Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 261/2025-87
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 163 146 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve splátkách po částka měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka a úroků ve výši 48,34 % ročně z částky částka od datum do datum, se řízení zastavuje.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 20 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to ve splátkách po , částka, měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, a úroků ve výši 48,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se řízení zastavuje.III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 20 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částka s příslušenstvím sestávajícím z úroku z prodlení a ze smluvního úroku ve výši 68,34 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo hodnota, na základě které žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku částka. Žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 68,34 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, vždy k Anonymizováno. dni v měsíci, počínaje Anonymizováno Anonymizováno. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka při prodlení se splátkou delší než 30 dnů a nad to ještě si účastníci sjednali náhradu nákladů ve výši částka při prodlení delším 15 dnů a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené nové jistiny úvěru. Takto žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně splátky úvěru řádně a včas nehradil, přičemž do data zesplatnění úvěru, tj. do datum, uhradil toliko dne datum částku ve výši částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobkyni ještě dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínala. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně podanou žalobu co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a úroků ve výši 48,34 % ročně z částky částka od datum do datum zpět s tím, že v tomto rozsahu navrhla zastavení tohoto řízení.
2. Žalovaný namítl, že nároky žalobkyně jsou v rozporu s dobrými mravy. Požadoval, aby soud posoudil oprávněnost žalobních nároků žalobkyně a rovněž, aby přezkoumal platnost uzavřené úvěrové smlouvy. Souhlasil s návrhem žalobkyně na úhradu dlužné částky ve splátkách po částka měsíčně.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum včetně dodatku, z oznámení o schválení úvěru, z předsmluvního formuláře a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. hodnota, jakož i z dokladu o vyplacení úvěru, vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku částka. Úroková sazba, výše a počet splátek a smluvní pokuty byly sjednány tak, jak je uvedeno výše. Roční procentní sazba nákladů předmětného úvěru činila 94,38 %.
4. Z karty klienta, z hodnocení klienta, z prohlášení klienta, jakož i z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr s kladným výsledkem.
5. Z výzev k zaplacení ze dne datum a datum, jakož i z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužných částek.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 obč. zák. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č. j. spisová značka, kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, jakož i v rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka a v rozsudcích senátu Anonymizováno CAnonymizovánozdejšího soudu ve věcech totožné žalobkyně, kdy soud opakovaně shledal prakticky totožné smlouvy absolutně neplatnými. Krajský soud v Plzni v citovaném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první občanského zákoníku neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 obč. zák. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl žalovaný z poskytnutých částka vrátit během 48 měsíců částka (tedy trojnásobek) při úroku 68,34 % ročně, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu, proto není z hlediska posouzení platnosti předmětné úvěrové smlouvy rozhodné to, jestli se žalobkyně v soudním řízení domáhá zaplacení celé jejich sjednané výše či pouze jejich určité části. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. spisová značka, kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 68,34 % ročně a RPSN úvěru činí 94,38 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).
8. Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Podle smlouvy vzniklo žalobkyni automaticky právo požadovat celý dluh v případě prodlení žalovaného po dobu 65 dnů, tj. požadovat celou jistinu úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění k úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů, dále bylo ujednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru, a že úrok běží i po zesplatnění úvěru. Soud vznesl pochybnosti, jak tomuto ujednání může rozumět průměrný spotřebitel, tedy pochybnosti o transparentnosti a srozumitelnosti smluvních ujednání, a přihlédl i k tomu, že pro případ porušení platební povinnosti byl žalovaný sankcionován smluvní pokutou, jejíž výše byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti (ustanovení § 132 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a dalšími náklady, jsou jen termínem pro další smluvní sankci. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Za této situace mohla žalobkyně požadovat vrácení plnění z titulu bezdůvodného obohacení.
9. Rovněž v projednávané věci však k nemravné úrokové sazbě přistupuje ještě nemravná výše sjednané smluvní pokuty a dalších podmínek zejména přirůstání úroků k jistině, v důsledku které je požadováno po žalovaném zaplatit takto vysokou částku. Smluvní pokuty byly sjednány jednak za prodlení s každou splátkou a dále v případě zesplatnění úvěru. To je opět za hranicí mravného ujednání smluvní pokuty, viz. např. judikatura Nejvyššího soudu ve věci spisová značka nebo spisová značka. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá to absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.
10. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaný se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatil o částka, přičemž žalobkyni již zaplatil celkem částka, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka (tj. částka – částka). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k předžalobní výzvě k plnění ze dne datum, která byla žalovanému odeslána téhož dne a v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů od jejího odeslání žalovanému. Protože žalovaný žalobkyni ani na základě této předžalobní výzvy k plnění již ničeho nezaplatil, dostal se ode dne datum do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určil, přičemž přihlédl k výši dlužné částky a jejího příslušenství a rovněž k souhlasu obou účastníků řízení s uvedenou výší splátek. Soud takto uložil žalovanému povinnost splácet žalobkyni dlužnou částku spolu s příslušenstvím pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že řádným neuhrazením, byť jediné splátky, se stává splatnou celá dlužná částka, která může být následně exekučně vymáhána, o čemž byl žalovaný soudem výslovně poučen.
11. Žalobkyně doložila, že ve smyslu § 86 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného spotřebitele, neboť informace poskytnuté spotřebitelem o své schopnosti splácet ověřila doklady o příjmech žalovaného a výpisy z nebankovního registru klientských informací či z registru SOLUS, na základě kterých bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy disponoval dostatečnými příjmy ke splácení všech svých závazků i pravidelných životních nákladů.
12. V průběhu řízení vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť se rozhodla v tomto rozsahu své původně uplatněné nároky vůči žalovanému dále nepožadovat. Žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby ze strany žalobkyně souhlasil. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl o zastavení řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř.
13. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu s poukazem na výše uvedené právní hodnocení věci zamítl, a to pro nedůvodnost (viz výrok III. tohoto rozsudku).
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak k dotazu soudu výslovně uvedl, že vůči žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení nepožaduje.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.