toho, co bylo plněno (§ 2993 o. z.). Proto je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 737,36 Kč důvodný, stejně jako na úrok z prodlení z této dlužné částky, neboť žalovaná byla a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení je v souladu s Lhůta k plnění byla stanovena dle Ve zbytku soud žalobu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když žalované, která byla ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.